Chci odejít od manžela. Připadám si jako služka bez nároků na svůj život | Reflex.cz
reklama
nahoru
Alex & kněz

Chci odejít od manžela. Připadám si jako služka bez nároků na svůj život

Alex Doležalová, Jan Jandourek16. listopadu 2011 • 13:26
Chci odejít od manžela. Připadám si jako služka bez nároků na svůj život
Služka
• foto: 
Profimedia.cz

„Dobrý den, manžel podniká a živí rodinu, já se starám o domácnost a děti, vodím je do školy, do kroužků, dělám s nimi úkoly, mezitím uklízím, nakupuju, manžel doma nedělá nic. Jaký je Váš názor na dělení jeho příjmu? V současné době uvažuji, že od manžela odejdu, připadám si jako služka bez jakýchkoli nároků na svůj život. Děkuji.“

reklama

 

Alex Doležalová
„Jsou jen dva druhy mužů — jedni mají peníze díky svým ženám, druzí mají ženy díky svým penězům,“ pronesla velmi prozřetelně americká herečka Liz Taylorová. Váš manžel je zřejmě ten první případ a Vy si nyní chcete nechat z jeho účtu řádně vyplatit své mnohaleté služby o domácnost a děti.

 

Peníze z manžela můžete vytáhnout buď po dobrém, nebo po zlém. Po dobrém se to dělá tak, že od manžela nebudete odcházet, ale dlouze si s ním promluvíte o tom, že se u Vás objevily nové potřeby (které jste dříve asi nepociťovala?) a že byste ocenila, kdyby Vám na tyto Vaše nové potřeby každý měsíc přispíval patřičnou částkou. Pokud Vám manžel důvěřuje a Vy nejste fúrie, která by mu chtěla vymést celé bankovní konto, může Vám Váš muž svěřit kreditní kartu, s jejíž pomocí se dostanete k jeho účtu, z něhož budete libovolně peníze na své potřeby čerpat. Je možné, že na takovýto rozhovor s manželem nemáte odvahu – v tom případě bych Vám doporučila navštívit manželského poradce, který Vám s dalším pokračováním Vašeho manželství pomůže.

 

Pokud z manžela chcete peníze vytáhnout po zlém, odejděte od něj a začněte se s ním dlouze soudit o Váš společný majetek a o alimenty na děti. Je možné, že Vám soudy (i manžel) vyjdou vstříc a Vy z manžela vytřískáte tolik, kolik potřebujete. Avšak nezapomeňte, že se Vám nemusí podařit vysoudit pořádné peníze a Vy zůstanete s minimálními alimenty a s dětmi v malém podnájmu a budete si muset hledat práci. (Neznám Vaše majetkové poměry ani povahu Vašeho muže, tak zvažte sama, na koho je napsaný například byt a jak naštvaný umí Váš manžel v případě soudního sporu být.)

 

Vtíravý pocit, že jsou služky, přepadne čas od času mnoho vdaných žen. Někdy je tento pocit pouze přechodný a ženám časem dojde, že se vlastně o rodinu starají rády a dobrovolně, jindy může být tento pocit pro manželství osudový a žena z manželství uteče – přičemž jí pak může zpětně přijít líto, že svému muži už nedělní bábovku nepeče.

ALEX DOLEŽALOVÁ

 

 

Jan Jandourek
Přiznám se, že té otázce úplně nerozumím. Kdybych to vzal čistě z mužského hlediska, podala jste to tak, že manžel nedělá nic, „jen“ živí rodinu, a Vy děláte „všechno“. Tedy staráte se o domácnost a děti. Představte si to obráceně, že by manžel řekl, že nic neděláte pro jeho práci a podnikání. Děláte za něj telefonáty, xeroxujete? Hádáte se se šéfy?

 

Normální model by byl asi takový, že manžel udělá, co je potřeba pro ekonomiku rodiny, a pak v rámci možností pomůže s tím, na co už Vám síly nestačí, abyste se z toho nezbláznila. Normálnímu muži to přijde samozřejmé. Neudělá to nikdy dokonale, já dodnes neumím složit tričko a pověsit prádlo smím jen v případě, že je moje polovička zcela vyčerpána. Jenže jakmile zjistí, že hrozí moje aktivita ohledně věšení prádla, nabude nové životní energie, protože některým věcem nehodlá přihlížet, snesla by spíše pohled na případnou milenku než na to, jak věším tričko. Ale vařit mě nechá. Máte nějakou oblast společné důvěry, kam ho pustíte a on na to bude hrdý? Nejsem nadšen, když nesmím složit tričko, ale mé ješitnosti dělá dobře, když sní moje kuře a řekne, že to bylo dobré, to se cítím, jako kdybych dobyl Tróju.

 

Pokud něčí partner nedělá doma vůbec nic, je prostě sobec. Dělat úplně všechno nemůže. Měl by tedy udělat jen něco, a to takové záležitosti, na které stačí. Ale stačí na dost. Když muži umějí v noci bombardovat Berlín, umějí také vynést odpadky a utřít zadek potomkovi.

 

Pokud jde o peníze, nerozumím pojmu „dělení“. Nemáte si co dělit, jako manželé a partneři máte všechno společné. Pokud se rozejdete a nemáte předmanželskou smlouvu, což většina Čechů nemá, patří Vám polovina majetku získaného v době trvání manželství a nakonec se toho domůžete. Taky není nic jako „manželovo konto“. Je to Vaše společné konto. Máte k němu mít přístup, mít svoji kartu, znát hesla na internet banking atd. Některé operace v rámci zjednodušení třeba dělá a může dělat jen jeden z Vás dvou, ale základ by měl být společný.

 

 

Můžete mít doma svoje porcelánové prasátko s „Vašimi“ penězi. Chápu i to, že někdo z partnerů či oba mají někde ulité nějaké koruny „jen pro sebe“ (já teda ne, kde bych na to vzal), to je spíš taková hra, jde vlastně jen o kafe s kamarádkou a potřebu nezdůvodňovat každý dortík a cigaretu, ale pokud jde o ten základ, je to přece všechno Vaše společné.

 

Jenže nejde o peníze. Jde o Vaši vzájemnou důvěru. Peníze jsou jen symbol moci, možností. Kdo je má, mnoho může, kdo je nemá, moc nemůže.

 

Stejně jde jen o tři věci: Máte se rádi? Věříte si? Chcete spolu bojovat na téže straně fronty? O to jde, prachy se řeší v kroku číslo 2.

JAN JANDOUREK

Alex Doležalová, Jan Jandourek


Klíčová slova: rx



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama