Poprosila jsem čtyři historiky, aby napsali krátký portrét Karla Köchera. Nechtěli být jmenováni, zde jsou ale jejich reakce:
1. „Nechci, aby moje jméno figurovalo vedle jména toho chlapa. Je to hajzl, inteligentní. Že mu vůbec dáváte prostor. Ať chcípne v zapomnění, to jediný si zaslouží. Má na svědomí minimálně jednoho člověka, nebo kdoví, kolik jich bylo.“
2. „Nechci o něm psát. Je to člověk se zvláštním charakterem, který se stylizuje do role odpůrce režimu. Chce hájit sám sebe, místo aby hledal pravdu.“
3. „Nezlobte se, ale už je to několik let, co jsem spis Karla Köchera četl, teď se věnuji jiným tématům, musel bych si ty materiály nejdřív znovu prostudovat.“
4. „Myslím si o něm, a taky jsem to i napsal, že to je hloupý člověk, který se vytahuje, aby vypadal zajímavě. Jestli chcete, tak si můj článek najděte.“
Novinář, jenž o Karlu Köcherovi připravuje knihu, říká:
„Postava Karla Köchera je nesmírně zajímavá. Hodně se psalo o tom, že Karel Köcher svoje působení v CIA přeceňuje, že v elitním analytickém oddělení CIA vůbec nepracoval. Ověřil jsem si to. Pracoval tam. A rozhodně ne na bezvýznamném místě.
Některé jeho příběhy jsou ověřitelné, jiné ne. Nebo alespoň ne do doby, než se otevřou ruské archívy. Pár jeho příběhů znělo tak neuvěřitelně, že se nezdálo možné, aby to byla pravda. Když jsem je ověřil, zjistil jsem, že se to tak skutečně stalo. Příběh Karla Köchera je příběhem velice inteligentního, ambiciózního člověka, který se snaží realizovat. Pro Moskvu byl skutečně cenný člověk, cennější než pro československou rozvědku, tu velmocenské strategie míjely. Chodím za lidmi, kteří Karla Köchera v určité etapě jeho života znali. Je to těžké. Často reagují vylekaně, nechtějí být s jeho osobou mediálně spojováni, i když vím, že se přátelí. Bojí se k němu přihlásit a jako zaklínadlo používají větu, že Karel Köcher je kontroverzní postava.“
