Synonymem, jež celý stát Utah charakterizuje po více než 150 let, je mormonské náboženství. Na 70 procent obyvatel Utahu věří, že Ježíš navštívil Ameriku, aby tu založil jedinou pravou církev. Dnes je mormonismus v USA respektován jako důležitá státotvorná síla, během své kontroverzní historie byl však spíše pronásledován. Vždyť například ještě roku 1978 otevřeně hlásal diskriminaci černochů.
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (CJKSPD), jejíž přezdívku mormoni vysvětlíme níže, se prezentuje jako nejrychleji rostoucí náboženské hnutí na světě. Průměrně každé dvě minuty je pokřtěn jeden novopečený mormon (ročně čtvrt miliónu konvertitů). Za posledních dvacet let církev zaznamenala téměř 150% nárůst členské základny na dnešních 11 miliónů. Úctyhodná explozívní statistika však skrývá překvapující paradox - prosperující stavba církve totiž spočívá na velice vratkých věroučných základech, jež zdánlivě nejsou s to odolat ani selskému rozumu. Co ale zmohou racionální argumenty proti hlavní síle mormonů, proti nadšení amerických misionářů ve společenských oblecích se jmenovkou na prsou. Na pražském Jungmannově náměstí i za parného léta neohroženě pějí české vánoční koledy a lámanou češtinou zvěstují kolemjdoucím svou víru.
Prorok Made in USA
Počátkem 19. století se ve snaze vybudovat nezávislost na Evropě vydávají USA na cestu hledání vlastní identity, z níž by mohlo vyrůst hrdé vlastenectví. Náboženští emigranti přibyvší do Ameriky za svobodou vyznání utvářejí bezbřehý denominační babylón. V kursu je okultismus, hledači pokladů i tajemný Egypt, zpopularizovaný napoleonským tažením. To vše jsou "sudičky", které budou formovat nové náboženství Josepha Smithe.
Narodil se 23. prosince 1805 ve městě Sharon ve Vermontu Josephu a Lucy Smithovým. Rodina s devíti dětmi se přestěhovala do státu New York a na čtrnáctiletého Josepha juniora "dolehla silná touha připojit se k nějaké církvi". Zmaten z hádek mezi kazateli, nedokázal si vybrat. Při modlitbě v lese se mu zjevili Bůh a Ježíš a instruovali jej, aby se nepřipojoval k žádné z církví, "poněvadž nemají pravdu, jejich nauky jsou opovrženíhodné a učitelé, kteří je hlásají, jsou falešní proroci". Pak začal chlapce "zaškolovat" do pravdy anděl Moroni. Roku 1827 mu svěřil zlaté desky s posvátnými Písmy, jež sám před čtrnácti stoletími, když byl člověkem, ukryl na pahorku Cumorah nedaleko Palmyry. Pro překlad textů psaných v reformované egyptštině (což je pojem egyptologům neznámý) musel Joseph užít kouzelné brýle "Urim a Thumim", díky nimž viděl pod egyptštinou její anglický význam. Skryt za plentou diktoval po několik měsíců Knihu Mormon. Přes značný zájem viděli zlaté pláty za dva roky pouze tři a později osm svědků. Po dokončení překladu Smith desky vrátil andělu Moronimu a o Knize Mormon prohlásil: "Je nejsprávnější ze všech knih na zemi a úhelným kamenem naší víry, člověk se může přiblížit Bohu, bude-li žít podle jejích pravidel, více než podle jakékoli jiné knihy." Přesto text od svého prvního vydání seznal téměř 4000 gramatických a obsahových změn.
Svět podle Smithe
Kniha Mormon glorifikuje předkolumbovské dějiny Ameriky a naplňuje tak novosvětskou touhu po vlastní bohaté historii a kultuře. V 6. století před Kristem se Židé z Jeruzaléma přeplavili díky zázračnému kompasu přes oceán a zalidnili celou Ameriku. Smith pak líčí boje mezi kmeny "bohabojných Nefitů a líných, hašteřivých, bezbožných Lamanitů". Mormonské sebevědomí povzbuzuje zejména pasáž, v níž do Ameriky přichází vzkříšený Ježíš, aby tu hlásal evangelium. Roku 421 jsou Nefité vyvražděni, přežije jen kronikář Mormon, jenž zápis na zlatých deskách předá synu Moronimu. Jméno kronikáře nese nejen jeho kniha, stalo se i přezdívkou pro členy církve. Sami sebe mormoni titulují "svatí".
