O hybridních automobilech už slyšel téměř každý. V jízdě jim pomáhá elektromotor, který se při brzdění změní v generátor a energii, jež by se jinak mařila, použije při příštím rozjezdu. Dalším stupněm jsou plug-in hybridy, které se navíc dobijí ze zásuvky a pak ujedou určitou vzdálenost čistě elektricky.
Takové je Mitsubishi Outlander PHEV, jenže zašlo ještě dál než konkurence. Obejde se totiž bez převodovky, což ušetřilo nejen náklady, ale především hmotnost a mechanickou složitost. Každou nápravu Outlanderu PHEV totiž pohání elektromotor, kterému místo rozvodovek a kardanových hřídelí stačí jen vodič. A pouhým řízením energie lze navíc aktivně přelévat sílu mezi přední a zadní nápravou, na což je u klasického auta potřeba drahé a komplikované mechanické zařízení.
A jak to tedy funguje? Nerozhodne-li řidič jinak, energii k jízdě primárně dodává trakční baterie. Pokud je plně nabitá, což trvá z domácí 230V zásuvky asi pět hodin, ujede v ideálním případě více než 50 kilometrů bez jediného naskočení spalovacího motoru, tedy s nulovou spotřebou i lokálními emisemi. A může běžet klimatizace, topení i hrát rádio. Pak se sice dojezd zkrátí, na cestu do práce a zpět by však měl stačit. Kratší městské pojížďky lze tedy pořídit za zlomek nákladů na palivo žádaných konvenčním automobilem.
Když energie z baterie nestačí, přidá se generátor poháněný spalovacím motorem, jehož zbytková energie zároveň baterii dobíjí. Při nižších rychlostech tedy vůz funguje jako takzvaný sériový hybrid, fanoušci lokomotiv znají principiálně podobný, ač jednodušší dieselelektrický přenos výkonu. V Japonsku či USA, kde používají odlišné napětí v domácích zásuvkách, poslouží Mitsubishi Outlander PHEV i jako výkonný domácí generátor, evropská verze se to bohužel nenaučila.
A ve vyšších rychlostech se spalovací motor mechanicky spojí s předními koly. Stačí mu k tomu jednoduchá spojka a rázem se stane paralelním hybridem, s jízdou totiž nadále pomáhají elektromotory. Výběr režimů probíhá automaticky a ovládání se podobá běžnému autu s automatem.
S jednou výjimkou: mitsubishi můžete přikázat primárně dobít trakční baterii – spalovacímu motoru to při malé zátěži trvá asi dvacet minut. Naopak funkci zachování energie, při níž si můžete ušetřit nabitý akumulátor pro pozdější jízdu například nízkoemisní zónou, známe i z jiných hybridů. A konečně: pod volantem sice nechybějí „motýlky“, zde se s nimi však neřadí, nýbrž volí intenzita rekuperačního brzdění.
Na silnici vše funguje jako mimořádně tichá a hbitá verze outlanderu, které navíc pomohlo snížené těžiště k ještě lepšímu komfortu a vyvážení – téměř dvoumetráková trakční baterie je totiž v podlaze. I jízda výhradně na elektřinu je příjemně dynamická, sepnutí spalovacího motoru zaznamená jen velmi citlivý řidič při vypnutém rádiu. Po městě se jezdí na čistou nulu, kdo občas sešlápne plyn do podlahy, tomu spalovací motor občas naskočí a odečte průměr třeba dva litry na sto kilometrů. Za městem, na delších cestách, už to tak skvělé není, pořád ale jde o slušný zážehový motor, plně podporovaný zatím nejdokonalejší hybridní soustavou. Pokud jezdíte přes týden víc po městě, nemusí být dlouhodobý průměr pod pět litrů nereálný. To spolu s mimořádně bohatou výbavou, v níž nechybí prémiové hi-fi či adaptivní tempomat, pomůže překousnout poněkud vyšší cenu. Ta se podle prvních odhadů dostane zhruba na částku 1 150 000 Kč. Příroda vám ale poděkuje a stát vás třeba jednou také podpoří.
