nahoru

Amazonky ruské avantgardy: od revolucionářek k vyhnankyním

Johana Kudrnová23. ledna 2017 • 15:30
Amazonky ruské avantgardy: od revolucionářek k vyhnankyním
foto: Wikimedia

Letos uplyne sto let od vypuknutí bolševické revoluce v Rusku. Počátek 20. století však nebyl bohatý jen na politické změny, zrod moderní doby se silně otiskl i do výtvarného umění. V rozmezí několika let Evropu zasáhl revoluční kubismus, konstruktivismus, futurismus nebo suprematismus. Na scéně se poprvé začaly výrazněji prosazovat také ženy. V době, kdy se Britky vrhaly pod kopyta dostihových koní, aby dosáhly rovnoprávnosti, tvořily ruské umělkyně po boku mužů, třebaže byla jejich domovina na Západě vnímána jako tradičně zaostalá.

V newyorském Muzeu moderního umění (MoMA) je až do poloviny března ke zhlédnutí výstava Revoluční impulsy: Vzestup ruské avantgardy. Mezi notoricky známým Kazimirem Malevičem nebo Vladimirem Majakovským jsou představeny i „amazonky avantgardy“: Natalia Gončarovová, Alexandra Exterová, Ljubov Popovová a Olga Rozanovová.

Dílo všech čtyř talentovaných žen překročilo svým významem hranice Ruska. Nevěnovaly se pouze klasické malbě, v duchu doby nechávaly prolínat umění s každodenním životem. Gončarovová a Exterová tak otřásly představami o divadelní scénografii a podobě kostýmů. Popovová se realizovala v návrzích revolučních plakátů. Rozanovová se svým manželem, básníkem Alexejem Kručonychem, objevovali nové způsoby prolnutí textu a ilustrace (Kachní hnízdečko... špatných slov).

Pouze Natalia Gončarovová opustila Rusko ještě před revolucí. V roce 1914 se se svým životním partnerem, malířem Michailem Larionovem, usadili v Paříži, kde se Gončarovová živila především tvorbou kulis a kostýmů pro slavný Ruský balet Sergeje Ďagileva. Po druhé světové válce upadli s Larionovem do naprosté chudoby. V 50. letech tvořil stravu umělkyně jediný talíř polévky denně. Její obrazy dnes paradoxně patří mezi nejdražší na světě.

Alexandra Exterová opustila tak jako mnozí ruští avantgardisté zemi až ve druhé emigrační vlně ve 20. letech, kdy se abstraktní umění dostalo do nemilosti režimu. Ještě předtím stihla položit základy stylu art deco, vyznačujícím se hrou barev, kterou ruská umělkyně dodala do Picassova kubismu. Jako první také použila při tvorbě kostýmů domalovávání obličejů – s trochou nadsázky se tak dá říct, že vynalezla body art. Exterovou navržené víceúrovňové scénické konstrukce poprvé dovolily souběžné zobrazování více dějů na jednom jevišti.

Ljubov Popovová byla v Sovětském Rusku oblíbená v raném porevolučním období. Kromě propagačních plakátů se rychle ponořila do navrhování průmyslového designu. Navrhovala vzory textilií, keramiku i kostýmy a prohlásila: „Nikdy jsem s žádným svým uměleckým úspěchem nebyla tak spokojená, jako když jsem viděla chuďase nebo dělníka kupovat kus plátna, který jsem já sama navrhla.“ Zemřela v 35 letech na spálu.

Vůči změně přístupu k oficiálnímu umění Sovětského Ruska se kvůli předčasné smrti nemusela vymezit ani talentovaná Olga Rozanovová. Zemřela na záškrt v 32 letech ve dnech Říjnové revoluce. Svou neobjektovou abstraktní kompozicí předběhla svou dobu.

Ačkoliv „amazonky avantgardy“ kvůli svému pohlaví nebyly v uměleckých kruzích své doby přijímány zcela automaticky, je fascinující, jak rychle byla žena v Rusku po bolševické revoluci zrovnoprávněna. Kombinace rodící se abstrakce a měnícího se společenského klimatu nám tak zanechala pozoruhodné dílo celé řady žen, jež se mohou směle zařadit mezi velikány světové avantgardy.



Klíčová slova: Rusko, revoluce, umění, avantgarda



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,450
21,510
28,680
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře