Bílý muž si bere, co je jeho. Protesty a policejní brutalita v indiánské rezervaci Standing Rock | Reflex.cz
reklama
nahoru

Bílý muž si bere, co je jeho. Protesty a policejní brutalita v indiánské rezervaci Standing Rock

Martin Bartkovský1. prosince 2016 • 16:30
Bílý muž si bere, co je jeho. Protesty a policejní brutalita v indiánské rezervaci Standing Rock
foto: Facebook.com

Jako kdybyste ty záběry už někde viděli. Známe je ze stovky let starých ilustrací a westernů. Vládní vojáci vytlačují původní americké obyvatele a zabírají si jejich půdu pro sebe. Něco podobného se momentálně děje v americké Severní Dakotě, kde stovky kmenů amerických Indiánů protestují proti výstavbě ropovodu.

reklama

I když se projekt ropovodu Dakota Access připravoval několik let a jeho výstavbu schválil americký Senát už v lednu loňského roku, letošní podzim je v Severní Dakotě nebývale horký. A to i navzdory tomu, že ropovod je už z 90 % kompletní a po celé délce necelých dvou tisíc kilometrů nenarazila firma na žádný problém. Tedy až na indiánskou rezervaci Standing Rock, jež už čtvrt roku připomíná válečnou zónu.

VIDEO: Protesty v indiánské rezervaci Standing Rock kvůli výstavbě ropovodu

Kmen Siouxů, který rezervaci obývá, protestuje již od dubna. Až do srpna se to však obešlo bez většího zájmu médií. Jenže na konci léta dorazila stavba sem a vztahy mezi ropnou společností a původním americkým obyvatelstvem se hodně přiostřily. I když ropovod nevede přímo územím rezervace, je hodně blízko. Přesně 400 metrů od kmenového pohřebiště, jež momentálně svými koly devastují stavební stroje. Hlavním problémem ale je, že ropovod má vést i pod řekou Missouri, která je zdrojem pitné vody pro zhruba osm tisíc lidí žijících v oblasti. Indiáni tvrdí, že v případě havárie by bylo místo nenávratně zničeno. Navíc na zdroj vody mají nezpochybnitelný nárok zaručený americkou ústavou už stovky let a tohle právo se chystají bránit vlastními životy.

Neidentifikovaní ozbrojenci a podivné zájmy třetích stran

Když se na konci srpna Siouxové a pracovníci Dakota Access poprvé střetli, nedopadlo to dobře. Zatímco Indiáni pokračovali v tichém a neozbrojeném protestu, dělníci jim začali stříkat slzný plyn do očí a poštvali na ně psy. Zpráva o násilí se záhy dostala k širší veřejnosti. Zatímco těžařská společnost obvinila Indiány, že svým chováním jejich zaměstnance vyprovokovali k porušení zákona, a tudíž by měla policie protesty rozehnat, na stranu protestujících se začali přidávat ekologičtí aktivisté, nevládní organizace a dalších zhruba 200 dalších indiánských kmenů. Konflikt nabobtnal do obřích rozměrů a na místo dorazila policie.

Firma Dakota Access zareagovala po svém a stavbu začala hlídat tak trochu jiná ochranka. Profesionálně vyzbrojení muži s automatickými puškami, v kuklách a bez jakéhokoli označení. Na jejich stranu se navíc přidala místní policie a začala tábor demonstrantů rozhánět. Na internet se tak dostaly šokující záběry, kdy v chladných podzimních teplotách rozhánějí poklidné demonstranty vodní děla, z bezprostřední blízkosti jim policisté stříkají do očí pepřovým sprejem a do davů střílejí gumovými projektily a dělobuchy. Ty by sice neměly být smrtící, ale po zásahu jedním z nich zřejmě přijde jedna z účastnic protestů o ruku.

Šikana versus důmyslné PR

Indiánské protesty však nebyly akcí svolanou na poslední chvíli. Proti návrhu stavět ropovod tak blízko ke svému území Indiáni protestovali od počátku, nikdo jim však příliš nevěnoval pozornost. Rozhodli se proto zorganizovat štafetový běh ze Severní Dakoty až do Washingtonu s peticí, jež čítala přes 300 tisíc podpisů. Marně. Vše změnilo až policejní řádění, videa a fotografie z výše popsaných incidentů. Obamova administrativa v září nařídila stavbu přerušit a celý projekt přezkoumat. Firma chce ale i přesto stavět, a Indiáni v obavě před dočasností tohoto řešení tak pokračují v protestech dál.

Potyčky mezi demonstranty a policisty posílené ozbrojenými hlídači z firmy Dakota Access pokračují do dnešních dnů. V okolí tábora navíc někdo začal zakládat požáry a koncem listopadu napadlo v oblasti až 30 centimetrů sněhu. Demonstranti jsou potlučení a promrzlí. I přes to všechno se Indiáni nevzdávají a ukazuje se, že mají za sebou i silnou vlnu solidarity nejen americké společnosti, ale ozývají se i podpůrné hlasy z celého světa. Z původních protestů se stává nové hnutí. To se v historii původních Američanů nikdy nestalo a za změnou stojí fakt, že na kampani za podporu kmene ze Standing Rocku pracují i zkušení marketingoví profesionálové, které si Siouxové najali. K získání podpory velmi zručně využívají sociální sítě a získávají tak veřejnost na svou stranu. Ať už situace kolem Standing Rocku dopadne jakkoli, indiánské kmeny berou celý incident jako nový začátek velkého sjednocení a boje za svá práva. 

Martin Bartkovský


Klíčová slova: Standing Rockusaprotestyindiáni



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama