nahoru

Tančící ministr Peter Garrett: Frontman skupiny Midnight Oil se vrací z parlamentu na koncertní pódia

Veronika Bednářová17. července 2017 • 16:25
Rocker a politik Peter Garrett: „Jako muzikant můžete říkat, co a kdy se vám zlíbí. Jako člen kabinetu taky, a jen za zavřenými dveřmi.“ 
Rocker a politik Peter Garrett: „Jako muzikant můžete říkat, co a kdy se vám zlíbí. Jako člen kabinetu taky, a jen za zavřenými dveřmi.“ 
• foto: 
Simon Fergusson / Getty Images

Šel do toho napřímo, bez řečí a kompromisů. Zatímco Bono, Sting a další celebrity řeší ekologické problémy lidstva v textech, řeční na charitativních akcích a financují záchranu deštných pralesů, Peter Garrett (64) se stal australským ministrem životního prostředí a na patnáct let se vzdal hudební kariéry. Teď se vrací k muzice. Nejen o tom bude mluvit 21. července na besedě diskusního fóra Meltingpot, které je součástí Colours of Ostrava.

Holohlavý muž zvládne být psychedelickým tanečníkem, nepřehlédnutelným bossem kapely Midnight Oil i uhlazeným, pregnantně formulujícím politikem v padnoucím obleku. Obojí, zdůrazňuje často, vyžaduje týmovou práci – a Garrett se za týmového hráče považuje. Je to podle něj ­jedna z jeho největších osobních kvalit.

Když vám hoří postele

Studoval politické vědy a pak práva, než se v polovině sedmdesátých let – na inzerát – přidal ke kapele, jež se tehdy ještě nejmenovala Midnight Oil a brzy se měla stát nejlepší v Austrálii a ikonickou v USA.

Midnight Oil pak byli nejznámější na přelomu osmdesátých a devadesátých let, s hity jako Beds Are Burning, Blue Sky Mine nebo In The Valley. Beds Are Burning z alba Diesel And Dust, s přehledem nejkultovnější píseň Midnight Oil, zazněla například při slavnostním zakončení XXVII. letních olympijských her v Sydney v roce 2000, kdy ji skupina zahrála oblečená celá v černém. Kostýmy měla popsané nápisy „Sorry“, což byla narážka na odmítnutí tehdejšího australského premiéra omluvit se potomkům původních obyvatel Austrálie za špatné zacházení v průběhu posledních dvou set let.

Jako každá správná rocková kapela konce 20. století prodali i Midnight Oil milióny alb; získali proto jedenáctkrát cenu Australian Recording Industry Association a její členové nesmírně zbohatli.

Dělíme se rovným dílem

Midnight Oil ale byli ve svých financích vždycky specifičtí; ze začátku odmítali lukrativní vystoupení v televizi, protože se nechtěli producírovat mezi disko interprety a ječícími fanynkami. Na oplátku je pak ani nehráli v rádiích; kapela si tak pozici budovala neúnavným koncertováním po celé Austrálii.

Tak v roce 1986 vyjeli do australské pouště s tehdy slavnou skupinou Warumpi Band jako její předskokani a od té doby upozorňovali na problémy původních australských obyvatel i na environmentální a sociální témata. Díky koncertování mimo velká města totiž viděli věci ve velkoměstech neviděné: upozorňovali třeba na rizika těžby zemního plynu takzvaným frakováním neboli hydraulickým štěpením, kdy australští farmáři museli opouštět své farmy, protože jim znečištěná voda zamořovala půdu...

I chod kapely byl pak poněkud jiný, než je u podobných bandů běžné. Písně psali zásadně společně – i když Garrett je autorem většiny textů –, a hlavně se rovným dílem dělili o výdělky. Velká část z nich přitom putovala na dobročinné účely, například peníze ze singlu The Dead Heart šly na podporu skupin původního australského obyvatelstva. Příliš se o tom nemluvilo, Garrett to považoval za samozřejmé.

Velryby, koaly i igelitové sáčky

Ekologie byla od počátku hlavním tématem textů a Garrett byl už coby zpěvák politicky aktivní; v roce 1984 se angažoval ve Straně pro nukleární odzbrojení, později vstoupil do Australské labouristické strany, za niž se stal poslancem parlamentu a stínovým ministrem životního prostředí. V roce 2002 na hudbu rezignoval a Midnight Oil rozpustil s tím, že to sice byla důležitá kapitola jeho života, ale že je uzavřená. Do vlády si jej tehdy vybral australský premiér Kevin Rudd, což věřící křesťan Garrett nemohl a ani nechtěl odmítnout. Sloužit vlasti považoval za radost i povinnost; od roku 2004 byl členem australského parlamentu a ve dvou sociálně demokratických vládách zastával posty ministra životního prostředí (od roku 2007) a školství (do roku 2013, kdy sám rezignoval). 

Jako ministr životního prostředí proslul mimo jiné novou vládní strategií na ochranu zvířat (to když v Austrálii začaly ubývat koaly) a také zákazem plastových sáčků ve chvíli, kdy byla Austrálie po USA druhým největším znečišťovatelem životního prostředí na obyvatele (rok 2008).

Vše o Colours of Ostrava 2017 najdete zde >>>

Podle jeho slov se mu v politice sice nepodařilo dosáhnout všeho, co si předsevzal, ale rozhodně se mu podařila spousta věcí, kterých by nedosáhl jako muzikant. „Jsem hrdý na to, co jsem mohl dělat. I při vědomí toho, že jakmile se přesunete z pódií do parlamentu, polovina země vás přestane mít ráda,“ řekl v jednom z roz­hovorů.

V Česku jsou Midnight Oil vůbec poprvé, během prvního světového turné, jímž slaví návrat na pódia; kapela byla obnovena teprve loni v květnu. Ostatní členové bandu na Garretta trpělivě čekali, měli své vlastní projekty nebo hostovali v jiných skupinách. Nicméně Garrett nedávno zdůraznil, že svého pobytu v reálné politice vůbec nelituje. Šel by do toho prý znovu. Je přece týmový hráč.

Skupina Midnight Oil vystoupí na Colours of Ostrava v pátek 21. července, frontman Peter Garrett bude tentýž den od 17 hodin hostem diskusní scény Reflex Music Alarm Stage.

Veronika Bednářová




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,070
22,140
28,420
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře