Na Šumavě se práškovat nebude, kácet ano. Ministr překvapuje | Reflex.cz
reklama
nahoru
JXD kope za vás

Na Šumavě se práškovat nebude, kácet ano. Ministr překvapuje

Jiří X. Doležal 25. dubna 2011 • 07:59
Na Šumavě se práškovat nebude, kácet ano. Ministr překvapuje
šumava
• foto: 
Profimedia.cz

Tomáš Chalupa, můj bývalý starosta na Praze 6, ukazuje ve funkci ministra životního prostředí racionalitu a náhled jako snad žádný z jeho předchůdců.

reklama

 

Spor o bezzásahovou zónu šumavského národního parku byl zajímavý tím, že v něm neměla žádná ze stran pravdu. Chybou totiž je sám název „bezzásahových“ zón - a chybou ještě zásadnější byla v devatenáctém a počátkem dvacátého století změna většiny Šumavy na smrkovou monokulturu. V takovém biotopovém kontextu lze totiž takovou bezzásahovou zónou, kde člověk vůbec nepůsobí, způsobit zánik onoho kontextu - totiž okolní krajiny. Monokultura v sousedství skutečné divočiny zákonitě podlehne. Skutečně bez zásahu bychom mohli nechat kusy krajiny jen v krajině se zásadně nepozměněným původním biotopem. Pravdu tedy neměli ani ekologové, kteří tvrdošíjně trvali na tom, že v bezzásahových zónách se nemá zasahovat, a stejně tak neměl pravdu ani nový ředitel NP, který chtěl v bezzásahových zónách práškovat proti hmyzu.

 

 

Kdyby se vyhovělo ekologům, tak by brouk lidově zvaný „kůrovec“ (lýkožrout smrkový - ips typographus) sežral nejen bezzásahové zóny (což by byla celkem jeho věc), ale následně i celou smrkovou monokulturu v okolí, které už není bezzásahové a kde se normálně lesnicky hospodaří. Takový vývoj by vedl k odlesnění celé Šumavy a náprava do podoby vzrostlého lesa - alespoň v těch oblastech, kde by eroze nevzala po odlesnění půdu a kde by les už nebyl schopen vyrůst - by trvala padesát let. Kdyby se vyhovělo ministru Stránskému, můžeme zaponout na to, že Šumava je posledním z mála kusů (skoro)divočiny, předneolitické krajiny ve střední Evropě.

 

 

Ministr Chalupa rozhodl, že práškovat se nebude, v bezzásahových zónach se však tam, kde je to únosné (třeba mimo rašeliniště) ručně porazí nakažené smrky, ručně se odkoří a odvětví stromy (což zahubí larvy lýkožrouta a nedojde k jeho přemnožení) a pak se kmeny nechají na místě shnít, jako by padlé shnily, kdyby se nechaly sežrat broukem až do konce. Toto kompromisní řešení je natolik racionální, až to v oblasti ochrany životního prostředí překvapí. Že by se s ministrem Chalupou začalo na MŽP blýskat na lepší časy?

Jiří X. Doležal


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama