Přesně za týden v Iowě odstartuje série amerických stranických voleb, na jejímž konci bude kandidát demokratů (i republikánů) na prezidenta. Klání rozhodne o tom, kam se demokrati vydají. O budoucnost levice spolu zápasí osmašedesátiletá Hillary Clintonová a čtyřiasedmdesátiletý Bernie Sanders.
Bylo by to k smíchu: strana, jež Americe dala mladistvé prezidenty plné energie a nápadů, Johna Kennedyho, Billa Clintona a Baracka Obamu, se nemůže domluvit, který důchodce je lepší. Jenže zase tak moc to k smíchu není, neboť na druhé straně politického spektra, u republikánů, hrozí, že nominují nekompetentního klauna (Donalda Trumpa), jenž stranu zničí nebo nadlouho poškodí. Tak špatně na tom demokrati nejsou.
Přes veškeré výhrady, které člověk může mít ke Clintonové a Sandersovi, jsou to přece jen standardní politici s dlouholetými zkušenostmi. Můžeme s nimi nesouhlasit, ale oba jsou znalí věci a schopní být prezidentem, což Trump rozhodně není.
Sanders má o poznání skromnější CV: byl starostou Burlingtonu ve státě Vermont, za nějž je dnes senátorem-veteránem ve Washingtonu. Sám sebe popisuje jako „demokratického socialistu“ a je favoritem levého křídla strany, aktivistů proti Wall Streetu, nepřátel svobodného trhu a čím dál tím víc také levicových vysokoškolských studentů.
Z pohledu pravicového liberála je jeho program plný špatných nápadů: plošné zdravotní pojištění – de facto jeho zestátnění a konsolidace do programu Medicare, jenž dnes pojišťuje seniory –, velké zvýšení daní, tvrdá regulace podnikání a ústup Spojených států ze světové scény.
(Na tomto videu Sanders vysvětluje, proč je rozzloben:)
Sanders je nezávislým senátorem, ale dnes kandiduje za levicové demokraty. V průzkumech si vede skvěle, dokonce tak, že je nyní notně před soupeřkou, a to jak v Iowě, tak v New Hampshiru, kde se bude volit za patnáct dní.
Clintonová dlouhé měsíce vedla se značným náskokem a vypadalo to, že ji nic nemůže ohrozit. Proto se jí také nepostavil čelem žádný z možných silných kandidátů, ať už třeba bývalý viceprezident Albert Gore, bývalý prezidentský kandidát a šéf diplomacie John Kerry, nebo viceprezident Joe Biden.
Začíná se však opakovat scénář z doby před osmi let, kdy také velmi dlouho vedla, ale zkraje roku 2008 ji najednou začal porážet neznámý senátor jménem Barack Obama. Noční můra Clintonové se může naplnit znovu.
Její problém je dvojího druhu. Jednak ji sice většina voličů uznává jako velmi kompetentní, ale velmi málo lidí k ní hoří opravdovou láskou. Její negativní čísla v průzkumech jsou trvale vysoko, což znamená, že jí málokdo důvěřuje. Jako její manžel je Clintonová obratnou zákulisní manipulátorkou, postrádá však jeho rétorický um a kouzlo osobnosti. Bill je šarmér, Hillary usilovná advokátka.
Kromě toho Hillary v politice velmi zbohatla. Má blízko k finančnímu a bankovnímu průmyslu a establishmentu obecně, což je zejména u voličů v demokratických primárkách, kteří jsou hodně nalevo, nevýhoda.
Hillary se uchází o hlasy žen, menšin a středových voličů, kteří jsou starší než voliči Sanderse. V posledních několika týdnech se do svého soupeře pustila kvůli jeho údajně benevolentnímu vztahu k výrobcům zbraní, což je čistá manipulace, a také jeho nedostatečné pozornosti ženským otázkám, což v překladu z jazyka levice znamená potraty bez omezení, pokud možno financované daňovými poplatníky.
Zároveň ji pronásleduje skandál používání soukromého, špatně zabezpečeného serveru v době, kdy byla ministryní. Nezávislý vyšetřovatel nyní potvrdil, že na něm měla minimálně několik málo e-mailů v režimu „přísně tajné“, což je porušení zákona. Za cosi podobného byl potrestán třeba bývalý šéf CIA, generál David Petraeus.
Mluvčí Clintonové se hájí, jak jinak, po clintonovsku: Je to prý nehorázný politický útok vyšetřovatele ve spojení s republikány. Což jí asi tentokrát neprojde, neboť vyšetřovatele dosadila Obamova vláda. Volební základnu demokratů sice tento skandál moc nebere, nicméně přispívá ke všeobecnému dojmu, že Hillary nelze věřit ani nos mezi očima a že její pozice jsou velmi často dobře upravené podle veřejného mínění.
I kdyby však za týden v Iowě a dva v New Hampshiru vyhrál Sanders, stejně zůstane favoritkou Clintonová, a to hlavně kvůli důkladné podpoře establishmentu, penězům na kampaň a silné a loajální podpoře mezi černochy a Hispánci, kde Sanders nemá moc šancí.
Dnes v noci vysílá stanice CNN poslední debatu demokratických kandidátů před kaukusy v Iowě. Mezi uchazeči je i bývalý guvernér Marylandu a starosta Baltimoru Martin O’Malley, jenž však zatím nemá téměř žádnou podporu. Očekává se ostrý útok Clintonové na Sanderse. Bývalá ministryně si nesmí dovolit žádnou chybu a bude značně pod tlakem, což není její silná stránka.
