Existují pouze dvě malé nekvalitní fotografie muže, který se jmenuje Abú Bakr al-Bagdádí. Kde přesně se nachází, tuší pouze někteří jeho bojovníci. Přesto o něm píší všechna světová media. Vůdce džihádistické skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) totiž dokázal se svou nepočetnou armádou ovládnout velké části Sýrie a Iráku. A metody tohoto islamisty patří k tomu vůbec nejbrutálnějšímu a nejradikálnějšímu, co svět v posledních desetiletích zažil.
I když to mnozí považují za nepochopitelné, není nijak překvapivé, že al-Bagdádí zůstává v naprostém utajení. Stačí se podívat na osud jeho předchůdců. Jordánec Abú Mus’ab az-Zarkáwí, samozvaný vůdce al-Ká’idy v Iráku, byl zabit při leteckém útoku u města Bákuba v červnu 2006. Jeho nástupce v čele této odnože teroristické organizace, Egypťan Abú Ajjub al-Masrí, byl zabit při společné americko-irácké operaci v dubnu 2010 u Tikrítu. A nejhledanějšího teroristu všech dob, saúdského Araba Usámu bin Ládina, zastřelili Američané v květnu 2011 v pákistánském Abbottábádu.
V porovnání s ostatními teroristy a jejich velikášskými a mesiášskými projevy zachycenými na videokazetách se Bagdádí drží úzkostlivě v utajení. To mu podle expertů zatím zachránilo život. Ví totiž velmi dobře, že pokud by se objevoval na veřejnosti, bude zabit také.
Tajemný vůdce
Podle některých spekulací by se mohl ukrývat na východě Iráku v provincii Dijála. Odborníci ale považují toto místo za vysoce nepravděpodobné, protože zde mají velký vliv kurdské ozbrojené oddíly. Jiné informace hovoří o tom, že se drží pořád v závětří ve městě Rakka ve střední Sýrii, které jeho rebelové dobyli již na jaře minulého roku.
Na rozdíl od jiných džihádistů tak svět v tomto případě bojuje s „neviditelným zlem“.
„Nikdo o něm nic neví. Možná je to novodobý Robin Hood. Možná je to Zlo osobně. A je velice těžké bojovat s mýtem,“ řekl pro televizi NBC bývalý protiteroristický důstojník CIA a dnes analytik Patrick Skinner ze společnosti Soufan Group, jež poskytuje strategické bezpečnostní zpravodajské služby různým vládám a nadnárodním organizacím.
S jistotou se ví, že Abú Bakr al-Bagdádí se původně jmenoval Ibráhím Awwád Ibráhím Alí al-Badrí as-Samarraí, ale je znám i pod přezdívkami Dr. Ibráhím a Abú Dua (to by mělo být jeho válečné pojmenování). Pod tímto posledním jménem je na něj ve Spojených státech i vypsána odměna 10 miliónů dolarů.
Jak je ale možné, že člověk, o němž víme tak málo, dokáže „zaměstnávat“ celé armády a mnohé politiky světa?
Krysa v koutě kouše
Zajímavé je, že al-Bagdádího přitom měly americké okupační jednotky v Iráku ve své moci. Zadržely ho v roce 2005 a skončil ve vězení Camp Bucca (to bylo zřízeno po skandálním mučení iráckých vězňů americkými vojáky v bagdádské káznici Abú Ghrajb), které se nacházelo u jihoiráckého přístavu Umm Kasr u hranic s Kuvajtem. Tehdejší velitel Camp Buccy, plukovník Kenneth King, v jednom rozhovoru řekl: „Byl to zlý člověk, ale nebyl zdaleka ten nejhorší. Tohle jsem nečekal,“ komentoval raketový vzestup Bagdádího moci. Ten, když ho v roce 2009 z vězení propouštěli, zlověstně americkým vojákům řekl: „Uvidíme se v New Yorku, chlapci.“ Američané přitom dnes tvrdí, že neexistuje žádný písemný dokument, který by potvrzoval jeho zadržení a věznění. Tedy další podivné tajemství.
Abú Bakr al-Bagdádí se narodil v irácké Samaře v roce 1971, je držitelem titulu Ph.D. v oboru islámských studií, jejž měl získat na univerzitě v Bagdádu. V době kolem americké invaze do země, která vedla v roce 2003 k rychlému pádu diktátora Saddáma Husajna, byl duchovním v mešitě a přednášel o islámském právu šarí’a. Jiná z legend hovoří ovšem o tom, že byl prostým zemědělcem, jejž ve vězení vytrénovala al-Ká’ida. Další, že už tehdy byl militantním džihádistou a bojoval proti Saddámovi. Nic z toho zatím nebylo možné ani potvrdit, ani vyvrátit.
Islamistický vůdce se pak zjevil (pokud se dá u něj něco podobného vůbec říct) v roce 2010. Vyslal své bojovníky do válečné Sýrie (jistě i v tomhle existují rozpory, některé údaje hovoří o roce 2012), aby se postavili režimu Bašára al-Asada, který patří k místním alávitům, což jsou muslimové ší’itského proudu. V tom hledejme i Bagdádího motivaci, protože on je sunnita a na Blízkém a Středním východě tyto dva proudy proti sobě vedou v mnoha zemích regulérní válku.
V Sýrii se spojil s Frontou an-Nusra, jež měla vždy blízko k al-Ká’idě. Jenže pak si spojenectví rozmyslel a nasadil ještě tvrdší a radikální kurs, jenž někdy nevyhovoval dokonce ani zkušeným muslimským vojákům. A to se zalíbilo zejména mladým džihádistům, z nichž mnozí pocházejí také z různých zemí Afriky, Asie, ale i Evropy. Bagdádí se pro ně stal legendárním velitelem, jakousi nadpozemskou bytostí, která má Boží poslání a jež rozpoutá celosvětovou svatou válku.
K překvapení všech se za pár let podařilo Bagdádímu skutečně vytvořit disciplinovanou a dobře vyzbrojenou armádu, která dnes disponuje v Iráku, Sýrii a Libanonu přibližně 15 tisíci muži. Kdo a jak ji podporuje, také zůstává záhadou. Hovoří se například o bohaté Saúdské Arábii. Pravdou bude spíše to, že se zmocnil některých ropných polí, vyloupil banky a úřady a vynucuje si výpalné.
Jeho bojové úspěchy pak vedly k tomu, že se mu podařilo ovládnout velká území v Sýrii i Iráku. Proto 4. ledna letošního roku vyhlásil ve městě Fallúdža nový státní útvar – Islámský stát Iráku a Sýrie.
Tvrdě a ještě tvrději
Přístup k boji i správa okupovaných území se pak dají u Bagdádího charakterizovat jako zvláštní směs brutálního teroru a dobrých skutků. Jeho vojáci vraždí své odpůrce (to jsme viděli v posledních týdnech v Iráku dokonce na fotografiích a na videu), ale chudé lidi podporuje jídlem a pro jejich děti zabezpečuje školy. Samozřejmě vše se musí dělat v mantinelech ultraortodoxního islámu a podle striktního práva šarí’a. Zločince trestá bičováním a amputacemi končetin. Kdo se vzpírá, je zabit. Tím vyvolává strach a chaos nejenom u svých protivníků, ale i u civilního obyvatelstva.
Říci tedy naprosto přesně, co Abú Bakr al-Bagdádí dál zamýšlí a jak hodlá jeho organizace spravovat dobytá území, není možné. Jisté je jen jedno: Místní obyvatelé, jeho soupeři i Západ dostali soupeře, jenž je podle všeho ještě nelítostnější a nebezpečnější, než byl arcilotr Usáma bin Ládin. Soupeře, který je nadále neviditelný. Soupeře, jenž je podle všeho esencí skutečného fanatického islámského zla.
