Možná jste si toho nevšimli, protože nedokážete odtrhnout zrak od (špatných) zpráv. Ale je to prostý fakt: veřejný prostor se mění, a to po celém Česku.

Možná jste si toho nevšimli, protože nedokážete odtrhnout zrak od (špatných) zpráv. Ale je to prostý fakt: veřejný prostor se mění, a to po celém Česku. Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Mladí a neklidní VI.: Na kolo i na buřty do Dirt Parku Boršov, který si tu vybudovali místní bikeři

Představte si políčko na kraji lesíka. Rozprostírá se deset kilometrů na jih od Českých Budějovic, vysoko na skále, s výhledem do širého kraje, na malebnou vesničku uprostřed opečovaných polností. A naše políčko taky není žádné pole neorané: ruce Filipa Rýce (26), Jakuba Danoviče (28) a občas i pár dalších bikerů-brigádníků na někdejší skládce během dvou let odvozily stovky koleček hlíny. Z ní pánové uplácali umělé kopce a kopice, po jejichž vršcích se teď od dubna do listopadu projíždějí na „bajku“. Když člověk vyšplhá po schůdcích na rozjezdovou věž a představí si, že by se z toho strmého můstku rozletěl na speciálním nízkém kole vstříc muldám a „skokánkům“ a po step-upu vyletěl do mrtvého bodu, chytne ho závrať a touha: To by byl zážitek za všechny prachy! 

Mimochodem, vstupné se v Dirt Parku Boršov, podobně jako ve většině českých skateparků a fitparků, nevybírá.

„Tenhle dirt park jsme budovali nejen proto, abychom měli sami kde jezdit, ale taky aby děti mohly jet na kolečku vedle kluka, který na dosah od nich udělá backflip, salto vzad i s kolem. Aby viděly, co všechno je možné, a aby si při houpání na „pump tracku“, to je tahle řada boulí a hupů, vyzkoušely techniku,“ vysvětluje mi Jakub Danovič. „Profíci si u nás zatím moc nezajezdí. Na jamy a akce přijedou dvakrát do roka kámíci z celé republiky, jinak to sem táhne hlavně místní z okruhu padesáti kilometrů. To se ale změní – fungujeme teprve druhý rok a ještě tu musíme dodělat pár lákadel pro přespolňáky. Děláme to pro komunitu a pro ten sport.“ A jeho kolega Filip Rýc dodává: „Je radost vidět tu čtyřletá mrňata jezdit po boulích na odpichovadlech. Budoucnost freestyle mountain bikingu. Jednou třeba budou závodit.“ 

Filip se živí grafickým designem a má skoro dostudovanou českobudějovickou Vysokou školu technickou a ekonomickou, Jakub tetuje, i když vystudoval scénografii. Oba začínali ve skateparku, ale pak se jim „přestala líbit ta šeď městských betonových kulis, kde se jezdí, a lidi, co tam chodili akorát brát drogy“. „Pro patnáctiletého kluka je těžké udělat si z betonu a železa překážku svých snů, tak jsme šli na hlínu, která je tvárná, dostupná a k tomu zadarmo. V hezkém prostředí lesa člověk může hodinku dělat extrémní sport a pak si opodál opéct párky na ohni,“ vysvětluje Filip Rýc, proč někdy před deseti lety zběhli z města ke skokům na kolech, které právě začínaly expandovat z USA do světa.

Peníze na projekt jednoho z hrstky českých dirt parků získali z nečekaných zdrojů: v roce 2012 vyhráli 30 000 korun od O2 Think Big (http://old.o2thinkbig.cz/) a dalších třicet v „konkurenčních“ T-Mobile Rozjezdech (http://www.rozjezdy.cz/) (na základě Filipovy školní seminárky), hodně je podpořil boršovský starosta Jan Zeman. Začali pod hlavičkou vlastního občanského sdružení budovat dirt park poblíž řeky, jenže jim pár dnů před dokončením při povodni roku 2013 uplaval. „Dva roky práce, vybavení, všechno pryč,“ vzpomíná Jakub. Naštěstí se nevzdali a vybudovali si svůj ekvivalent foglarovské chaty v Jezerní kotlině znovu. Tentokrát o kus výš.