Video placeholde
Hudba Praha na Colours of Ostrava
Hudba Praha na Colours of Ostrava
Hudba Praha na Colours of Ostrava
Hudba Praha na Colours of Ostrava
4
Fotogalerie

Protikomunistické živly řádily, aneb jak Michal Ambrož a Hudba Praha skoro zbořili stan Reflexu na Colours of Ostrava

Škoda, že celá naše společnost není stejná, jako publikum ve stanu Colours of Ostrava. Včerejší večer, který patřil Michalu Ambrožovi a jeho kapele Hudba Praha, to znovu potvrdil. Komunisti by měli ve volbách 0 procent, Babiš 0 procent, sociální demokrati zhruba 0,2 procenta. A to jsem vůči sociálním demokratům velký optimista.

Pozval jsem Michala Ambrože a jeho kapelu do stanu Reflexu hlavně proto, že mi jeho hudba a texty pomohly přežít soumrak bolševika, tedy zhruba dobu mezi lety 1982 a 1989. Kapely Jasná Páka, později Hudba Praha, byly zjevením mezi tím marasmem tehdejší oficiální popkultury. Když jsem Michalovi Ambrožovi během besedy citoval legendární článek z Tribuny z roku 1983 Nová vlna se starým obsahem, po které vypukl hon režimu na nezávislé kapely té doby, smál se a na otázku, co všechno tehdy dělali, přiznal skoro všechno:

„Primitivní texty spojené s primitivní hudbou?“

„Ano, to jsme dělali.“

„Odporné šaty?“¨

„Ano.“

„Provokující chování?“

„Ano, rozhodně.“

„Oplzlá gesta?“

„Ano.“

„Odmítání všeho normálního?“

„Rozhodně ano!“

„Barvení vlasů na zeleno, modro, růžovo?“

„Ne. My jsme nebyli pankáči.“

„Tetování hákových křížů?“

„Ne.“

„Malování barevných pásů na obličej?“

„Jednou, dvakrát myslím jo.“

Ta emoce mezi Michalem Ambrožem a obecenstvem byla vzácně sdílená. Všichni jsme se těšili a dělali jsme, co jsme mohli, aby bolševik skončil, on v roce 1989 opravdu skončil, a teď se znovu vrací k moci. Michal Ambrož jen kroutil hlavou a přiznal, že se s tím těžko smiřuje. „A to měl předseda komunistů Vojtěch Filip kdysi nějakou kapelu a hrál dokonce nějaké moje písničky. Chápete to?!“

Předpůlnoční koncert, který se protáhl do jedné hodiny ranní, pro mě zatím znamenal vrchol letošních Colours. Pal vodsuď, hajzle!, zazpívali jsme si sborově a od plic… Jak by napsali redaktoři Tribuny, byl to upřímný výraz „hluboké nekulturnosti a ideologického přístupu, které jsou socialistické společnosti zcela cizí.“ Čistá radost. Děkujeme, Michale a spol.

PS: Ale dneska jízda ve stanu Reflexu na Colours of Ostrava pokračuje. Večer bude další překvápko!