Mám vztah se ženatým kolegou. Můžu od něj chtít dárek k Vánocům? | Reflex.cz
reklama
nahoru
Alex & kněz

Mám vztah se ženatým kolegou. Můžu od něj chtít dárek k Vánocům?

Alex Doležalová, Jan Jandourek7. prosince 2011 • 11:11
Mám vztah se ženatým kolegou. Můžu od něj chtít dárek k Vánocům?
Dárek
• foto: 
Profimedia.cz

„Dobrý den, už téměř rok se scházím se ženatým kolegou, který mě minulý týden překvapil, když se mě zeptal, co bych si přála od Ježíška. Nevěděla jsem co říct, tak jsem mu řekla, že nic nechci, že mi stačí, že mám jeho. Kamarádka mi na to řekla, že jsem blbá, já si ale myslím, že není správné od něj něco chtít, když se chovám taky hříšně. Co si myslíte?“

reklama

 

Alex Doležalová
„Do žen a do melounů nevidíš,“ říká jedno italské přísloví. A ve Vás aby se čert vyznal. Spíte se ženatým mužem, a místo abyste z toho měla radost a potěšení (pro což to vesměs ženy dělají), tak máte pocity viny za to, že jste hříšná. Blíží se Vánoce a Vy místo toho, abyste se těšila na dárky a snila o tom, co byste si pod stromeček mohla všechno přát, tak nic nechcete a spokojujete se s tím, že svému milenci ochotně kdykoli podržíte úplně zadarmo.

 

Jen abyste měla představu, v mileneckých vztazích to chodí tak, že ženatý muž souloží svobodnou dívku, která od něj nadšeně přijímá veškeré dary, což dělá hlavně proto, aby měla z mileneckého vztahu aspoň ty dárky, když je už zřejmé, že se její milý ženáč kvůli ní stejně nikdy nerozvede.

 

To, že nechcete od svého milence přijmout vánoční dárek, zavání sebemrskačstvím – tedy trestáte se sama a dobrovolně za to, že jste hříšnice. Kde jste ale přišla na to, že jste ta špatná a hříšná osoba právě Vy? Co tak hříšného, probůh, děláte? Nepíšete, že byste byla vdaná, tudíž nemáte k nikomu žádné závazky, tedy si přece můžete souložit, s kým chcete, ať už jde o ženáče, rozvedeného, beznohého, nebo třeba vdovce. Když byste nutně potřebovala někoho obviňovat z „hříchu“, neměl by tím „hříšníkem“ být spíše Váš milenec, jenž podvádí svou pravoplatnou manželku???

 

To, že „žena nalézá rozkoš v tom, trpí-li pro toho, koho miluje“, napsal už Honoré de Balzac. Ale věřte mi, ani s utrpením by se to nemělo příliš přehánět. Hluboce trpět pro svého milence a nadále odmítat jeho dary bych Vám doporučila jen v případě, že by Vás to Vaše sebemrskačství začalo sexuálně vzrušovat.

ALEX DOLEŽALOVÁ

 

 

Jan Jandourek
Kdybych chtěl být ironický, musel bych říci, že jsem netušil, že Vaším milencem je Ježíšek. Ale k věci. Na otázku Vašeho milence není žádná speciální a jedině správná odpověď. Pokud už se scházíte rok, je to docela dlouhá doba, dřív se tomu říkalo vážná známost. Dost dlouho na to, aby to bylo vážné, ale taky dost dlouho na to, aby bylo stále jasnější, že z toho asi už nikdy o moc víc nedostanete.

 

Proč Vás chce milenec obdarovávat, není úplně jasné. Můžeme tipovat na jistý sentiment, neboť přece nechce „svoji holku“ jen tak odbýt, když už s ní nebude na Vánoce. Také je to něco jako vykoupení toho, že jste stále na druhém místě. Kdo ví. Vaše reakce, že nic nechcete, je v zásadě ta nejméně škodlivá. Pokud by trval na svém, můžete si zvolit nějaký symbolický a pro Vás příjemný dar, třeba dražší knihu, kterou chcete, ale sama byste si ji nekoupila. Nebo parfém nebo drahý čaj, něco dostatečně důstojného a přitom nezavazujícího.

 

Hrubě řečeno, mělo by to být ve vyšší hodnotě, než je zboží u pouličního stánku, ale v nižší, než je platba za jednu „akci“ u profesionální ženy. Vyvaroval bych se všeho, co by mohlo vypadat jako mzda za poskytnutý sex. Ne že byste si ji nezasloužila, ale Vás samotnou by taková představa nejspíš zraňovala. Jistě že Vašemu milenci jde nejspíš hlavně o sex, ale k Vaší roli patří, že za to nic nechcete. Vlastně jste pořád v nevýhodě, ale dárkem se to nespraví. V podstatě máte pravdu, odměnou je Vám hlavně milenec a bude jí tak dlouho, dokud to nepraskne nebo to jednoho z Vás nepřestane bavit.

 

Jen ještě na okraj. Pokud jde o ono „hříšné“ chování, ten pojem má smysl jen u věřícího. Hřích je porušení přikázání. Pokud věřící nejste a přikázání nepovažujete za boží zákon, bylo by snad lepší se omezit na jednodušší terminologii, že totiž je chování dobré a špatné. Slovo hřích je v zesvětštělé společnosti už tak kompromitované, že když někdo řekne, že zhřešil, zní to už trochu ironicky a vinu to psychologicky zlehčuje. Kdyby se místo „jsem hříšník“ říkalo „jsem podrazák“, bylo by to přesnější.

JAN JANDOUREK

Alex Doležalová, Jan Jandourek


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama