Jesse Helms

Nejkontroverznější politik Spojených států odchází před listopadovými senátními volbami na odpočinek. Jedenaosmdesátiletý senátor, třicet let ve službě své zemi, nenáviděný i obdivovaný. Nenáviděný levicovým kulturním a intelektuálním establishmentem, obdivovaný konzervativci a milióny lidí žijícími v komunistickém režimu. Zachránil Reaganovo prezidentství dávno před tím, než k němu došlo.

Foto
Rok 1976, v Americe rok volební. Prezidentem je republikán Gerald Ford, bývalý Nixonův viceprezident, jenž se stal šéfem Bílého domu v létě 1974, když Nixon v důsledku aféry Watergate rezignoval. F ord ale pokračuje v Nixonově politice, v socializující státní kontrole nad ekonomikou a ve zmírňování napětí s SSSR. T a to politika "usmiřování" Sovětského svazu - tzv. détente -, kterou praktikoval ministr zahraničí Henry Kissinger,b yla hlavním důvodem, proč na prezidenta Forda v republikánských primárkách zprava útočí Ronald Reagan, v letech 1966-74 guvernér Kalifornie. Reagan byl přesvědčen, že kissingerov ská politika je příliš krátkozraká, neboť povede jen k posílení Sovětů. Přesvědčený antikomunista Reagan prohlašuje: "Détente - není to náhodou to, co panuje mezi farmářem a krocanem až do Dne díkuvzdání?" Poslední kapkou, která Reagana přiměla ke kandidatuře, byla neochota prezidenta Forda přijmout v Bílém domě Alexandra Solženicyna - aby se snad Brežněv příliš nerozčilil. Jenomže ve své kampani Reagan zdůrazňuje témata především ekonomická (snížení daní i státních výdajů) a navrhuje škrty, které působí nerealisticky. Proto jej v primárkách v prvních pěti státech Ford s přehledem poráží. Kdyby Reagan nyní prohrál i v dalších primárkách, odstoupil by z kampaně a už nikdy by na prezidenta nekandidoval. Aby měl tedy vůbec šanci, zoufale potřebuje vítězství ve volbách, které se konají ve státě Severní Karolína.
Tam je v roce 1976 senátorem již čtyři roky Jesse Helms, b ývalý provozova tel jedné rozhlasové stanice, který patří ke konzervativnímu křídlu Republikánské strany.A senátor Helms Reaganovi radí: změňte téma své kampaně a napadněte Fordovu a Kissingerovu zahraniční politiku. Já se postarám o to, aby vám mí stoupenci v Severní Karolíně dali hlasy.To se i stalo a Reagan získal své první vítězství nad Fordem. Pak přišla vítězství další, především na Jihu a Západě USA. Nakonec úřadující prezident Ford - formální vůdce své strany - zvítězil v primárkách nad konzerva tivním vyzývatelem Reaganem jen nejtěsnějším rozdílem.
Reagan nominaci v roce 1976 prohrál, ale zajistil si celoamerickou pozornost. V prezidentských volbách republikána Forda porazil demokrat Jimmy Carter,který byl následně zdiskreditován ekonomickou stagnací, inflací a slabou zahraniční politikou, symbolizovanou sovětským vpádem do Afghánistánu a Chomejního pokořením Ameriky v Íránu. O čtyři roky později získal republikánskou nominaci na prezidenta právě Ronald Reagan a stal se čtyřicátým prezidentem Spojených států. Kdo byl ale člověk, který v kritickém momentu roku 1976 zachránil příští prezidentství Ronalda Reagana?

Foto
RASISTA?
Jesse Helms - narozen v roce 1921 - je běloch, jižan a baptista. T o vypovídá o mnohých jeho postojích a názorech. Je například velmi konzervativní v morálních otázkách. Vyrůstal v době, kdy na americkém Jihu panovala rasová segregace, byl jejím stoupencem a stavěl se proti jejímu zrušení. Když však k němu došlo, vždy obhajoval rovnost před zákonem pro všechny Američany bez ohledu na barvu pleti a odmítal privilegia na základě rasového původu (tzv. pozitivní diskriminaci). Kvůli tomu vždy měl a i dodnes má kontroverzní pověst. V letech 1942-45 sloužil v americkém námořnictvu, v padesátých letech byl asistentem několika jižanských senátorů. Jeho hlavním zaměstnáním ovšem byla publicistika a práce v médiích. Psal novinové sloupky,věnoval se televiznímu i rozhlasovému vysílání v Severní Karolíně. Jako provozovatel rozhlasové stanice se rozhodl v roce 1972 kandidovat do Senátu USA za Republikánskou stranu. Byl zvolen a v letech 1978, 1984, 1990 a 1996 ho voliči v senátorském křesle vždy potvrdili. Letos v listopadu se už o místo senátora pošesté ucházet nebude.

Foto
CENZOR?
Jako konzervativní křesťan má Helms ostře kritický postoj k neřestem, jež znevažují lidskou důstojnost. Je vytrvalým odpůrcem potratů a pornografie. Nesouhlasí s homosexuálními praktikami, a proto je proti tom u, aby se dostávalo veřejného uznání těm, kteří se k homosexualitě otevřeně hlásí. Jako vlivný předseda zahraničního výboru Senátu, kterým se stal po volbách v roce 1994, vetoval Clintonův návrh na obsazení funkce velvyslance v Lucembursku člověkem, který se k homosexualitě přiznal. Několikrát tuto skupinu občanů veřejně označil za "sodomity". Největší nařčení z bigotnosti sklidil poté, co kritizoval výstavu homosexuálně erotických snímků fotografa Roberta Mapplethorpa, kterou označil za "propast slizu". Fotografie považované za umění byly podle Helmse - a také podle miliónů obyčejných Američanů - pornografií. Helmse nepopudilo ani tak to, že se výstava konala, ale především to, že obdržela podporu z peněz daňových poplatníků. Neprosazoval cenzuru, ale považoval za nemravné, aby podobné akce vedly k nadbytečnému zdaňování občanů. T o však levici stačilo k tomu, aby Helmse nařkla z cenzorských, ne-li přímo inkvizitorských choutek.

Foto
ANTIKOMUNISTA
V zahraniční politice, která je jeho doménou, vystupuje Helms jako nesmiřitelný odpůrce všech komunistických či prokomunistických hnutí a režimů. Na konci sedmdesátých let se - neúspěšně - pokusil zabránit tomu, aby v Rhodesii (dnes Zimbabwe) byla předána moc Robertu Mugabemu. V osmdesátých letech byl proti uvalení amerických ekonomických sankcí na bělošský režim v Jižní Africe, který v Angole bojoval proti místním a kubánským komunistům. Proslul jako aktivní stoupenec vojenské i materiální pomoci contras ,antikomunistickým bojovníkům za svobodu proti sandinovskému režimu v Nikaragui v osmdesátých letech. Zatímco v případě Nikaragui se plně shodoval s názorem prezidenta Reagana, v případě Salvadoru nikoli - Reaganova vláda tam podporovala umírněné centristické křesťanské demokraty, senátor Helms preferoval tvrdší salvadorskou pravici, stranu ARENA (Národní republikánská aliance). Helms pochopitelně vždy byl a je jedním z nejtvrdších odpůrců komunistického režim u Fidela Castra. Dodnes podporuje embargo proti Kubě, je i ostrým kritikem těch, kdo by ho chtěli zrušit. Vnímá to jako problém ani ne ekonomický či politický, nýbrž především morální: embargo je jediný nenásilný prostředek, jakým lze vyjádřit nesouhlas s nějakým režimem.
Foto