Diamantová legenda | Reflex.cz
nahoru

Diamantová legenda

Adéla Knapová22. července 2010 • 00:15
Diamantová legenda
Zakladatel legendy Louis-François Cartier.
• foto: 
Cartier International

Zlatnický učeň Louis-François Cartier v polovině devatenáctého století zdědil po svém mistrovi malou dílnu v Paříži. Z krámku, kde se daly koupit jak kapesní hodinky, tak porcelán Wedgwood, jeho syn Alfred přestěhoval o padesát let později fi rmu na nejluxusnější pařížskou třídu už coby uznávaný klenotník, u něhož nakupuje nejen rodina Napoleona III. O pár let později se pak Cartier stává ofi ciálním dodavatelem klenotů anglického krále Eduarda VII. A přestože fi rmu dávno odkoupila globální společnost, novodobí vládcové jako Vladimir Putin, královna Rania či Michelle Obamová se dál dávají se šperky a hodinkami Cartier fotit na ofi ciální portréty. SÍLA MOCI UKRYTÁ V DRAHOKAMECH JE VĚČNÁ.

 

Vztah hollywoodských es Richarda Burtona a Elizabeth Taylorové vstoupil do fi lmových dějin. Byla to láska ve hvězdném stylu, plná velkých gest a nákladných šperků. Mezi jinými i šperků značky Cartier. Jeden diamant však nakonec klenotníci této značky nemohli přetavit ve šperk a vdechnout mu nesmrtelnost v dia mantovém nebi. Udělal to za ně právě Richard Burton.

 

Stalo se to v roce 1969, když byl k aukci dán bezchybný kámen ve tvaru hrušky s více než 69 karáty. Hereckým manželům se tak líbil, že se na něj několikrát jeli do sejfu ve švýcarské bance podívat. Elizabeth se do něj zamilovala. A Richard miloval Elizabeth. Ten diamant měl být její.

 

Prý nejelegantnější žena své doby Daisy Fellowesová. Její náhrdelník je proslulý Tutti Frutti ze smaragdů, rubínů, safírů a diamanty v roce 1936.Prý nejelegantnější žena své doby Daisy Fellowesová. Její náhrdelník je proslulý Tutti Frutti ze smaragdů, rubínů, safírů a diamanty v roce 1936.

 

Aukce začínala na 200 tisících dolarech a nakonec zůstali jen dva dražitelé. Duel Burton– Cartier vyhrál s cenou 1 050 000 dolarů klenotník. Byl to rekord; do té doby se šperk za tak vysokou cenu nevydražil.

 

Rozezlený a zklamaný Burton se odmítl vzdát. Okamžitě začal se zástupcem značky Cartier vyjednávat a byl tak přesvědčivý, že mu nakonec diamant prodal za cenu 1 100 000 dolarů. A protože před aukcí ještě diamant neměl jméno (každý je prvním majitelem pojmenován a toto jméno ho provází navždy), umožnil klenotník, aby se namísto Cartier jmenoval Taylor– Burton. Na věčnou památku jejich lásky.

 

ODLESK BOŽÍ SLÁVY

Drahokamy, polodrahokamy, drahé kovy a z nich vyrobené šperky provázejí lidstvo odnepaměti. I když první panovníci jak v Egyptě, tak na Dálném východě měli ve zlatě a stříbře zasazeny mnohdy drahokamy neopracované a doplněné například peřím, dodávaly jejich nadřazenému postavení váhu stejně jako diamantová tiára princezně Dianě.

 

Šperky se nezdobily jen ženy, právě u vážených a vysoce postavených mužů byly výjimečné a jedinečné klenoty ofi ciální prezentací postavení. Výsostné královské šperky, mnohdy korunovační, jako koruny a žezla, i dnes neodmyslitelně patří k panovnickým rodinám nejen v Evropě, ale i v Arábii.

 

Unikátní klenoty jsou tak nerozlučně spjaty se slávou, mocí a bohatstvím — ani staletí na jejich oblibě nic nezměnila. Toho si byl zakladatel značky Cartier vědom už ve své době. Louis-François byl nejen šikovným klenotníkem, ale i skvělým obchodníkem a podle mnohých svědectví z té doby také pohledným mužem, zábavným společníkem a oblíbencem ve světě umění, módy a vyšší společnosti.

 

1947 – točené 18. a 20.karátové zlato, platina, diamanty, ametyst ve tvaru srdce, 27 ametystů se smaragdovým brusem, jeden s oválným brusem a ametyst. Majitelem byl vévoda z Windsoru1947 – točené 18. a 20.karátové zlato, platina, diamanty, ametyst ve tvaru srdce, 27 ametystů se smaragdovým brusem, jeden s oválným brusem a ametyst. Majitelem byl vévoda z Windsoru

 

Brzy zjistil, že nestačí být dobrý, je nutné se odlišovat a dodávat zákazníkům pocit jedinečnosti. Právě unikátnost odlišuje jednotlivce od masy. Toho se držel nejen Louis-François, ale i potomci, kteří pokračovali v jeho díle.

 

A touha po tom, přiblížit se pomocí „královských“ šperků vládnoucím rodinám a povznést se nad zbytek společnosti, hnala do dveří klenotnictví Cartier na Rue de la Paix 13, které již vedli vnuci zakladatele bratři Pierre, Louis a Jacques, stále více zákazníků. Nejen potomků šlechtických rodů, ale také novou vrstvu bohatých obchodníků a průmyslníků.

 

J. F. Kennedy, mahárádža z Patialy, Angelina Jolie, Richard Branson, Madonna, princezna Diana, John Malkovich, královna Alžběta, Elizabeth Taylorová, král Carlos I., Marilyn Monroeová, car Mikuláš II., Gwyneth Paltrowová, princezna Haya i Jean Cocteau. Seznam těch, kteří propadli kouzlu šperků od Cartiera, by mohl být nekonečný.

 

S POŽEHNÁNÍM SUDIČEK

Píše se rok 1860 a do krámku, jenž nese na štítu jméno Cartier pouhých třináct let, přicházejí první ruští aristokrati pobývající v Paříži. Jsou okouzleni šperky, které jsou klasické a přitom jiné než ostatní, nakupují a lákají šperkaře do Ruska. Nakonec se tam vydává vnuk zakladatele Pierre Cartier v roce 1904. Úspěch u aristokratů je obrovský. Stále to však není nejvyšší meta, jakou jsou britský nebo španělský panovník, pro něž už coby ofi ciální královský šperkař na zakázku Cartier klenoty vyrábí.

 

Americká multimilionářka Barbara Huttonová (jedním z jejích sedmi manželů byl herec Cary Grant) s broží Tiger z roku 1957.Americká multimilionářka Barbara Huttonová (jedním z jejích sedmi manželů byl herec Cary Grant) s broží Tiger z roku 1957.

 

Firma Cartier touží dosáhnout nejvýš (a nic není v tehdejší Evropě výš než carský dvůr). Koneckonců právě se světově proslavila vynálezem prvních náramkových mužských hodinek, jež vyrobila proto, že si brazilský pilot Santos- Dumont postěžoval Louisi Cartierovi, jak obtížně se mu při pilotování vytahují z kapsy hodinky na řetízku.

 

Další novinkou, jež přinesla značce Cartier triumf, se stalo využití platiny ve špercích. Do té doby v klenotnictví nepoužívaný kov umožnil smělejší kreace, jemnější práci a šperky začaly svou delikátností konkurovat krajce. Díky tvrdosti platiny a její tvárnosti vznikly dnes již legendární náhrdelníky, které, přestože jsou osázeny stovkami diamantů, dokáží kopírovat pohyby lidského těla.

 

Co inovace, to světový úspěch. Jako by vše, na co rodina Cartierů sáhne, bylo požehnáno. I vytoužené Rusko nakonec dobyla a nestálo ji to mnoho sil.

 

Náramek Panter. Platina, bílé zlato, diamanty, safíry, smaragdy, onyx.Náramek Panter. Platina, bílé zlato, diamanty, safíry, smaragdy, onyx.

 

V roce 1907 v Paříži totiž navštěvuje klenotnictví Cartier vdova po caru Alexandrovi III., také propadá kouzlu šperků, jež vidí, a jasně sděluje, že si přeje, aby se šperky od Cartiera daly koupit i v Rusku. O pár měsíců později se otevírají tepané dveře obchodu v Petěrburgu a bohatý ruský trh nabízí vnukům Louise-Françoise svou náruč.

 

Od okamžiku, kdy se jejich děd rozhodl zkusit vyrábět šperky na vlastní pěst, uplynulo šedesát let.

 

KDYŽ KAMENY VYPRÁVĚJÍ

Od samého počátku značky Cartier si majitelé uvědomovali sílu příběhů a legend. Už v devatenáctém století se bez dobrého marketingu obchod dělat nedal. Ať už bylo skutečné klima ve šperkařské rodině jakékoliv, ofi ciálně se hovoří jen o tom, jak všichni od malička tíhli k umění, cestování a estetičnu.

 

Například Louis Cartier zbožňoval starý nábytek, sbíral starožitnosti hlavně z 18. století a věnoval se ve fi rmě výtvarné stránce. Jeho bratři Pierre a Jacques zase vynikali jako obchodníci a cestovatelé. To Pierre vyrazil poprvé do Ruska, on založil pobočku v USA. A Jacques dobyl už ve svých čtyřiadvaceti letech v roce 1909 pro Cartiera Londýn.

 

Namísto životních příběhů členů rodiny Cartierů tedy vyprávějí legendu o klenotnickém rodu šperky, které fi rma vyrobila, a jejich osudy stejně jako osudy jejich majitelů.

 

Princezna Marie Bonaparte má diadém z listů olivovníku vyrobený z diamantů a platiny, vytvořený na její svatbu v roce 1907.Princezna Marie Bonaparte má diadém z listů olivovníku vyrobený z diamantů a platiny, vytvořený na její svatbu v roce 1907.

 

Snad nejpohádkovější je příběh náhrdelníku Patiala, jenž nese jméno po svém majiteli, mahárádžovi Bhupinderu Singhovi z Patialy. Muži, který zásadně cestoval po světě se čtyřiceti sluhy v růžových hedvábných turbanech, dvaceti nejoblíbenějšími tanečnicemi a šesti skříňkami plnými perel, diamantů, safírů, rubínů a smaragdů nevyčíslitelné ceny. Muži, jehož zlaté zapalovače s diamanty navrhoval St. Dupont, pušky mu vyráběli v Birminghamu a Rolls-Royce pro něj měl speciální edice automobilů.

 

Tento pán vstoupil se svou suitou v roce 1925 do dveří pařížského klenotnictví Cartier a podal klenotníkovi slavný žlutý, více než 236karátový diamant De Beers, jenž byl sedmý největší opracovaný diamant na světě a byl velký jako golfový míček. Poté sluhové přidali vědro vybraných drahokamů. Udělejte z toho všeho moderní náhrdelník. Tak zněla zakázka.

 

Za tři roky byl šperk hotov. Měl v sobě 2930 diamantů a přes 1000 karátů. Centrem náhrdelníku byl onen žlutý diamant obklopený pěti řadami platinových řetězů s dalšími diamanty. Mahárádža byl s náhrdelníkem tak spokojen, že se s ním nechával fotit při každé příležitosti, a dokonce umožňoval Cartierovi, aby ho vystavil a předvedl veřejnosti.

 

Naposledy šperk spatřili na jeho synovi v roce 1941. Poté byl v pohnuté době náhrdelník rozdělen mezi členy rodiny a postupně po kouscích prodáván. Jako zázrakem se však v roce 1998 objevil celý neporušený platinový řetěz v Londýně a Cartier jej odkoupil zpět. Náhrdelník se začal okamžitě restaurovat.

 

Protože původní kameny byly všechny unikátní, nešlo je nahradit jinými pravými kousky. Aby bylo dosaženo maximální věrnosti originálu, použily se tedy zirkony a syntetické rubíny. Dnes vypadá přesně jako před lety, kdy jeho hodnota byla přibližně 30 miliónů dolarů.

 

DOSTUPNÁ NEDOSTUPNOST

Dnes je těžko uvěřitelné, že globální společnost Cartier SA, která má obchody ve více než 125 zemích, vznikla jako malý rodinný podnik, i když velmi ambiciózní. Z hlediska reputace a slávy se fi rmě dařilo, právě když v čele stáli Cartierové. Nejen zakladatel Louis-François, jenž okouzlil francouzskou šlechtu. Za vedení jeho syna Alfreda se stal Cartier podle slov prince z Walesu, budoucího krále Eduarda VII., „klenotníkem králů, králem klenotníků“. Toto ocenění získal Cartier poté, co dodal na královský dvůr dokončenou zakázku ke korunovaci. Tu tvořilo 27 tiár. Všem u dvora krásou a precizností provedení vyrazily dech.

 

Byli to ale nakonec až Alfredovi synové, oni slavní tři bratři, kteří dosáhli na mety nejvyšší a stali se dodavateli těch nejvlivnějších osobností světa. Tehdy spatřily světlo světa pánské náramkové hodinky, fi rma se přestěhovala na nejprestižnější světové adresy, uvedla mezi šperky platinu a dala konečný styl všem šperkům z dílny Cartier.

 

Tento styl a jeho pravidla dodržují zlatničtí mistři pracující pro fi rmu dodnes.

 

Pak se však stalo to co tolika jiným slavným rodinným fi rmám. Po smrti posledního ze tří bratrů jejich děti fi rmu prodaly a dnes je Cartier stejně jako většina luxusních šperkařských a hodinářských značek zastřešena nadnárodním globálním deštníkem.

 

Tiáru z roku 1914 inspirovalo Rusko, je ve stylu art-déco. Cartier dodnes vyrábí šperky v tomto stylu.Tiáru z roku 1914 inspirovalo Rusko, je ve stylu art-déco. Cartier dodnes vyrábí šperky v tomto stylu.

 

Globalizace a otevírání nových a nových obchodů (jeden se nachází i v Praze na rohu Pařížské třídy) však přinesly již ke konci minulého století nový rys: dostupnost i pro „obyčejné“ lidi.

 

Kolekce Cartier totiž kromě dech beroucích šperkařských a hodinářských kreací za desítky a stovky miliónů, které nosí na červeném koberci fi lmové hvězdy i členové královských rodin dodnes, vyrábí i šperky za pár desítek tisíc korun, šátky, parfémy, kabelky … doplňky, díky nimž si pocit, že patří mezi světovou smetánku, může dopřát i normální, trochu movitější smrtelník.

 

A kdo by nechtěl mít prsten od stejné značky jako Elizabeth Taylorová nebo princezna Diana. Kdo by nechtěl měřit čas na hodinkách, které psaly historii létání. Kdo by netoužil po troše dostupné nedosažitelnosti. Kdo by nechtěl být součástí pohádkové legendy.

 

Na výrobky firmy Cartier se můžete jít v těchto dnech podívat na reprezentativní výstavu do Jízdárny Pražského hradu – potrvá do 17. října.



reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější