Brigitte Bardot

Brigitte Bardot Zdroj: Profimedia.cz

Brigite Bardotová
Brigite Bardotová
Brigite Bardotová
Brigite Bardotová
Brigite Bardotová
12
Fotogalerie

Brigitte Bardot o víkendu oslaví 80. narozeniny. Jaký byl život nejslavnější sexbomby všech dob

Byla sexuálním symbolem své doby, ženy se v ní viděly, muži po ní toužili. Poznala ale i odvrácenou tvář popularity, kdy se stala doslova štvanou zvěří. Brigitte Bardotová smysl života nakonec přece jen našla - téměř 50 let se bije za práva zvířat. V rodné Francii prosadila například zákon o milosrdnějším způsobu zabíjení na jatkách. Bardotová, která v neděli oslaví 80. narozeniny, je dobře známá i svými názory blízkými extrémní pravici.

Dost o tom vědí francouzští soudci, kteří ji již několikrát potrestali za podněcování k rasové nesnášenlivosti a diskriminaci islámské víry. "Francii zamořili muslimští vrazi ovcí," prohlásila například v roce 1997. K extremistickým názorům má BB, jak ji přezdívají fanoušci, blízko zejména od doby, kdy se provdala za svého čtvrtého muže, podnikatele Bernarda d'Ormala. I pod jeho vlivem začala vystupovat jako příznivkyně pravicového nacionalisty Le Pena.

Svými názory a životním postojem vyvolávala Bardotová odjakživa pozdvižení. A k budování blonďatého fenoménu BB tak trochu sama i přispívala ("Chtěla bych být dobrá herečka, ale je to nudné ... jsem raději sexy."). Jenže po deseti letech na vrcholu slávy jí popularita přerostla přes hlavu a v září 1960 se dokonce pokusila o sebevraždu. Tehdy už za sebou měla řádku filmů s hereckými esy, jakými byli Jean Gabin, Alain Delon, Marcello Mastroianni či Lino Ventura.

Filmovou kariéru Bardotová zahájila jako dívka z titulní strany módního časopisu Elle. Její výrazné rty, plochý nos a útlý pas zaujaly francouzské filmaře natolik, že ji v 18 letech obsadili do snímku Vesnička v Normandii (1952). A díky dalšímu filmu s názvem Manina, děvče bez závoje (1952) se jako dcera strážce majáku v odvážných bikinách stala hereckým idolem. A to navzdory tomu, že kritikové Bardotové vyčítali nevýrazný hlas a přepečlivou výslovnost.

V dětství prý přitom bůhvíjak krásná nebyla, nosila brýle a pak i rovnátka. "Byla jsem vychovávaná hodně měšťácky a velice přísně," vzpomínala na dobu, kdy ji ještě zdobily přírodní tmavé vlasy. Původně se BB chtěla věnovat baletu, jenže příliš vyrostla. Herectví si prosadila navzdory všem i rodině. Jeden člověk ji však podporoval - režisér Roger Vadim, do kterého se v 16 letech bláznivě zamilovala, když jí dával první lekce herectví. O dva roky později se vzali.

"Bude z tebe neuskutečnitelný sen ženatých mužů," říkal jí. Brigitte si odbarvila vlasy a společně natočili film A bůh stvořil ženu (1956). Prudérní Francie utrpěla šok, zato Amerika šílela. "Od časů Sochy svobody žádná Francouzka neozářila tak intenzivně Ameriku," napsal časopis Life. Vadimův film vrhl BB do snímků plných sexu a vášně, z nichž ale jen pár překročilo hladinu průměrnosti. V Pohrdání (1963) si herečka zakoketovala s takzvanou novou vlnou.

Vegetariánka Bardotová si dále zahrála ve filmech Velké manévry (1955), Pařížanka (1957), Soukromý život (1962), Viva Maria! (1965) nebo Rumový bulvár z roku 1971. O tři roky později přišel do kin poslední, šestačtyřicátý film s BB v hlavní roli: Příběhy velmi dobrého a veselého Colinota Trousse. Herečce bylo 39 let. "Opustila jsem film, aby on neopustil mě," vysvětlila svůj ústup ze slávy unavená držitelka řádu Čestné legie, který obdržela ke svým padesátinám.

Herečka, narozená 28. září 1934 v Paříži, zakoupila dům v Saint-Tropez, odkud se rázně pustila do celosvětového boje za práva zvířat. Na jejich ochranu také založila v roce 1986 vlastní nadaci. V 90. letech BB mimo jiné ostře vystupovala proti podmínkám dostihů při Velké pardubické. K jejím největším úspěchům patří prosazení takzvaného "zákona Bardotové", podle něhož se na jatkách ve Francii smějí zabíjet zvířata jen pomocí "milosrdné" elektrické pistole.

BB, která se stala modelem pro bustu Marianny, symbol Francouzské republiky, nerada mluví o svém soukromí i herecké minulosti. O to víc překvapila, když v 90. letech vydala dvoudílné paměti, v nichž se nelítostně rozepsala na úkor bývalých partnerů a otevřeně vylíčila své negativní pocity, když s druhým manželem, hercem Jacquesem Charrierem, čekala syna Nicolase. Třetím manželem Bardotové byl pak německý průmyslník, fotograf a playboy Gunter Sachs.