Smithova fantazie sklízí kritiku nezávislých badatelů, kteří zpochybňují hodnověrnost zmíněných svědků, a tím samotnou existenci zlatých desek.(Svědkové později prohlašovali, že pláty viděli "očima víry".) Kromě mormonských "důkazů" rovněž neexistují žádné archeologické stopy potvrzující historicitu příběhů Knihy Mormon. Snahy objasnit původ mystifikace shrnuje protestantský teolog Donald S. Tingle. Joseph buď vytvořil knihu sám, podle jiné verze "vznikla na základě nevydané novely o původu amerických Indiánů od S. Spauldinga, jejíž rukopis ukradl sazeč tiskárny Sidney Rigdon a později pomáhal při tvorbě Smithovi".
Mimo toto pravděpodobné řešení Tingle jmenuje ještě tři tituly, jimiž se mohl Smith inspirovat. Dle jiné teorie byl píšící Smith posedlý ďáblem, další považuje knihu za žert, který se mu vymkl z rukou. Proč svého anděla nazval Moroni, anglicky "moron" znamená "slabomyslná osoba", dělal si z následovníků blázny?
Další posvátný spis, Drahocenná perla, Smithe evidentně usvědčuje z podvodu. Jeho součástí je překlad egyptských papyrů, které jsou na rozdíl od zlatých desek k dispozici. Smith hieroglyfy dešifroval jako Knihu Abrahamovu, moderní egyptologové papyry po jejich znovuobjevení v roce 1967 překládají jako pohřební "knihu dýchání". Jak uvádí religionista Tomáš Novotný: "Smithův ,překlad` nemá vůbec nic společného s tímto textem." Svatí o rozporu většinou nic netuší, a pokud ano, vysvětlují jej tím, že Smith podal význam textu duchovně a správněji.
Poslední dvě posvátné mormonské knihy jsou Nauky a Smlouvy a Smithem správně přeložená bible. Nejvyšší autoritou pro mormony je vůdce jejich církve, nástupce Smithe titulovaný prezident či prorok. Bývalý prorok Benson prohlásil: "Žijící prorok je pro náš život potřebnější než standardní spisy. Je důležitější než mrtvý prorok. Nikdy nepovede církev špatným směrem. Není omezen lidskou logikou." Prorok může měnit i dogmata, Benson dokonce řekl: "Měj oči upřeny na prezidenta církve, a jestliže ti někdy něco přikáže a bude to špatné a ty to uděláš, Bůh ti za to požehná."
Pochod pionýrů
Po vydání Knihy Mormon na jaře 1830 založil Smith s pěti následovníky Církev Ježíše Krista (dnešní název je z roku 1838), která byla od počátku pronásledována. Mormony nejprve vytlačili do Ohia, odtud do Missouri a pak do Illinoisu, kde vybudovali dvacetitisícové Nauvoo.
Svatí líčí smrt proroka jako mučednictví. Novotný uvádí, že kritičtí mormoni vydali noviny obsahující výhrady vůči Smithovi. "Vedle propagace polygamie jim vadily především jeho bezohledné praktiky a touha po světské moci, která našla projev v kandidatuře na prezidenta USA." Ostrá represe starosty Nauvoo Josepha Smithe proti vydavatelství se stala záminkou pro jeho zatčení. Věznici v Carthage napadl 27. června 1844 pomstychtivý dav a proroka zastřelil.
Nastalý zmatek vynesl do čela církve Brighama Younga, jenž se po útocích zvenčí rozhodl vyvést mormony z Nauvoo a hledat zemi zaslíbenou ve Skalistých horách. Na strastiplnou pouť na západ se pionýři vydali zkraje roku 1846 a karavana se zastavila až v létě následujícího roku přibližně po 1600 km v údolí Velkého Solného jezera. Svatí založili Salt Lake City a teokratickou říši Deseret, což podle Knihy Mormon znamená včela (odtud symbol dnešního Utahu - včelí úl).
Od časů Younga se církev začala štěpit, roku 1860 byla vyhlášena Reformovaná CJKSPD, podle níž mají mormony právo vést jen přímí potomci Smithe. Kromě těchto dvou proudů čítá mormonismus dalších čtrnáct větších církví. Tingle uvádí, že existuje téměř sto mormonských sekt.
Mormonské speciality
Podle mormonské mytologie žil kdysi ve vesmíru člověk jménem Elohim, jenž se za vzorné chování stal Bohem (má dokonalé tělo z masa a kostí). S nebeskými ženami Bůh zplodil na hvězdě Kolob duše všech lidí. Pak svolal konferenci o stvoření Země, kde došlo ke sporu jeho dvou nejstarších synů. Lucifer chtěl lidem na Zemi vládnout a dobro jim vnutit, Ježíš navrhoval svobodnou vůli člověka. Hlasování rozhodlo pro Ježíše, což Lucifera rozzlobilo natolik, že se stal ďáblem a svedl třetinu duší. Duše ve sporu neutrální se za trest na Zemi rodí jako černoši. Církevní diskriminaci černých zrušil pod tlakem veřejnosti až prorok Kimball svým zjevením před 24 lety, prý si již vinu odtrpěli a mohou být přijímáni do kněžství. (Za zlo byli potrestání i Židé Lamanité z Knihy Mormon, jejich kůže pro změnu zrudla a nyní jsou Indiány.) V určený čas Bůh Elohim osobně navštívil Pannu Marii, aby počal Ježíše. Ten později žil se třemi ženami a měl mnoho dětí. Mezi jeho potomky se počítal i Smith.
Prorok Young prohlásil: "Nikdo nemůže vejít do nebe bez souhlasu Smithe... všichni musí mít jeho osvědčení." Pro spásu nemormonů vyhledávají svatí v matrikách údaje o zemřelých a nechávají se za ně mnohonásobně zástupně křtít. Nebožtíci se pak mohou obrátit a stát se mormony. Novotný píše, že takto jsou mormony již téměř všichni prezidenti USA nebo Martin Luther. Za účelem evidence je v Utahu vybudován největší genealogický archív světa. V šesti tunelech v žulové skále jsou uchovávány mikrofilmy s údaji o třech miliardách našich předků. Registrace ale teprve začíná, mormoni odhadují, že od Adama obývalo Zemi na 70 miliard lidí. Mormonsky spasené čeká třístupňové nebe, nejlepší se díky polyteistické víře mohou stát dalšími "tělesnými Bohy", ovládat planety a v nebeské polygamii plodit duchovní potomky.
Nejznámější mormonská pikanterie - polygamie byla kvůli přijetí Utahu do Severoamerické unie oficiálně zrušena již roku 1890 Manifestem proroka Woodruffa. Už v Knize Mormon Smith mnohoženství odmítl, jeho neutajitelná promiskuita ho však donutila, aby roku 1843 vyhlásil "nové a věčné nařízení" polygamie, bez níž není spása. Úsměvně působí, když Joseph opodstatňuje nevěru manželce Emmě zjevením od Boha: "Nechť se moje služebnice Emma Smithová podrobí přijmout všechny ty, které jsem dal svému služebníku Josephovi... nařizuji, aby nadále žila se svým manželem... zničím ji, nevytrvá-li v mém zákonu... dostane-li se mu tímto zákonem deseti panen, nemůže spáchat manželský přestupek." Některé zdroje Smithovi nakonec připisují několik desítek manželek. Young prohlásil, že jednoženství je "zdrojem prostituce a děvkaření v monogamních křesťanských městech", sám měl 28 žen. Mormoni se snaží vysvětlit polygamii množstvím vdov a starých žen v době pronásledování církve. Podle Novotného "většina mormonů nyní žije v monogamních svazcích, pouze asi 25 až 30 tisíc fundamentalistických rodin zachovává mnohoženství." (Jde o údaj zahrnující všechny mormonské větve.)
Tajemství chrámu
Tajemné, veřejnosti nepřístupné mormonské temply vždy vzbuzovaly zvědavost. Dnes jich ve světě stojí 106 a dalších 19 se staví. Na vrcholu věže stojí trubač anděl Moroni, proč však fasády nejstarších chrámů zdobí satanistické symboly - pentagramy a kozlí hlavy? Tajné mystické rituály známe pouze díky svědectví odpadlíků. Za zdmi chrámu probíhají křty živých i mrtvých (kritici hovoří o nekromantii - vyvolávání zemřelých), zasvěcení, požehnání kněží (všichni muži starší 19 let, "jsou-li toho hodni") a oddávání manželů na věčnost. Svatí věří, že ceremonie byly Smithovi zjeveny Bohem, kritika však jasně dokazuje silnou inspiraci obřady svobodných zednářů. Novotný zmiňuje: "Smith vyrostl v zednářské rodině a rituály zavedl roku 1842, dva měsíce poté, co byl sám zasvěcen zednáři." Členem lóže byl i Young a dalších 1400 mormonů z Nauvoo.
V americkém dokumentu Godmakers (Tvůrci boha) odtajnil obřady Ed Decker, bývalý starší CJKSPD. Za hlavního okultního instruktora označil Lucifera (v zastoupení mormonského kněze), jenž Adama a Evu v ráji naučil, jak se stát Bohy. Novic v podzemí chrámu svlečený donaha dostane jen lehké pončo a je obřadně omýván, pomazáván a žehnán. Pak obdrží symbol luciferské moci - zelenou zástěru (fíkový list z ráje) - a posvátné magické spodní prádlo garment, jež ho má chránit před zlem a nesmí se kromě sportu a koupání nadosmrti odložit. Při iniciaci mormoni užívají stejná gesta jako zednáři, stejné objetí "pěti bodů přátelství" a "procházení oponou" i celé oddíly odříkávané liturgie jsou téměř shodné. Novic dostává tajné jméno, přísahá a svolává na sebe krvavé tresty za prozrazení obřadů. Za vlády Younga se hříchy vyzrazení rituálů, cizoložství, vraždy nebo sňatku s černoškou zahlazovaly pouze "smířením krve" tj. zabitím. Katovskou práci vykonávali andělé zhouby danité. Podle filmu Godmakers tato tajná policie postřílela několik skupin emigrantů snažících se uprchnout z Deseretu.
Výše uvedené věroučné "speciality" i praxe v chrámu jsou v příkrém rozporu s tradičním křesťanským vyznáním, což podle religionisty Ivana O. Štampacha neumožňuje ekumenické vztahy. Mormoni o spolupráci ani neusilují, pro více posvátných spisů a "hlubší" učení se cítí být jedinými skutečnými křesťany nadřazenými nad ostatní církve.
Lesk a stíny
Již Ottův slovník naučný hodnotí mravný a střídmý život mormonů i fakt, že v Utahu není prostituce. Dnes jsou obyvatelé Utahu oceňováni pro nejvyšší procento dětí v populaci, nižší kriminalitu, méně rozvodů (dbá se na spořádaný rodinný život) a delší průměrný věk než ve většině států USA. Většina mormonů se řídí Smithovým "Slovem moudrosti" a nekouří, nepije lihoviny ("nejsou vhodné pro žaludek, nýbrž pro omývání těla") ani čaj nebo kávu, ne ovšem kvůli návykovosti, jak někteří tvrdí, ale protože "horké nápoje jsou škodlivé pro tělo i žaludek". Povinné desátky zabezpečují sociální systém tzv. minimálního blahobytu - všichni musejí mít kde bydlet, co jíst a mít dostatek ošacení.
Ač je v Utahu moc církve a státu oddělena, dominanci mormonismu naznačují postřehy T. Novotného: "Některá vyprávění obyvatel nápadně připomínají období totalitních režimů u nás: ztráta zaměstnání při vystoupení z církve, obava mluvit s novináři o situaci ve státě anebo snaha zůstat v anonymitě atd." Agentura AP odhadla roku 1975 denní příjem mormonské organizace na dva milióny dolarů, film Godmakers z osmdesátých let dokonce na čtyři milióny $ (asi 55 miliard Kč ročně). Zisky plynou církvi především z vlastnictví pozemků a nemovitostí ve všech státech Severoamerické unie i mimo USA. Bohatě přispívá rovněž mormonský podnikatel Bill Marriott, jenž rozhodil síť stejnojmenných přepychových hotelů po celé planetě.
Svatí čekají soudné dny za dveřmi. Ježíš se prý vrátí do Independence v Missouri, kde vznikne Nový Jeruzalém. Mormoni pak vytvoří jednotný světový řád. Snímek Godmakers uvádí, že za účelem budoucí teokracie již nyní ovládají "vysoké politické funkce v USA" (například v letech 1953-61 byl pozdější prorok Benson ministrem zemědělství).
Od roku 1995 stojí v čele CJKSPD patnáctý prorok Gordon B. Hinckley, jeho nejbližšími spolupracovníky jsou dva rádcové a dvanáct apoštolů. Za hlavní motto církve označil expanzi do světa. Jet na misie je ctí každého mormona. Po dvou měsících ve školicím středisku v utažském městě Provo se chlapci starší 19 let vydávají na dvouleté nasazení, dívky odcházejí po dovršení 21 let na 18 měsíců. Náklady na misii si hradí sami (církev účtuje 375 $ na měsíc, zvěstovatelé z chudších zemí mají slevu). Přes 60 tisíc misionářů dnes působí ve více než 160 státech. Do zemí českých přišli první svatí již roku 1884, hnutí se výrazněji prosadilo až za první republiky, avšak počet jeho členů nikdy nepřesahoval několik stovek. Církev přežila komunismus a po revoluci se zařadila mezi státem registrovaná náboženství. Na území bývalého Československa působilo v devadesátých letech asi 200 misionářů, nyní jejich počet klesl na 80. Jejich kázaní získalo asi 2000 konvertitů (1700 v ČR).
"Jsme nejchytřejší lidé, nejlepší, jací kdy žili na Zemi, a neříkám to chlubivě, věřím, že tato pravda je zjevná každému, kdo je ochoten se na nás nezaujatě podívat." Proti tvrzení proroka Younga svědčí praxe. Nejmenovaná hodnostářka církve odpověděla při univerzitní besedě na otázku na jeden z paradoxů mormonismu: "Nás hluboké nauky moc nezajímají." Podobně se vyjadřují i misionáři, o pravdivosti své víry se ujišťují "vnitřní radostí", popřípadě "pálením v hrudi". Štampach naznačuje, že "víra některých mormonů je jednoduchá a spíše citová", příčinu logických rozporů v mormonské víře pojmenoval Novotný: "Pro členy je typická naprostá neznalost historických a teologických zdrojů jejich náboženství."
