„Obžalovaný, jenž oddán jest pití lihovin a mravně úplně zpustlý, žil se svou manželkou, která též byla kořalce zcela oddána, v ustavičných nesvárech a nepokojích. Při takovýchto výstupech trýzníval svoji ženu a bil ji na nejhrubší způsob,“ počala svou zprávu o soudním procesu, jenž se odehrál 12. dubna 1899 v Brně, Národní politika.
Oním obžalovaným byl sedmačtyřicetiletý železniční zřízenec Jan Meissner a tragické události, jež soud projednával, se odehrály v sobotu 11. února v Břeclavi. Na mol opilý Meissner přišel domů kolem půl osmé večer. Provázela ho podobně zpitá dcera Marie. Společně pak objevili matku či manželku, jak leží kořalkou zmožená na podlaze, a jak to mezi opilci nenávratného úpadku bývá, pustili se do hádky. Po hádce následovala obvyklá rvačka. To však již Marie zachvácená strachem utekla z domova.
Co se v době její nepřítomnosti v bytě odehrálo, popsal žalobce na základě pitvy, „při níž bylo zjištěno, že Meissnerové za živa zranění v obličeji přivozena byla, dále shledáno bylo na pravé straně prsou šest a na levé straně čtyři zlámaná žebra, játra natržená a slezina utržená,“ pokračuje v líčení šíleného zločinu Národní politika. Bylo tedy zřejmé, že „Meissnerová násilnou smrtí ze světa sprovozena byla, a to tím způsobem, že pachatel skočil jí na prsní koš a zběsilým kopáním a tlučením žebra v oběti své polámal.“
Tupá lhostejnost vraha
Když se dcera po čase do bytu vrátila, spatřila matku na podlaze v docela jiné poloze, než když domov opouštěla. Zároveň starší žena silně krvácela z hlavy a smrtelně chroptěla. „Počkej, to ti přijde draho,“ opakovala. Zakrátko zemřela.
Otec mezitím ležel v posteli a tvrdě spal. „O svou těžce zraněnou ženu se více nestaral.“ Probudil se až okolo půl třetí ráno a tehdy také on zjistil, že jeho manželka nedýchá. Tu „uchopil mrtvolu své ženy za nohy, odtáhl ji kuchyní do výklenku v síni, přikryl ji velkým šátkem a šel si opět lehnout“. Dceři přitom opakoval, že její matce v nejmenším neublížil.
Teprve druhý den vyhledal Meissner břeclavského lékaře Ehrlicha a oznámil mu, že manželka náhle a z neznámé příčiny zemřela. Avšak doktoru Ehrlichovi bylo záhy vše jasné. Meissner byl zatčen a dopraven k zemskému soudu, jenž ho 12. dubna 1899 odsoudil za zabití manželky na tři roky těžkého žaláře zostřeného jedním postem měsíčně. „Svůj ortel vyslechl opilec s tupou lhostejností,“ končí svůj referát Národní politika.
