Předtím, než byl festival zahájen, bylo včera v centru celkem prázdno. Stanové městečko na tom nebylo jinak.
Využil jsem prázdnotu ulic k menší procházce a ochutnávce léčivých pramenů, která mě natolik znavila, že jsem se nechal svést festivalovou rikšou, která jezdí mezi Thermálem a Puppem zdarma. Připadal jsem si chvíli skoro jako papaláš, to když jsem se vezl po hlavní třídě v zástupu festivalových Audi… až na to, že jsem seděl v té rikše.
Když mě přepadl hlad, nastala nejsmutnější část dne – místní putiky rozjely trochu nekalý byznys a před své lokály rozmístily cedule, kde lákají na krásné ceny. Jenže kdo z nás si všimne miniaturního nápisu, že ceny neplatí v době festivalu a posláze má účet, jako by si nabouchal pupek v Puppu?
Jakmile padla na Vary tma, jakoby se s lidmi roztrhl pytel. Rázem se pomalu nedalo hnout. Otevřel se I proslulý stan kapitána Morgana, který praskal ve švech. Stavil jsem se tam na jeden šláftrunk a ke své radosti spatřil hojný počet batůžkářů, kteří tu slavili začátek festivalu s ostatními hosty. Takže i lehce předražený stan může být jedním z útočišť batůžkářů. Vstup je do něj zdarma a party tam vládne až do ranních hodin - ideální.
Po návratu do stanového městečka mi došlo, že festivalové linky autobusu na tom nakonec nejsou zas tak slavně, jak jsem včera básnil – jejich intervaly nedávají moc smysl. Na druhou stranu, buďme rádi, že jezdí.
Městečko se přes den stačilo rozrůst o další tucet stanů. To znamenalo, že v místní hospůdce se rozjela menší párty. Až na pár pod obraz ožralých obyvatel však bylo v městečku vcelku ticho a mohl jsem ulehnout. Dokonce I ovce už šly na kutě.
Vlastní cestu rikšou si můžete naplánovat na téhle mapě.
Sledujte také Festivalový blog Dariny Křivánkové a Fotoblog Jana Šibíka.
