Alexandra Monhartová.

Alexandra Monhartová. Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Mladí a neklidní V.: Batohy Alexandry Monhartové se nosí i za hranicemi

Jedním ze zajímavých showroomů, které se v posledních pár letech vyrojily mezi cool kavárnami na pražské Letné, je LAB 24 v ulici Jana Zajíce. V industriálních prostorách tu Alexandra Monhartová (27) na vlnitém plechu servíruje své batohy, minimalistické, nadčasové designové perly značky Alexmonhart. 

Rodačka z Písku vystudovala filmovou vědu a francouzskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Po bakalářských studiích pracovala pro Juraje Jakubiska jako asistentka kostýmního výtvarníka; připravovala jehoSlovanskou epopej, která se nakonec nerealizovala. Už tehdy šila po večerech motýlky. Hedvábné, vlněné a netypické, protože vlastně bezešvé. „Bylo to nejdřív jen hobby,“ vzpomíná Alexandra, „šila jsem na tom nejzákladnějším stroji. Jenže pak jsem tomu propadla. Zkoušela jsem nové a nové materiály a technologie výroby a snažila jsem se nezastydnout v klasickém motýlkovém tvaru, který mi přišel přežitý. Bavilo mě dělat rukama, ale zájem byl nakonec tak velký, že jsem si našla profesionální švadlenu.“

Pak se Alexandra přesunula do Prahy a na podzim roku 2014 přesedlala na batohy. „Módě jsem se chtěla věnovat už od dětství, ale pořád jsem řešila, že je věcí pomíjivou a povrchní. Nakonec jsem ráda, že jsem vystudovala film, protože v sobě spojoval spoustu mých koníčků, od dějin umění k hudbě. Všechno, co jsem se na filmové vědě naučila, teď vkládám zpátky do značky a věřím, že naše výrobky jsou něco víc než pouhé produkty,“ říká dívka, která nedávno ve spolupráci s designérkou klobouků Sofyí Samarevou navrhla čepici z králičí plsti a s Adélou Mazánkovou z blogu The Aesthet zase kožená cestovní pouzdra.

Při výrobě minimalistických černých batohů s monogramem AM (určených původně pro pány) kombinuje českou batohovinu s luxusní, silnou hovězí kůží z Itálie, nově i lakovanou. Mezi zákazníky patří kdokoli od dvacetiletých hipsterů po městské profíky a ajťáky. Batohy za cenu od čtyř do deseti tisíc se prodávají na e-shopu, případně v centru Prahy v kamenných prodejnách Basmatee a Freshlabels, a už o nich ví i mezinárodní scéna: „Před dvěma lety si totiž můj batoh objednala módní bloggerka, spolumajitelka webu Fashion-map.cz Silvia Kozoňová, a vynesla ho na pražský Mercedes-Benz Fashion Week, kam tehdy přijel slavný módní fotograf Adam Katz Sinding dělat reportáž. Jakmile Silvii vyfotil s naším batohem na zádech a zveřejnil tu fotku na Instagramu, objednávky se začaly hrnout. Třeba i z Asie. Proto věřím na to, že influenceři na Instagramu fungují, když si je dobře zvolíte.“ Alex Monhartová v tomto aspektu vsadila na grafika a stylistu Zootu Miroslava Romaniva a nafotila s ním parádní katalog.

Ve spojení s obchodníkem a expertem na marketing Danielem Klímou a zahraničním investorem hodlá letos značka růst – a to doslova: „Po podnětech od našich zákazníků jsme se rozhodli naše modely trochu přifouknout, lidé je chtějí větší.“ A taky jich chtějí víc – ročně se prodá víc než stovka, nejpoptávanější je střední model Primus, který se díky koženému dílci dobře skládá do psaníčka, jak je pro batohy AM typické. Jejich primární trh je zatím Česká republika, „…ale těžko říct, jestli to tak bude za dva tři roky, když naše zboží představujeme na veletrzích v Londýně nebo Berlíně.“ A když je váš web komplet v angličtině a ceny za Urbanus, Primus a Magnus v eurech.

Čtěte v aktuálním Reflexu:

ObálkaObálka|reflex.cz