Mitt Romney

ZA PRVÉ JE MORMON a v této církvi, která je mnoha Američany považována za sektu divných bláznů, to dříve dotáhl dokonce na biskupa. Také musí počítat s tlakem uvnitř vlastní strany, protože pro vlivné konzervativce je v rámci republikánského proudu spíše středovým kandidátem. Mnozí říkají, že moc mluví a řekne cokoli, aby vyhrál, což tvrdí například volební spot jeho protikandidáta Newta Gingriche. Co se skrývá za jménem Romney?

MISIONÁŘ

Mitt Romney se narodil 12. 3. 1947 v Detroitu v mormonské rodině a po středoškolských studiích se dal na misionářskou dráhu. Jeho otec George Romney vedl v roce 1968 neúspěšnou prezidentskou kampaň a jako poradce pro otázky zahraniční politiky si vybral Henryho Kissingera, jenž tehdy stál na prahu oslnivé kariéry elitního diplomata a prezidentského poradce pro národní bezpečnost.

Mládí strávil Mitt jako mormonský misionář několik let ve Francii, kde byl přímým svědkem tehdejších levicových studentských nepokojů. Mise však skončila fiaskem, protože šířit puritánskou víru, zakazující alkohol, nebyl v zemi milovníků vína zrovna dobrý nápad. Není divu, že organizátoři Romneyho kampaně vůbec nechtějí, aby se o jeho misionářské kariéře mluvilo. To ale vůbec nebrání posměškům Romneyho soupeřů, kteří tvrdí, že se ve Francii údajně nakazil levičáctvím. Po návratu z Francie vystudoval práva na Harvardově univerzitě. V sedmdesátých letech pracoval ve společnosti Boston Consulting Group, pomáhal ji dostat z kritické finanční situace a založil vlastní investičně-poradenskou společnost Bain Cupital, z jejíhož profi tu dnes částečně financuje svou prezidentskou kampaň.

V devadesátých letech vstoupil do Republikánské strany a neúspěšně kandidoval na senátora proti Edwardu Kennedymu. V baště mormonů, v hlavním městě Utahu Salt Lake City, organizoval jako šéf Výboru pro přípravu ZOH v roce 2002 zimní olympiádu a tvrdí se, že díky jeho schopnostem nakonec účet za hry skončil v přebytku. V roce 2003 byl zvolen guvernérem Massachusetts a o pět let později byl jedním z republikánských favoritů pro prezidentské volby. Nakonec však podpořil Johna McCaina.

Mitt Romney je na jednu stranu ideálním republikánským kandidátem. Jeho image je hollywoodská, má šarm, umí mluvit a za sebou má kariéru úspěšného obchodníka a investičního poradce. Nevýhodu však představuje nejen jeho názorová nevyhraněnost, ale také mormonská víra. Když Fox News během minulých voleb srovnával, zda by jako prezident byl horší muslim (Obama), nebo mormon (Romney), dospěli redaktoři k názoru, že lepší je tedy mormon, ale jen o trochu.

KDO JSOU MORMONI

Přitom diskuse na téma, jakého vyznání má nebo nemá být potenciální prezident, není v převážně protestantsky založené Americe nic neobvyklého. Nejznámějším příkladem z minulosti je kandidatura J. F. Kennedyho, jenž byl prvním katolíkem, který usedl v Bílém domě. Je známo, že v průběhu své kampaně musel opakovaně ujišťovat, že nebude poslouchat žádné instrukce z Vatikánu. Mormoni dnes tvoří asi dvě procenta všech obyvatel USA. Mnozí si právem myslí, že je k nim značná část americké společnosti nepřátelská. Vyznavači mormonství se považují za křesťany, i když většina katolíků i protestantů je má za divnou sektu, protože kromě bible věří ještě v další svaté knihy.

Správný název této víry je Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Podle jejich učení byl zakladateli tohoto náboženství, Josephu Smithovi, zjeven v roce 1827 text zvláštní knihy. Anděl Moroni měl Smithovi předat zlaté desky sepsané před čtrnácti stoletími v reformované egyptštině, což je jazyk, o němž do té doby nikdo neslyšel. Smith pak tyto záznamy přeložil do angličtiny, čímž vznikla Mormonova kniha, a zlaté desky s originálním textem vrátil andělovi. Mormonova kniha byla vydána roku 1830 a má být záznamem o Božím jednání s dávnými obyvateli Ameriky. Pojednává o osudech Izraelitů, kteří se měli v roce 600 př. n. l. přeplavit na americký kontinent. Ne náhodou se toto datum kryje se zničením jeruzalémského chrámu Babylóňany, mormoni totiž věří, že původní obyvatelé Ameriky – Indiáni – jsou Židé.

Bláznivé myšlenky? Dost možná, ale sami američtí mormoni podle všeho věří, že tyto prezidentské volby by mohly znamenat celospolečenský obrat ve vnímání jejich náboženství, Amerika je prý schopna přijmout prezidenta mormona, tvrdí například list New York Times a připomíná, že v poslední době mormonství čím dál více proniká do populární kultury. Hitem kabelové televize HBO je například seriál Kniha Mormonova a Stephanie Meyerová, autorka knižního bestselleru s upíří tematikou Stmívání, je, jak jinak, mormonka.

Navíc Romney nebyl jediný mormon, který teď vstoupil do hry o Bílý dům. K mormonství se hlásí také další republikánský kandidát, bývalý americký velvyslanec v Číně John Huntsman, jenž se ale před týdnem vzdal kandidatury právě v Romneyho prospěch. Varianta, že by Romneyho šanci na získání nominace mohlo zhatit mormonství, je však málo pravděpodobná. Koneckonců rok před tím, než byl zvolen prezidentem J. F. Kennedy, prohlašovala celá čtvrtina republikánských voličů, že pro katolíka nebudou hlasovat. Navíc současnou totálně převažující motivací republikánů je dostat Obamu z Bílého domu. Romney možná nebude pro řadu z nich ideální, ale kvůli jeho náboženské víře nebudou riskovat další čtyři roky Obamovy administrativy.

PRACOVNÍ MÍSTA

Přitom ze všech kandidátů je Romney paradoxně nejvíce levicový. V minulosti často měnil názory podle toho, jak se mu to hodilo. Byl pro financování interrupcí z peněz daňových poplatníků a ještě jako guvernér zavedl v Massachusetts zdravotní reformu, kterou Obama později označil za model pro reformu celoamerickou a navzdory úsilí republikánů nakonec protlačil Kongresem. Nyní prohlašuje, že když bude prezidentem, pokusí se zcela odvolat poslední reformu zdravotnického systému, tzv. Obamacare.

Mnoho politických a ekonomických expertů se domnívá, že primárním úkolem, jenž bude stát před příštím americkým prezidentem, je otázka nezaměstnanosti. Známý americký politolog Fareed Zakaria už dlouhodobě varuje, že americká administrativa nedostatečně financuje vědu a málo investuje do technologií, inovací a infrastruktury, jež jsou klíčem k budoucímu vytváření pracovních míst.

Romney ve svém programu slibuje, že pracovní místa vytvoří daňovými škrty, těžbou ropy, oslabením odborů a zavedením cel na dovoz čínského zboží. Nicméně v této souvislosti si americký tisk stačil povšimnout, že například společnost Boston Consulting Group, jež dnes vydává analýzy o zmenšující se atraktivitě čínského trhu, patřila v minulosti k největším hráčům, kteří podporovali outsourcing pracovních míst do Asie, a tím jejich úbytek ve Spojených státech. Fakt, že v této fi rmě dříve zářil jako úspěšný byznysmen, Romneymu jeho protikandidáti Gingrich, Perry a Santorum už náležitě omlátili o hlavu ve snaze zvrátit jeho kampaň. Nicméně se zdá, že dynamika Romneyho vzestupu je značná.

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

Zvolení Romneyho jako prezidenta by také mohlo americké zahraniční politice dodat nový mesiášský impuls, jenž se ve srovnání s érou George Bushe vytratil během vlády Obamovy administrativy, kdy se mluvilo o hledání rovnováhy a nastupující multipolaritě. Romney místo toho oprašuje slovník o americké výjimečnosti a rezolutně odmítá úvahy o globálním ústupu americké moci.

Barack Obama sice postavil část své kampaně na kritice války v Iráku, sliboval zavřít věznici Guantánamo, ale iráckou operaci ukončil až v roce 2011 a ve věci Guantánama zcela otočil. V Libyi přijal praktiky George Bushe a podporou Saúdů, kteří rozstříleli ší’itské (proíránské) arabské jaro v Bahrajnu, ukázal, že hranice lidskoprávní rétoriky se kryjí s umístěním základny 6. loďstva, kontrolujícího Perský záliv.

To nebrání Romneymu, aby během kampaně vydával skoro každý Obamův zahraničněpolitický krok za neúspěch. Když slibuje století americké nadvlády a důraznější prosazování amerických zájmů ve světě, jde mu o dvě věci: Rusko a Írán. Agresívnější kurs Romneyho zahraničněpolitické orientace potvrzuje i fakt, že jeho poradcem pro zahraniční politiku se stal Walid Phares, jestřáb ze zahraniční redakce Fox News.

Romney například neváhal označit podepsání pražské smlouvy o snížení jaderné výzbroje mezi Obamou a Medveděvem za výraz americké zbabělosti. Administrativa prý kývla na veškeré ruské požadavky a dostala Spojené státy do nezáviděníhodné bezpečnostní situace. Jinak řečeno, Rusko bere, Amerika dává, a když navíc váhá ve věci výstavby protiraketového deštníku, vysílá špatný signál spojencům ve střední Evropě.

Jako prezident by pravděpodobně neváhal vstoupit do nové války. Vyčítá Obamovi odchod z Iráku a slibuje nové masívní nasazení amerických jednotek na Blízkém východě. Důvod je jasný – íránský jaderný program. Zcela otevřeně tvrdí, že Írán je největší hrozbou, které v současné době Amerika čelí, a nový prezident (pokud to bude on), bude Írán konfrontovat silou.

KLÍČ K ÚSPĚCHU

Veškerá kritika Romneyho minulosti a názorové nevyhraněnosti je však mnohem slabší než refrén, jenž letos zní celou Republikánskou stranou. Je potřeba postavit takového kandidáta, který má největší šanci porazit Obamu. Půjde především o hlasy středových, nerozhodnutých a nevyhraněných voličů a ti nebudou volit kandidáty, kteří jsou v jejich očích příliš napravo. To činí z Romneyho středové pozice výhodu. Podle průzkumů provedených mezi republikánskými voliči je hlavním, rozhodujícím faktorem to, zda má konkrétní kandidát šanci současného prezidenta porazit. Z těch, již považují výhru nad Obamou za nejdůležitější faktor svého rozhodování, v primárkách v Iowě hlasovalo 50 % pro Romneyho.

Ron Paul má asi nejpravicovější ekonomický program, ale pro řadu republikánů jsou nepřijatelné jeho protiválečné názory. Ricka Santoruma zase pronásledují skandály z minulosti. Gingrich se zdá být za zenitem. Hraje se prakticky o to, kolik sil bude Romneyho kandidatura stát. Poslední šancí, jak Romneyho zastavit, jsou primárky v Jižní Karolíně. Vzhledem k tomu, že i statistiky naznačují, že vítěz primárek v Jižní Karolíně už v minulosti pokaždé získal stranickou nominaci, odpoví jeho vítězství na otázku stoprocentně. Mitt Romney bude vyzývatelem Baracka Obamy v bitvě o Bílý dům.