Donald Trump | Reflex.cz
nahoru

Donald Trump

Luděk Staněk10. března 2011 • 00:15
Donald Trump
Donald Trump
• foto: 
Profimedia.cz

Je to muž velkých návratů a poměrně jednoduchého uvažování. Muž, jenž se nebojí publicity, byť by měla být jakákoli. Muž, který dokázal i z tak banální věty jako „Máš padáka“ udělat svou obchodní značku. Donald Trump, muž, jenž stál u zrodu realitního impéria a kterému NORA MOJSEJOVÁ VDĚČÍ ZA SVOJI ROLI V POŘADU ŠÉFKA.

 

PRÁVNÍCI V DEUTSCHE BANK už rozhodně něco zažili. Uprostřed nastupující finanční krize v roce 2008 se již setkali s nejrůznějšími výmluvami a pokusy především realitních magnátů ničených krizí vyvléct se ze splácení svých závazků. Ale když jim na konci roku 2008 dorazila obálka od právníků Donalda Trumpa, asi ani oni nevěřili svým očím. S tímhle excentrickým realitním magnátem – a poslední desetiletí také televizní hvězdou – banka spolupracovala na jeho projektu Trump International Hotel and Tower v Chicagu. Mělo jít o druhou největší budovu ve městě a o potvrzení faktu, že po problémech v devadesátých letech je Donald Trump zpátky a jeho podnik znovu v té nejlepší kondici. Krize ale dopadla i na Trumpa. A Deutsche Bank chtěla své peníze zpět. A vzhledem k obecné nervozitě na trhu co nejdříve. Čtyřicet miliónů dolarů, za něž se Donald Trump osobně zaručil.

 

V obálce, která ten den byla doručena do Deutsche Bank, ale nebylo ani potvrzení dluhu, ani informace o tom, kdy bude splacen. Donald Trump v dopise bankéřům sdělil, že jim žádných 40 miliónů dolarů platit nehodlá. Odvolal se přitom na klauzuli ve smlouvě, jež mluví o „zásahu vyšší moci“. Většinou se podobná klauzule využívá v případech, jakými jsou požáry, stávky a podobně. Donald Trump ale prohlásil, že sama ekonomická recese je „zásahem vyšší moci“ (jindy to dokonce pojmenoval jako „zásah Boží“), a naopak Deutsche Bank zažaloval o tři miliardy dolarů, což měla být škoda, jež mu byla bankou způsobena.

 

NA VRCHOLU

Tahle historka pouze dokumentuje, jakým způsobem přemýšlí a jedná muž, který je pro jedny symbolem amerického snu a pro druhé odstrašujícím příkladem toho, kam to až může dojít, pokud americký sen berete vážně. Donald Trump dnes není jen symbolem realitního makléře bez skrupulí a televizní hvězdou světového formátu. Je ozdobou večírků a jeho jméno je značka. Nutno říci, že bez ohledu na to, co Trump o sobě tvrdí, ne vždy jde o značku úspěchu. Trump se narodil v roce 1946 do rodiny, jež byla každopádně postavena na americkém snu. Jeho otec byl milionář, který se vypracoval vlastní pílí a citem pro dobré realitní projekty, a Donald jako čtvrté z pěti dětí se rozhodl pokračovat v otcově odkazu. Do realit začal dělat už v šedesátých letech, ale teprve reaganovská osmá dekáda ho vynesla na vrchol. Tehdejší nálada ve společnosti byla typům, jakým je Trump, nakloněna a on sám se svými obchodními praktikami nikdy příliš netajil. V knize, již vydal v roce 2007 a která se velmi dobře prodávala, tvrdí, že miluje, „když může druhou stranu během obchodu zničit a vydělat na tom“.

 

V devadesátých letech ale dopadla na realitní trh krize, jež vrhla miláčka médií Trumpa do poměrně nepříjemného světla. Po milionáři šli věřitelé, a co se mu povedlo zachránit před nimi, to neuhlídal před svou manželkou Ivanou, modelkou českého původu (a podle některých i mozkem některých jeho operací), jež mu přišla na mimomanželský vztah a v roce 1992 se s ním velmi výhodně rozvedla.

 

REALITY SHOW

Trump se ale oklepal a počátkem nového tisíciletí už byl znovu v akci. Podařilo se mu opět rozjet některé realitní projekty, jeho zájem ale stále častěji přitahovala média. Do značné míry to vycházelo z jeho excentrické povahy. Už dříve se rád ukazoval v nejrůznějších filmech a seriálech, jež využíval k budování vlastního jména. Ale teprve setkání s producentem Markem Burnettem dostalo Trumpa tam, kam potřeboval. Do nejvyšších pater světového televizního byznysu.

 

Burnett podobně jako Trump je muž, který když vidí příležitost, rád ji drží za ocas tak rychle, jak to jen jde. V době seznámení s Trumpem právě uvedl do Ameriky a později do zbytku světa televizní show Trosečník a velmi dobře chápal, že „reality show“ jsou na nějakou dobu budoucnost televize.

 

„Chtěl jsem udělat show, jež by odměňovala a oslavovala schopnost podnikat, a zároveň mne fascinoval Donald Trump,“ řekl Burnett v rozhovoru pro australské noviny The Age. „Dostal jsem nápad na reality show, ve které by šestnáct lidí soutěžilo o možnost dostat se do učení k nějakému významnému podnikateli. A v tu chvíli mi došlo, že jediný člověk, k němuž bych chtěl jít do učení já, je Donald Trump. Je to neuvěřitelná osobnost, člověk, jehož nemůžete ignorovat, typicky americký milionář, který se s ničím nepáře a jenž se nebojí říkat, co si myslí. Silná a nezávislá osobnost. Tak jsem ho vyhledal a přesvědčil, aby se vítěz té show stal šéfem jednoho z jeho podniků.“

 

Show se jmenovala The Apprentice, česky tedy cosi jako Učedník, a na první pohled je jasné, že tehdy (americká premiéra byla v lednu 2004) šlo nejen o převratný koncept, ale i o ohromnou show s ohromnou výhrou. Motivací soutěžících tehdy byl nejen pracovní kontrakt, ale i šance pracovat pro muže, který pro mnohé ztělesňoval symbol amerického snu. Právě při konfrontaci původní myšlenky pořadu The Apprentice s tím, jak o necelých deset let později vypadá lokální verze této show pod názvem Šéfka, kde si na symbol českého a slovenského kapitalismu hraje majitelka tří obchodů z východního Slovenska Nora Mojsejová, vám dojde ironie celé situace i to, jak vzdálený je náš (nejen televizní) svět od toho amerického.

 

Nicméně zpět k Burnettovi. Ten nakonec Trumpa přemluvil, byť milionář nezůstal nic dlužen své pověsti agresívního obchodníka. Stal se nikoli pouze tváří pořadu, ale i výkonným producentem, což mu dalo maximální kreativní kontrolu nad výsledkem. Do prvního castingu se přihlásilo neuvěřitelných 200 tisíc lidí, z nichž Burnett pečlivě vybral finální šestnáctku. Svůj cit pro správný mix soutěžících Burnett prokázal už při Trosečníkovi a ani v první sérii The Apprentice neudělal chybu. Objevují se tu absolventi nejprestižnějších amerických univerzit proti prakticky nevzdělaným lidem z ulice, kteří už ale mají za sebou zkušenosti s menším byznysem. „Jednoduše jde o to, aby stáli vzdělaní proti nevzdělaným, muži proti ženám, kravaťáci proti lidem z ulice, aby to bylo pořád promíchané, protože právě tenhle mix dělá show zajímavou,“ tvrdil Burnett ve zmíněném rozhovoru. Úkoly, jež před soutěžícími stály, pak byly skutečně zajímavé – najít byt v laciné části města, zrenovovat ho a na rok pronajmout. Zprodukovat rockový koncert v kasinu v Atlantic City. Zorganizovat aukci v Sotheby’s či vytvořit reklamní kampaň na luxusní šperky, kterou bude následně posuzovat skutečná reklamní agentura. Na každý z úkolů přitom soutěžící měli pouhých 48 hodin.

 

The Apprentice se stalo okamžitě hitem. Potvrdilo se, že Donalda Trumpa kamery milují a on miluje je. Jeho hláška: „You’re fi red!“, tedy: „Máš padáka!“, jíž vyprovázel neúspěšné soutěžící, se dokonce stala tak kultovní, že si ji Trump nechal patentovat.

 

V následujících letech se show mezi dalšími koncepty reality show logicky postupně okoukala, ale Trumpovo charisma i nejrůznější drobné změny, především verze s celebritami, ji udržely na amerických obrazovkách dodnes. Burnettovi se ji pak povedlo úspěšně exportovat i na další trhy, přičemž například britská verze, produkovaná veřejnoprávní BBC s hrůzu nahánějícím milionářem Sirem Alanem Sugarem v hlavní roli, je možná ještě povedenější než originál.

 

Svoji televizní slávu Trump využil vzápětí, kdy koupil podíl v Miss Universe Organization, která vlastní práva na podniky Miss USA a Miss Universe. Podobné soutěže se dnes těší stále menšímu zájmu jak diváků, tak televizí, Trumpovo jméno ale oživilo zájem o upadající značku, a především mu dalo možnost dělat to, co ho vedle podnikání podle všeho baví nejvíc – ukazování na veřejnosti ve společnosti mladých dívek. Pokud myslí řeči o kandidatuře na amerického prezidenta vážně, možná to bude první věc, jíž se bude muset ve svém životě dobrovolně vzdát.



reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější