Osud jménem La Manche | Reflex.cz
nahoru

Osud jménem La Manche

BŘETISLAV DITRYCH30. července 2009 • 11:00

Jak Louis Blériot přeletěl z Francie do Anglie

Sedmatřicetiletý výrobce automobilových světlometů a podsaditý tatík čtyř dětí do první ligy průkopníků aviatiky dlouho nepatřil. Říkali o něm, že s aeroplánem vzlétne ztěžka jako kachna a hned spadne. Ovšem pak přišel 25. ČERVENEC 1909 a všechno bylo jinak. Louis Blériot přeletěl jako první na světě kanál La Manche z Calais do Doveru. Mnozí letečtí historikové považují jeho let dodnes za nejvýznamnější.



Je červenec roku 1909. A podle předpovědí nejvýhodnější podmínky k překonání pruhu moře mezi Francií a Anglií - dlouhé dny a stálé počasí.

K prvnímu pokusu se chystá nejpopulárnější francouzský aviatik Hubert Latham. Má úplně nový stroj Antoinette, říká se, že jeden z nejkrásnějších vůbec.

Vhodné místo k přistání se spolehlivým dvouplošníkem Wright hledá také hrabě Lambert.

Týdeník Sport a hry opakuje 16. července slova konstruktéra Levavasseura: Latham jest úplně klidný, nesnaží se provést svou věc rázem.

Aviatik prozrazuje svůj plán: Zamýšlím vystoupit dosti vysoko. Naše dílna se zvedá nad mořem asi třicet metrů. Rozjedu se ze silnice a vystoupím do potřebné výše, opisuje křivku. Pak teprve vzlétnu nad moře.

Jaké jsou podmínky pro získání ceny 1000 liber, to znamená 25 000 franků, která byla vypsána v listu Daily Mail? Let se musí uskutečnit mezi východem a západem slunce na stroji, který se nedrží ve vzduchu pomocí plynu lehčího než vzduch. Žádná jeho část se nesmí dotknout během přeletu moře. Závodníci musí prokázat start a přistání písemným svědectvím.



PŘISTÁNÍ NA MOŘI


Je pondělí 19. července 1909. Ráno a nebe bez mraků. Konečně. Po týdenním vyčkávání se Latham rozhodl. Poletí. Jeho antoinette pomalu vyjíždí z plátěného přístřešku na břehu, aviatik má jako obvykle kostkovanou čepici, černobílou proužkovanou kravatu, bílou košili a bílý svetr, sako. Poslední kontrola stroje, pár minut na rozhovor. Novináři si kvapně poznamenávají své dojmy. Taková událost si zaslouží i vzletná slova: Aeroplán, zanechav tisícům a tisícům nadšeně jásajících diváků na pobřeží dojem majestátní bezpečnosti, hnal se ven, nad širé moře. Nebo: Poprvé, co svět světem stojí, rozepjal aeroplán své nosné plochy nad mořem.

Diváci přišli pěšky, přijeli na kolech, povozech s koňmi i automobily a nevadí, že jich bylo jen kolem tisícovky ...

Za chvíli letadlo zmizelo z dohledu. Bezdrátový telegraf zatím mlčí. První zprávu přinesl poštovní holub vyslaný z doprovodné lodi. Kvůli poruše motoru musel Latham přistát na moři.

Později novinářům zopakoval s klidem, jako by se vlastně nic nestalo: Všechno šlo dobře, dokud se náhle nezastavil motor. Nepodařilo se mi ho znovu nastartovat, a tak jsem přistál na moři a počkal na loď. To je všechno.

V tu dobu seděl v křesle svého bytu na pařížském bulváru Maillot sedmatřicetiletý muž se zavázanou nohou a v horečce. Neklidně a netrpělivě očekával zprávu o letu Huberta Lathama. Lékař mu prohlédl nohu se spáleninami od motoru a přikázal naprostý klid. Po chvíli se dovídá, že Latham spadl, ale nic se mu nestalo, je živ a zdráv. Chvíli přemýšlí. Ještě mu zbývá příležitost, poslední naděje. Je rozhodnut. Ve středu 21. července vystupuje v Calais v šedém obleku, nohu má stále zavázanou a opírá se o berli a ženu.

Jmenuje se Louis Blériot. Protipól světáka Lathama nebo dalšího slavného aviatika - Santos-Dumonta. Tatíkovská postava, pod orlím nosem významný knír. Osm let ženatý, otec čtyř dětí, z toho tří děvčat. Donedávna výrobce úspěšných reflektorů pro automobily a svítilen, ale v poslední době už jenom konstruktér letadel a aviatik. Vyřešení problému letu jsem věnoval od roku 1890 všechen čas a peníze ... přinášel mi bez přestání nové léčky a nástrahy, vzpomínal později.



DLOUHÁ CESTA K ÚSPĚCHU


První létací stroj s mávavými křídly postavil už v roce 1900. Nevzlétl a neúspěch ho na dalších pár let od pokusů odradil. Pak zkoušel v Paříži na Seině letadlo, které navrhl jiný průkopník létání, Gabriel Voisin. Proč právě na Seině, na vodě? Aeroplán se při pádu nepoškodil. Kluzák s plováky táhl po hladině motorový člun a při jednom z pokusů, kdy stroj řídil Voisin, se vznesl deset metrů nad hladinu. Najednou se převrhl, zřítil do vody a Gabriel Voisin se jen tak tak zachránil.

S bratry Voisinovými potom Blériot postavil aeroplán se dvěma elipsovitými komorami za sebou a s lehkým motorem konstruktéra Levavasseura nazvaným Antoinette, Tonička. Tentokrát se při zkouškách na Enghienském jezeře utopil málem Blériot.

S dobrodružstvím na vodě skončil a po dalších neúspěšných pokusech s dvouplošníky navrhl jednoplošník. I ptáci mají přece jenom dvě křídla. První se jmenoval Le Canard, Kachna, a připomínal bezocasého ptáka s dlouhým krkem. Kachna nelétala. Rozbil celkem dvanáct letadel. Teprve v červenci 1907 uletěl 150 metrů a pokusil se o zatáčky. Soupeři ho začali brát vážně. S aeroplánem číslo VIII prolétl v červnu 1908 ve čtyřmetrové výšce vzdálenost 600 metrů, nazítří o stovku víc. A posledního říjnového dne ve stejném roce uletěl na stroji číslo X celkem 30 kilometrů, na trase dvakrát přistál a vrátil se na místo startu v Toury. Úžasný výkon. V té době už se rozešel s bratry Voisinovými a navrhoval letadla sám.

Ano, úžasný výkon, ale naprosto spolehlivý byl teprve typ s pořadovým číslem XI. Měl rozpětí necelých devět metrů, délku osm, vážil i s Blériotem a palivem 340 kilogramů a s tříválcovým motorem Anzani o výkonu 24 koní dosáhl rychlosti 58 kilometrů za hodinu. Na jeho přípravě se podílel také Raymond Saulnier. Je to stroj mistrné koncepce a nejpevnější konstrukce ze všech dnešních letadel, chválili stroj odborníci.



Při letu na zatím posledním typu s číslem XII si Blériot popálil nohu. Pro jistotu se vrátí k jedenáctce, kterou mu tady, v Calais, montéři sestavili.

Dovídá se, že Latham je znovu v Sangattu a chystá se pokus opakovat.

Od 22. do 24. července bylo špatné počasí. Francouzský list Le Matin oznamoval 24. července o předchozím dni: Zpráva z Calais. Prudký vítr, tmavá obloha věštící bouři. K 10. hodině večer déšť slábne, moře je klidnější, i vítr zeslábl.


HROZBA DLUHŮ


"V půl třetí v noci mě probudil přítel a také aviatik Alfred Leblanc," vyprávěl téhož dne odpoledne Louis Blériot zvláštnímu zpravodaji listu Le Matin. "Nikomu to neříkejte, ale vůbec se mi nechtělo vstávat a byl jsem skoro rád, že startu brání silný vítr." Blériot váhal. Ale další muž z doprovodu, konstruktér Anzani, mu připomněl nezaplacený motor, možná i další dluhy. Dnes nebo nikdy, nejde jen o vypsanou cenu, jde o budoucnost!

Odjeli autem na pobřeží a mechanici Mamet s Colinem vytlačili letadlo z přístřešku. Nejdříve vyzkoušeli motor. Je v pořádku. Vrtule také. Desetiminutový zkušební let. Blériota překvapil slábnoucí vítr, jenž vane od pevniny. Snad ho popožene přes La Manche. Všichni čekají na východ slunce. Z městečka se pomalu trousí zvědavci. Zrovna teď bych byl nejradši sám, pomyslí si Blériot.

Mezitím požádal komisař Aeroklubu Fournier velitele torpédového člunu Escopette o doprovod. Pro všechny případy. Na palubu nastoupí několik novinářů z nejvýznamnějších francouzských deníků i paní Jeanne Blériotová. Ta nejlépe ví, jak její muž potřebuje úspěch a rodina peníze. Má dlouhé šaty, kostkovaný plášť, teplou bílou šálu a klobouk. Je chladno. Třásla jsem se obavami, úzkostí a zimou, vyprávěla za pár dní synu Jeanovi. Co si Louis počne sám nad mořem?

Blériot už sedí ve svém jednoplošníku, před sebou má nekonečnou mořskou hladinu. Není žádným vynikajícím plavcem, proto si vzal pro jistotu plovací vestu. Zmocnilo se mě rozechvění a myslel jsem jen na to, jak všechno dopadne. Jestli doletím. Anzani roztáčí vrtuli, mechanici drží ocasní plochy. Blériot zvedne ruku a aeroplánu už nic nebrání, aby se rozjel a pomalu, pomalounku vznesl.



Nedaleko odtud slyší konstruktér Levavasseur hluk motoru. Spěchá to sdělit Lathamovi. Z okna uvidí Louise Blériota, jak opsal velký kruh kolem hotelu a zmizel na obzoru.

Je před ním jenom moře a obloha. Let ve zhruba padesátimetrové výšce je klidný. Bezvětří. Nebylo zapotřebí ovládat kormidla, a kdybych nemusel zajišťovat páky, klidně bych si dal ruce do kapes.

Doprovodné torpédové plavidlo zůstává kdesi vzadu. Vzadu zůstala i země, stromy, silnice. Lidé.

Měl jsem strach, abych se neuchýlil od správné dráhy, přizná později. Byla to zlověstná samota. Zdálo se mi, že letím na místě, že letím v balónu. Deset minut jsem nic neviděl. Jen nekonečné moře. Klid rušený jen jednotvárným chodem motoru je až nebezpečný. Pozorně sleduje stav oleje a spotřebu benzínu.

Na horizontu se objeví šedá čára a pomalu, pomalounku sílí. Je to anglický břeh. Cíl. Blériot obrací stroj k bílým útesům. Zásoby benzínu se tenčí. Na hladině uvidí tři lodě. Napadne ho, že poletí za nimi. Snad ho dovedou do přístavu, do Doveru.

Posádky lodí ho pozdravují, cosi volají. Nerozumí, anglicky neumí. Zvedá se silný vítr a kolébá s letadlem. Má obavu ze vzdušných vírů nad útesy. Nepříjemná je i mlha.

Kde přistát?

Ještě pár minut. Vydržet ještě pár minut.

Spatří francouzskou trikolóru, kterou kdosi na skále zuřivě mává. To je přece novinář Charles Fontaine! Splnil slib - najde nejvhodnější místo pro přistání a bude mávat velkým praporem.

Po pravé straně má zubatý a skalnatý břeh, vpředu doverský zámek. Málem si nevšiml, že je nad zemí.

Znovu nad zemí! Snaží se přistát. Ještě jednou ho jako pírko zvedne nečekaný proud vzduchu. Riskuje. Ví, že ve vzduchu už dlouho zůstat nemůže.



Vypíná motor a přistává na travnaté stráni.

Rozbil přední kolo podvozku, ale aeroplán se nepřevrátil.

Přibíhají lidé. V Doveru už Blériota čeká telegram: Upřímně blahopřeji. Doufám, že Vás budu následovat. Latham.

Jestli se mu to podaří ještě dnes , řekne Blériot, rozdělím se s ním o cenu.

I on pošle telegram. Otci. Přelet se mi podařil. Louis.

Pozdější údaje o délce a trvání letu se poněkud liší, od 38 do 48 kilometrů a od 31 do 38 minut, ale to není podstatné a přejděme to s pochopením. Vždyť Blériot neměl při letu hodinky ani kompas.

Hubert Latham se chystal vzlétnout vzápětí. Ale náhlý a prudký vítr ho přinutil tři hodiny čekat. Navíc měl nový, nevyzkoušený stroj.

Blériot je dávno v Doveru.

Prší.

Latham se přesto rozhoduje.

Letí výborně, dokonce rychleji než Blériot.

Z anglického břehu už jeho aeroplán pozorují dalekohledem diváci. Zdá se, že také dosáhne vytouženého cíle. I když nebude první.

Asi dvě míle před Doverem však znovu spadl do moře.

List Le Petit Journal napsal 29. července: Čtyři dny po úspěšném letu očekávalo Blériota v Paříži triumfální přijetí. Jste králem Paříže, prohlásil starosta města.

Nešťastný hrdina Hubert Latham se vrátil do Calais. Ještě jednou se pokusil Kanál přeletět, vyrovnat se Blériotovi. A znovu musel přistát několik stovek metrů od bílých útesů doverských ...



ANGLIE UŽ NENÍ OSTROVEM


Tento titulek článku z deníku The Observer se stal legendou. Některé poslance britského parlamentu Blériotův přelet vážně znepokojil. Anglie je ohrožena, nemáme žádný prostředek obrany, volali. Ministr odpověděl v souhlase s míněním naprosté většiny: Let člověka přes La Manche nebo do jiných měst je jen jednotlivý případ, zveličený senzacechtivým tiskem, a nemůže v žádném případě ohrozit bezpečnost britských ostrovů.

Budoucnost ukáže, jak hluboce se mýlil.

Nemýlil se naopak slavný vynálezce T. A. Edison: Za deset let budou letadla sloužit k přepravě pošty a poletí rychlostí 170 kilometrů za hodinu. A budou přepravovat nejen poštu, ale také cestující.

Blériotův let nedal spát ani českým aviatikům. Jan Kašpar a Eugen Čihák se jeli podívat do Vídně, kde 23. října slavný Blériot předváděl své letadlo. Odtamtud, napsal časopis Sport a hry, odjel do Budapešti. Za tři dny ukázek v Pešti, Vídni a Bukurešti dostal odměnu 200 000 franků. Mnohem více než za přelet kanálu La Manche.

A dobové noviny dodávají souhlasně: Řemeslo, které živí svého muže.

Přijede Blériot i do Čech? Nebude to dříve než v prosinci nebo v lednu. Za jeden let a přednášku žádá 50 000 franků a úhradu cesty i pobytu.

Sumu nutno deponovati předem, tak znějí včas zaslané požadavky.

Ne, Blériot Prahu nenavštívil. Škoda. Avšak v listopadu 1909 bude slavné letadlo, s nímž přeletěl z Francie do Anglie, vystaveno ve dvoraně hotelu Palace v Panské ulici.

A za několik měsíců, přesně 16. dubna 1910, vzlétne na již sériově vyráběném stroji Blériot XI první Čech, inženýr Jan .

BŘETISLAV DITRYCH

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější