John Forbes Kerry | Reflex.cz
nahoru

John Forbes Kerry

TOMÁŠ KLVAŇA24. března 2004 • 17:25

"Chcete být prezidentem Spojených států?" ptá se Morley Safer, redaktor televize CBS, Johna Kerryho. "Ne. To je ztřeštěná otázka, vždyť je ještě tolik věcí, které je třeba udělat, a já vůbec nevím, jestli je všechny stihnu," odpovídá Kerry. Když se Safer z populárního pořadu 60 minut ptá politika na případnou prezidentskou budoucnost, myslí to zcela vážně. I proto se v dubnu roku 1971 pohledný veterán války ve Vietnamu stal celonárodně známou postavou.

Bylo mu sedmadvacet ,měl za sebou jako potomek diplomata dětství zčásti strávené v Evropě, studium na výběrových středních školách ve Švýcarsku a Nové Anglii a bakalářský diplom - stejně jako otec Richard Kerry - z Yaleské univerzity.Jako příslušník vojenského námořnictva ve Vietnamu vynikl odvahou připomínající hollywoodské filmy. Obdržel dvě vysoká vyznamenání (Stříbrnou a Bronzovou hvězdu) a tři Purpurová srdce za zranění - žádné z nich naštěstí nebylo vážné. Ta zranění mu také umožnila vrátit se z bojů v deltě řeky Mekong o týdny dřív. Kerry (ročník 1943) se nemohl dočkat.

Foto
Do války se sice přihlásil dobrovolně, neboť chtěl být jako jeho politický vzor John Kennedy velitelem plavidla, ale na indočínské angažmá své země se díval střízlivě. Třeba v projevu předneseném při yaleském absolutoriu kritizoval bezmyšlenkovité uplatňování lekcí druhé světové války na jihovýchodní Asii. V dubnu 1971 vedl organizaci Veteráni proti vietnamské válce. To už boje nepovažoval jen za politickou chybu, ale přímo za nemorální akt. Při slyšení v Senátu řekl: " Jak požádáte muže, aby byl posledním padlým ve Vietnamu? Jak jej požádáte, aby byl tím posledním, jenž položí život - za chybu?" Nixonova vláda se ho bála víc než jiných aktivistů. Medailemi ověšeného hrdinu s dokonalým sestřihem a oblečením, hladce oholeného a se vzpřímeným postojem nebylo možné zařadit mezi levicové radikály s mastnými vlasy,sandály a rétorikou o svržení systému. Prezidentův náhončí Charles Colson, člověk na špinavou práci, jenž si pár let nato půjde sednout do vězení za Watergate, se na Kerryho zoufale a marně snažil najít kompromitující informaci. Kerry sice nebyl radikál, ale některá jeho tvrzení radikálně zněla. V onom senátním slyšení hovořil o tom, že američtí vojáci ve Vietnamu znásilňují, uřezávají obětem uši a hlavy,pouštějí do pohlavních orgánů zajatců elektřinu z přenosných polních telefonů, střílejí a tráví dobytek a vypalují vesnice pro ukrácení dlouhé chvíle. Touto výpovědí si pohněval mnoho amerických vojáků a válečných veteránů. Považovali jeho výroky za nedůvěryhodné, hnané víc ambicemi zaujmout než snahou podat svědectví.
Sám Kerry v televizní debatě o pár týdnů později přiznal, že nic z toho, co popisoval, na vlastní oči neviděl. Ani mezi protiválečnými rebely nebyl populární. Stejně jako jeho současná paní Teresa Heinzová, také první manželka Julia Thorneová pocházela ze zámožné rodiny. Když jeden z aktivistů volal Johna domů, zvedla telefon služka a odpověděla: " Pan Kerry není doma." Druhý den se na demonstraci objevil škodolibý transparent: " Osvoboďte Kerryho služku!"

KOPE JENOM ZA SEBE

Protiválečné aktivisty vedl ještě pár měsíců, pak se rozhodl proměnit svoji slávu v politickou kariéru a kandidovat do federální Sněmovny reprezentantů. Hned na začátku však udělal chybu. Tak dlouho spekuloval, odkud by bylo v Massachusetts nejlepší kandidovat, až si vysloužil pověst kariéristického skokana volebními okrsky (district hopper). Přesto by se nakonec ve volbách roku 1972 do Kongresu asi dostal, nebýt konzervativního šéfredaktora novin ve městě Lowell. Ten vedl proti mladému liberálovi tak intenzívní kampaň, že nakonec smazal jeho obrovský náskok v průzkumech. Kerry prohrál, do Sněmovny putoval republikán. Doplatil na to, že ho v okrsku nikdo osobně nezná, že tam nemá žádné kořeny,a že se tedy místní v kritických chvílích na něj nemají koho zeptat. Byl jen televizní hvězdou. Otázku, jak dál, řešil studiem práv na Boston College a poté, ke zděšení svých levicových přátel, prací v úřadu okresního návladního pro middlesexský obvod v Cambridgi. Také tam vynikl, přeskočil v postupu služebně starší kolegy a brzy se stal zástupcem návladního.
Podařilo se mu získat víc peněz do rozpočtu a téměř zdvojnásobil počet prokurátorů. Reformoval celý úřad a zaměřil se na dosud zanedbávaná odvětví, například na zločin "bílých límečků". Opakoval se však příběh z jeho předešlých působišť (a bude se opakovat také později, během jeho senátní kariéry): v úřadu měl příznivce oceňující jeho talent, ale také mnoho odpůrců, kteří jej podezírali, že hraje jen na sebe. Jen ve Vietnamu byl obdivovaným velitelem, pod nímž vojáci chtěli sloužit, ačkoliv se leckdy pouštěl do akcí vyžadujících extrémní odvahu. Později, v Senátu, vznikl z jeho iniciál JFK vtip - prý že "kope jenom za Kerryho - just for Kerry" . Že má sklon přehánět vlastní zásluhy,je patrné z následujícího příkladu. Dnes, kdy kandiduje na prezidenta, se chlubí, že jako prokurátor zredukoval na nulu dvanáct tisíc nevyřešených případů. V roce 1984 tvrdil, že to bylo z 11 000 na 228. Verze z roku 1979: Kerry uvádí, že ze 3000 případů zbylo 228. Skutečnost se téměř nedá ověřit, jak ale uvedl deník Boston Globe, za Kerryho působení nebylo u zmíněného soudu nikdy víc než 7265 kauz.

KOHN-KERRY , KATOLÍK

Dvacátého třetího listopadu 1921 vchází podnikatel Frederick Kerry do umývárny bostonského hotelu Copley Plaza, z kapsy vyndá pistoli a hlavou si prožene kulku. Je okamžitě mrtev.Dluhy,které téměř zničí jeho rodinu, jsou pro českého přistěhovalce víc, než dokáže unést. Českého? Ano, Kerry se do Spojených států přistěhoval v roce 1905 z Rakouska-Uherska. Ještě předtím si změnil jméno, aby unikl antisemitským útokům. Podle jednoho z potomků citovaných listem Boston Globe si český žid Fritz Kohn a jeho sourozenci otevřeli mapu Evropy a poslepu zabodli tužku do - irského obvodu Kerry.V roce 1902 rodina konvertovala ke katolicismu. Pokud bude John, který dědečka pochopitelně nezažil a o svém židovském předkovi se dozvěděl teprve před patnácti lety,letos zvolen prezidentem, bude jen druhým neprotestantským šéfem americké vlády.
Tím prvním byl jeho idol, další katolík z Massachusetts, "opravdový Ir" John Kennedy,s nímž se Kerry setkal v srpnu 1962 v letním sídle Kennedyů v Rhode Islandu. Přivedla jej tam Kerryho tehdejší dívka Janet Auchinclossová, nevlastní sestra Jacqueline Kennedyové. Prezident s hochem právě se chystajícím na vysokou hovořil o politice a jeho plánech. Kerry s ním pak seděl na plachetnici brázdící Narrangansettskou zátoku, kde oba pokračovali v přátelské debatě. Jak se John mezi americkou obdobu šlechty dostal? Dalo by se říci, že do ní v jistém smyslu jeho rodina patřila. Z matčiny strany náleží Kerry k nejváženějším americkým rodům: Forbesům, kteří zahájili obchod Bostonu s Čínou, a Winthropům, pyšnícím se prvním guvernérem Kolonie Massachusettské zátoky v 17. století. Přesto, že se John pohyboval mezi smetánkou a získal nejvybranější vzdělání, jeho rodina nebyla zámožná. Otec žil z platu ministerstva zahraničí a ani matka bohatá nebyla. Teprve sňatkem s Julií Thorneovou v roce 1971 se John přiženil do zámožné rodiny. Narodily se jim dcery Alexandra a Vanessa, manželství se však rozpadlo na počátku osmdesátých let. V roce 1982 se John stal viceguvernérem Massachusetts pod Michaelem Dukakisem (v roce 1988 neúspěšně kandidoval na prezidenta, George H. W. Bush mu připravil ponižující porážku) a o dva roky později využil odstoupení senátora Paula Tsongase kvůli zdravotním důvodům a dostal se do Senátu. Julia život manželky politika, který je málo doma, psychicky nevydržela. Po rozvodu se senátor Kerry stěhoval z bytu do bytu, měl hluboko do kapsy - zapletl se proto s developerskou lobby,což mu zkomplikovalo znovuzvolení v roce 1990 - a vedl nespoutaný život. K jeho partnerkám patřila také herečka Morgan Fairchildová. Podruhé se oženil ve svých 51 letech v roce 1995 s vdovou po senátním kolegovi Johnu Heinzovi, jenž zahynul při letecké katastrofě. Původem Portugalka z Mosambiku Teresa Heinzová zdědila manželovo potravinářské impérium a je jednou z nejbohatších Američanek. Její jmění se odhaduje na půl miliardy dolarů.
Senátor Kerry jí zaimponoval zpěvem v portugalštině při mši v Rio de Janeiru na ekologické konferenci OSN.Pár dnes bydlí v domě za sedm miliónů dolarů v kouzelné bostonské čtvrti Beacon Hill, vlastní několik dalších sídel a po světě se přesunuje malým tryskáčem. Heinzová nejdřív nesouhlasila, aby Kerry kandidoval na prezidenta. Názor změnila jen nedávno a teprve tehdy začala používat manželovo jméno. Soudě podle místního tisku, pověsti o manželových pokračujících záletech ji chladnou nenechávají. Temperamentní žena v jednom rozhovoru prohlásila, že pokud Kerryho při něčem nachytá, zmrzačí ho ...

V KENNEDYHO STÍNU

V Senátu neměl Kerry lehkou pozici. Jeho seniorním kolegou za Massachusetts je Edward Kennedy,pro nějž v roce 1962 jako studentský dobrovolník pracoval. Kennedy je zřejmě nejvlivnějším americkým zákonodárcem a Kerry mu nemohl křížit plány v sociální politice, školství a zdravotním pojištění, což jsou pro demokraty stěžejní témata. Kerry se tedy věnoval zahraniční politice a ekologii. A věren své předchozí profesi také vyšetřování. Během prvního mandátu začal na vlastní pěst vyšetřovat podezřelé styky vlády Ronalda Reagana s nikaragujskými protikomunistickými partyzány nazývanými contras .Jedna z informací, kterou měl jeho tým k dispozici, zněla: Contras financují své aktivity také z obchodu s drogami. To pomohlo, aby své republikánské kolegy přiměl k zahájení oficiální senátní prověrky.Ke svému zklamání se však Kerry do vyšetřující komise nedostal. Senátoři se obávali jeho radikálních postojů, nebyli si jisti, že Kerryho úsilí zviditelnit se nepovede k dalšímu národnímu traumatu, který si po Watergate nikdo nepřál.
Aféra i tak otřásla Reaganovou vládou poté, co vyšlo najevo, že kabinet prodává zbraně Íránu a utržené peníze ilegálně poskytuje nikaragujským protisandinovským bojovníkům. Kerry stanul v čele méně důležitého výboru, ale i tam se jeho vyšetřovatelský talent prokázal. Objevil, že Spojené státy ignorovaly kontakty contras s prodavači drog. Později se mu povedlo srazit na kolena mezinárodní banku BCCI, dlouho podezíranou ze spojení s organizovaným zločinem. Jeho vyšetřování vedlo ke krachu banky v roce 1991. Další úspěch si připsal v polovině devadesátých let. Jeho práce společně s dalším prominentním veteránem vietnamské války, senátorem Johnem McCainem, vedla k verdiktu, že Vietnam už nedrží americké válečné zajatce. Prezident Bill Clinton za důležité asistence obou senátorů obnovil v únoru 1995 diplomatické styky s touto reformující se komunistickou zemí.
I když Kerry hlasoval pro Clintonovu tvrdou reformu sociální pomoci - což ještě dnes levice těžce nese - a v roce 1992 kritizoval pozitivní diskriminaci menšin (couvl, když mj. zjistil, že nemá šanci zavděčit se tehdejšímu guvernéru Clintonovi, který si jako viceprezidentského kandidáta vybral jeho senátního kolegu z Tennessee Ala Gorea), většina jeho hlasování ho řadí k liberální levici. To může být v souboji s prezidentem Georgem Bushem o politický střed jeho slabinou.

V KENNEDYHO STOPÁCH

Dalším minusem jsou jeho zahraničněpolitické postoje v osmdesátých letech. Propagoval zmrazení výroby jaderných zbraní a hlasoval proti vývoji zbraňových systémů, které nyní zabezpečují suverénní vojenskou převahu Ameriky ve světě. Hlasoval proti válce v Perském zálivu v roce 1991, ale jakmile bylo jasné, že USA vítězí, přidal se na stranu Bushovy vlády. Podobně postupoval i teď - nejdřív hlasoval pro rezoluci umožňující tažení prezidenta Bushe mladšího proti Iráku. Válku napadl, když se stala mezi demokraty nepopulární a Kerry poznal, že proválečný kandidát nemá šanci vyhrát demokratické primárky. Svoji prezidentskou kampaň zahájil vloni jako favorit demokratického pole, ale celý podzim jej zastiňoval bývalý guvernér Vermontu Howard Dean, který první našel odvahu kritizovat útok na Irák. Frustrovaný Kerry si po jednom mítinku postěžoval na adresu novinářů: " Dean, Dean, Dean.
To je všechno, co je zajímá ..." Jenže exguvernér nevydržel tlak médií a oponentů a začal chybovat - zejména v zahraniční politice, v níž je bez zkušeností. Přitom letošní volby budou hlavně o zahraniční politice. Kerry se tedy právě včas dostal do čela demokratického dostihu. Vyhrál volební shromáždění v Iowě a primárky v New Hampshiru a nahuštěný program voleb v ostatních státech mu pomohl udržet rychlý nástup a získat obrovský náskok nad soupeři. V souboji s Bushem bude mít obrovskou nevýhodu - mnohem méně peněz na televizní spoty než prezident -, může zato počítat s podporou všech demokratů. Ti jej sice nemusejí mít moc v lásce, chtějí však hlavně porazit prezidenta, kterým pohrdají, a věří, že dravý,bojovný a zkušený Kerry má nejlepší šanci to dokázat. Senátor jde proti historickému proudu. Od smrti Kennedyho se žádnému demokratovi ze severu USA nepovedlo vyhrát. Katolík Kerry se stejnými iniciálami - JFK - by byl raritou.

O původu Johna Kerryho, jeho předcích, jejichž rodokmen snad sahá až ke světoznámému mystikovi rudolfínské Prahy Rabbimu Löwovi, se dočtete na straně 8.

TOMÁŠ KLVAŇA

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější