Vidět a být viděn – jeden z nejdůležitějších faktorů, se kterými se na silnicích setkáváme každý den. Od dob, kdy jsme si byli schopni vyměnit hlavní žárovky svépomocí, však technika značně pokročila. Nejnovější trend spočívá v použití laseru a jeho efektivním převedení v extrasilné světlo.
V nejnovějších automobilech se setkáváme s celou řadou kombinací světelné techniky. Zatímco dříve vystupovaly do popředí drahé xenonové světlomety, jejichž přítomnost u automobilu jedoucího za vámi zaregistrujete díky znatelně modrému záblesku, dnes je v kursu kompletně diodová technika. Ta přitom nemusí být nikterak luxusní záležitostí. V segmentu kompaktních hatchbacků ji totiž nabízí třeba Seat Leon nebo Peugeot 308.
Moderní diodové světlomety však ani v dálkovém režimu nedosahují takového výkonu, aby osvětlenou oblast co nejvíce přiblížily přirozenému dennímu prostředí. Řidič vidí maximálně na vzdálenost okolo 300 metrů, což sice není málo, úplné maximum však také ne. Stačilo totiž přesednout do BMW i8, jehož prostřednictvím nám mnichovská automobilka laserovou techniku představila, a rázem bylo jasno – 600 metrů je více než 300, navíc v přímém srovnání s klasickými diodami…
Za „oslnivým“ výkonem BMW Laserlights stojí měsíce vývoje a složitá technika. Systém totiž pracuje s koherentním a monochromatickým světlem, které je dále transformováno do světla modrého. Proces transformace mají na starost speciální čočky, usměrňující paprsky trojice laserových diod na fluorescenční fosforovou substanci uvnitř světlometu. Ta následně paprsky převede na intenzívní bílé světlo, velmi podobné tomu dennímu. Důsledky jsou pak velmi jednoduché – dohled na vzdálenost až 600 metrů zajišťuje rychlejší a přirozenější reakce řidiče na náhlé změny v dopravě (především pak při větším výskytu zvěře v okolí silnic), čímž roste bezpečnost při cestování.
Výhodou použití fosforové substance je navíc možnost jejího dobarvení. Ačkoliv se tedy zatím o použití BMW Laserlights hovoří pouze v souvislosti s dálkovými světlomety, v budoucnu může tato technika vytlačit i směrové blikače s oranžovým zbarvením.
I samotné světlomety mohou do jisté míry ovlivnit ekonomiku provozu. Laserový systém je ve srovnání s halogenovou či xenonovou technikou značně kompaktnější, což ušetří na celkové hmotnosti automobilu. Povrch laserové diody je přibližně stokrát menší než u běžně rozšířených diod, proto není potřeba stejně rozměrného reflexního zrcadla. Výsledkem je desetkrát větší svítivost než u konvenčních zdrojů při třicetiprocentní úspoře energie.
Rozhodně přitom nebudeme daleko s tvrzením, že názorná ukázka techniky vydá za tisíc slov. Usedli jsme tedy do počítači napěchovaného BMW i8 a vyrazili na jízdu temnou nocí. Ani standardní diodové světlomety nesvítily špatně, natož v dálkovém režimu. Přepnutím na dálkové „lasery“ jako bychom se však ocitli na stejném místě zhruba o osm hodin dříve. Pocitově jsme viděli zhruba dvakrát dál, citelnější měrou se navíc projasnilo také okolí silnice. Unaveným očím se v ten moment začalo ulevovat a nebyla vyžadována tak vysoká míra naší koncentrace. Klasické halogeny proti tomu fungovaly asi jako bílé světlo při zařazení zpátečky…
Ačkoliv mohou BMW Laserlights působit jako ze vzdálené budoucnosti, není tomu tak. Model i8 s nimi totiž vyjede již na podzim. Nejprve ve formě silných dálkových světlometů, později snad i potkávacích světel nebo směrových blikačů.
