Auta s povolením zabíjet. Povede nás technologie do pekel? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Auta s povolením zabíjet. Povede nás technologie do pekel?

Zdeněk Vacek6. dubna 2016 • 12:10
Auta s povolením zabíjet. Povede nás technologie do pekel?
foto: Google

Elektronika v automobilech spoustu věcí usnadňuje, přispívá k bezpečnosti i efektivitě. A počítačem řízené vozy nás budou chránit stále víc. Ale jak do toho zapadá chaotický lidský mozek?

reklama

Po sto třicet let vývoje automobilů platí úsloví, že jejich řidič vězí jednou nohou v hrobě a druhou v kriminále. Vývoj dlouhodobě směřuje k snadnějšímu ovládání. Postupně se objevily posilovače řízení i brzd, místo tyčí a lan mechanicky spojujících volant a pedály či páky s koly už se v řadě případů používá elektronika.

Pokrok je to dvousečný, řidič totiž mnohdy ztrácí možnost aktivně zasáhnout a vlastními silami se pokusit hrozícímu karambolu zabránit. Dříve, když selhaly brzdy, šlo auto zpomalit podřazením, v nejhorším drhnutím bokem karosérie o svodidlo nebo svah u silnice. Spadlo auto do vody? Zpravidla alespoň jedno z kličkou stahovaných oken šlo otevřít a po zaplavení kabiny posádka vyplavala k hladině. Během let přišli řidiči na spoustu důmyslných cest, kudy z nouze. Řadu z nich už dnes neuplatníte, elektronika nás dokonale izolovala.

Vzájemná provázanost palubních systémů může zvyšovat zranitelnost celku, umocněnou připojením k internetu s věčnými aktualizacemi softwaru a stahováním dat pro navigaci nebo infotainment. Jak dokázala loni hojně medializovaná demonstrace amerických vývojářů Charlieho Millera a Chrise Valaska, i běžný Jeep Cherokee (a podobně nejspíš milióny dalších vozidel různých značek) lze „zavirovat“ a následně „hacknout“.

Hraje se tu o život: zablokování centrálního zamykání dveří, elektricky stahovaných oken, automatické převodovky a elektroniky ovládající brzdy i řízení nedává vězni za volantem šanci cokoliv změnit. Na dálku lze navíc pustit topení, nebo naopak klimatizaci na maximum a akceschopnost posádky podryjí také reproduktory dunící na plný výkon. Takové prolomení bezpečnostních opatření patří k nočním můrám automobilek obdobně jako souboj hackerů s provozovateli internetového bankovnictví nebo databází s citlivými údaji. Mimochodem kauza jeepu vyvolala svolávací akci týkající se asi 1,4 miliónu aut.

Rozhodovat bude auto

Dosud byla řeč o automobilech, v nichž sedí řidič aktivně sledující okolní provoz, s rukama na volantu a nohama na pedálech, připravený zasáhnout. To on nese trestní odpovědnost za sražené chodce nebo zranění či usmrcení osob v jiných vozidlech, do nichž naboural. On, nikoli automobilka rozhoduje, jak se v extrémních situacích zachovat. Zda dát přednost vlastnímu přežití i za cenu usmrcení jiných účastníků silničního provozu, nebo se naopak obětovat a strhnout svůj vůz do propasti, což může zachránit protijedoucí posádku.

Jenže nástup automatizovaných systémů autonomního řízení vyžaduje, aby i v takto vypjatých situacích rozhodoval samotný automobil. Někdo (automobilka, nebo snad zákon?) musí sestavit algoritmus a vlastně vydat povolení zabíjet. Nejde přitom o hypotetickou otázku nebo hudbu vzdálené budoucnosti. V dubnu 2015 už urazilo autonomní Audi SQ5 5400 kilometrů ze San Franciska do New Yorku, úspěšně proběhly zkoušky s kamióny a úřední povolení k testům v běžném provozu vydalo kromě Spojených států například Německo, Švédsko, Japonsko nebo Čína. Komerční verze automatických aut slíbila Toyota i Nissan nejpozději k tokijské olympiádě 2020 a podle britského ústavu Juniper Research má v roce 2025 bez řidiče jezdit jedno procento všech vozidel, globálně asi 20 miliónů.

Mají automatická auta umět porušovat předpisy? Jak roboty rozumí chaotickým lidem? A umí být digitální řidiči agresivní? Více se dočtete v novém čísle Reflexu, které vychází ve čtvrtek 7. dubna.

Zdeněk Vacek


Klíčová slova: autotechnologierobot



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama