Zemřel Ctirad Mašín. To zas bude řečí | Reflex.cz
reklama
nahoru

Zemřel Ctirad Mašín. To zas bude řečí

Jan Jandourek14. srpna 2011 • 09:14
Zemřel Ctirad Mašín. To zas bude řečí
Bratři Mašínové
• foto: 
Archív Josefa a Ctirada Mašínových

V Americe umřel Ctirad Mašín. Zase začne ten samý kolotoč, kde se budou opakovat tatáž slova: odbojáři, vrazi, komunistický režim studená válka. A zase se ničeho nedobereme. A kdo se pokusí o Mašínech doopravdy uvažovat a říci, že je to s nimi složité, bude za blbečka. Lidé chtějí slyšet jasné ano a ne.

reklama

Postavit se komunistům se zbraní bylo na místě, stejně jako tomu bylo v případě nacistů. Srovnávat Mašíny s parašutisty, kteří provedli atentát na Heydricha ale není vhodné. Parašutisté byli vyslaní exilovou vládou, byli to vojáci a zlikvidovali jednoho z nejmocnějších představitelů nacistického režimu. Jejich čin byl jednoznačně legální i legitimní. Protektorát byl zřízen pod nátlakem a i z tehdejšího hlediska protiprávně. Prezident Hácha byl vystaven nátlaku a neměl ani právo podepsat to, co Hitlerovi podepsal. Ale o tom je snad zbytečné mluvit.

 

Můžeme diskutovat o tom, jestli atentát na protektora stál za následné represe, jenže to je debata o hodnotách. V ní to není jako ve fyzice, kdy se provede experiment a řekne se: platí - neplatí. Byl to prostě velký odbojový čin, na který můžeme být hrdí (s vědomím toho, že tu práci za nás odvedli jiní) a za který jsme draze zaplatili.
Mašínové si svou činnost vymysleli sami, nikdo je neposlal. Svými činy režimu nenapáchali celkem žádné škody, které by staly za řeč. Jejich oběti byly samé malé ryby. Útěk přes východní Německo byl určitě slušný výkon, ale ono Mašínům nic jiného ani nezbývalo.

 

 

Bohužel platí, že k jejich obětem mohl patřit kdokoli, dokonce třeba i někdo, kdo sám mohl být odpůrce komunistů. Stačilo, aby byl na špatném místě. Ostatně jejich skupina při přepadení pokladníka vezoucího výplaty byla převlečena do uniforem Lidových milicí. Taky je mohl někdo odrovnat. Vystřelili oko hasičovi, který zasahoval u hašení stohů, které zapálili. Chtěli dávat výbušniny do tendrů lokomotiv. Na lidi z těch vlaků zřejmě moc nemysleli. Ostatně nezdá se, že by někdy dali najevo nějakou lítost nad mrtvými, kteří za nimi zůstali.

 

 

Mašínové se chovali, jako kdyby byla válka, přinejmenším občanská, ale žádná válka nebyla. Mluvit o tom, že komunistický režim tím, že popravoval nevinné a držel lidi ve věznicích a lágrech vedl občanskou válku proti lidem, je metafora. Ano, ten režim byl zločinný, ale válka nebyla. Podřezat esenbáka omámeného chloroformem byl čin, který by podle práva neprošel ani za války.

 

Dějiny mají i svou tragikomickou složku. Mašínové byli nejspíš amatéři, kteří odboj proti komunistům mysleli vážně, ale dělali ho špatně. Dělat z nich obyčejné vrahy není na místě. Jejich motivace byla nejspíš politická, jak je to patrné z kontextu jejich rodinné tradice a toho, co dělali potom, když vstoupili do americké armády.

 

 

Na státní vyznamenání to všechno ale nestačí. Samozřejmě je odporné, když dnes kdejaký bolševik křičí o vrazích a zároveň je schopen oslavovat Gottwalda, který poslal na smrt své dávné kamarády a chválit pohraničníky, kteří stříleli na vlastní spoluobčany, kteří chtěli z komunistického ráje přes ostnaté dráty utéct. Komunisté jsou vždy připraveni promeškat příležitost držet klapačku. Jsou v podstatě čtyři kategorie komunistů: vrazi, přisluhovači vrahů, hlupáčci a kariéristé. Nějak už mě nenapadá žádná další.

 

Sám bych nejspíš nezabil ani vánočního kapra, ale když na sebe někdo vzal tu zodpovědnost, že bude komunistům kroutit krkem, je škoda, že se nezačalo u Gottwalda, Zápotockého, Čepičky, Urválka, Polednové-Brožové a dalších stvůr. Bylo by to tak nějak průhlednější, než podřezávat řadové esenbáky a střílet pokladní.

 

Komunisté se měli bát. Správně to napsal Solženicyn, že kdyby lidé vzali ty chlápky z NKVD při zatýkání pokaždé po hlavě tyčí, možná by to bylo všechno jinak. Mašínové proti komunistickému režimu nic moc neudělali. Jejich druh Milan Paumer se aspoň do země vrátil a postavil se všem kritikům čelem, což se cení. Mašínové zůstali za velkou louží a vedli řeči.

 

Komunisté byli nakonec rádi, že Mašíny měli. Mohli se na nich propagandisticky vyžít. Je to tragikomický příběh. Jen víc tragický, než komický.



Klíčová slova:



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama