Karlovy Vary / to byly bary / jenže/jsem starý / Hlavu si lámu / jako co s tím / tak zkusím film. Karlovarský festival byl vždycky inspirativní a i kdyby měla být ta inspirace dobrá jenom a pouze k té úvodní pokleslé rýmovačce, dostane to člověka ze zaběhaných schémat, protože, když se rozhodne trávit týden na betonové planetě, která se jmenuje Thermal, je jasné, že bude žít jinak, než je normální.
Filmy, o kterých se hodně mluví tu už své obsáhlé recenze mají, přesto nabízím vlastní, zkrácené verze.
Anthropoid:
#anthropoid nez dojde k atentatu jsem se bal, ze to nedam. ale pak uz jsem se jenom bal a sel jsem s nima az do konce. takze jo. #kviff
— marek douša (@marekdousa) 1. července 2016
Vlk z královských Vinohrad:
vlk z kralovskych vinohrad, stastne setkani nemce s madlem. zkousim si ten prblbly usmev a je mi fajn. #film#kviff
— marek douša (@marekdousa) 2. července 2016
A úplně čerstvě i Hřebejkova Učitelka:
hodnoceni noveho hrebejkova filmu #ucitelka se vetsinou smrskava na konstatovani: je to hrebejk. #ct2 v deset vecer bude sluset. #kviff
— marek douša (@marekdousa) 4. července 2016
Film Charlieho Kaufmana a Duka Johnsona Anomalisa je animovaná historka životního motivátora, který ztratil životní motivaci, je to film suchý a mrazivý, ale obsahuje vtípky, při kterých bylo jaksi žinantní se smát, ale občas jsem to nevydržel a pak se cítil v tichém kině poněkud nepřípadně. Po projekci jsem se dozvěděl, že to bylo i proto, že v sále bylo mnoho spáčů.
Mě se líbila ta bezútěšná nálada, která připomínala nejvíc Ztraceno v překladu.
Ale přiznávám: podruhé bych to nedal.
U Vřídla vystavuje Tomáš Třeštík svou sérii fotek z balkónu svého bytu, kde za pět a půl roku vzniklo 1670 fotografií návštěvníků slavných i neznámých a je to vlastně taková paralela časosběrných dokumentů, které natáčí jeho maminka, Helena Třeštíková.
Každý něco sbírá, tahle rodina sbírá časy.
Pro ty, kteří už v Karlových Varech jsou a lezou jim hodně na nervy mám jasný tip na výlet do nedalekého Ostrova, kde v zámeckém letohrádku v krásně upraveném parku vystavuje známy výtvarník a linorytec Michal Cihlář. Linority tady ale tvoří pouze doplněk naprosto úchvatné expozice faksimilí jeho cestovních deníků, které usilovně a nepřetržitě vytváří už víc jak dv desítky let.
Abych zůstal u vlastní profese, přidávám první letošní zážitek s festivalovou realitu.
