"Ani ve snu mě nenapadlo, že dostanu nejvyšší státní vyznamenání. Myslela jsem že dostanu nějakou medaili za odvahu," říká do telefonu Marie Lastovecká. Před necelou hodinou před telefonátem se vrátila do Brna. Z Prahy si přivezla Řád Bílého lva. "Překvapilo mě, že vláda i národ ocenili moje ztracené mládí, víte, byla jsem ochotná za naši zemi položit život." Marie Lastovecká bojovala u Sokolova jako odstřelovačka. Když Londýn prosadil názor, že ženám do ruky zbraň nepatří, odevzdala svou SVT-40 a alespoň vojákům tankové roty pušky tzv. nastřelovala. Během karpatsko-dukelské operace se starala o raněné.

 

Článek o české snajperce čtěte zde:

 

U Haluzů telefon kvůli náporu gratulantů zřejmě zkolaboval, pořád hlásí chybu spojení. Vzpomínám si, jak jsme se s fotografem Tomášem Tesařem před dvěma lety cítili trapně, když nám Věra Haluzová děkovala, že se zajímáme o jejich osudy. Na živé hrdiny se totiž rádo a rychle zapomíná. Pro nás byla samozřejmě čest, že jsme se s Janem Haluzou a jeho manželkou mohli setkat. Jan Haluza byl první trenér Emila Zátopka. V létě 1948 opakovaně odmítl vstoupit do KSČ. Zatkli ho v září 1948. Byl odsouzen za podvratnou činnost k šesti letům vězení. Dodatečně byl obviněn z toho, že patřil ke skupině Milady Horákové. Přestože byl krutě mučen elektrickým proudem, nic nepřiznal a vyšetřování se u něj zastavilo. Jan Haluza včera obdržel Řád TGM.

 

Článek o závodním běžci naleznete zde: