Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos podepsal zákon, který umožní členům organizovaných zločineckých skupin nižší tresty, pokud se sami přihlásí na policii. Zákon má přispět k udržení míru v zemi. Uvedení tohoto zákona v život bylo také součástí dva roky staré mírové dohody, jenž ukončila 52 let trvající válku.
Zločinecké skupiny, z nichž většina se v průběhu mnohaleté války přeměnila ve strukturované paramilitární organizace, jsou stále největší hrozbou pro křehký mír uzavřený v andské zemi v roce 2016. Mír ukončil 52 let trvající konflikt, největší práce však zemi čeká nyní.
Prezident Juan Manuel Santos, který opustí svůj úřad letos srpnu, při podpisu zákona uvedl, že rozhodně neznamená oficiální uznání paramilitárních organizací, jak někteří tvrdili. Jádro zákona tkví v možnosti takové organizace se kolektivně přiznat, což jim jako celku umožní výrazně nižší tresty. Santos již několikrát uvedl v reakci na slova svých kritiků, že právě toto je jediná cesta, jak ukončit konflikt, který způsobil více než čtvrt milionů ztracených životů. Téměř každý Kolumbijec má či zná někoho, kdo ve válce ztratil blízkého.
„Právě jsme schválili zákon, který je nesmírně důležitý pro bezpečnost Kolumbijců. Je klíčový pro bezpečnou budoucnost země, navíc naplní dikci mírové dohody,“ řekl dnes Juan Manuel Santos. Zákon by mohl přispět k rozpuštění mocného gangu „ze zálivu“ (španělsky Clan del Golfo – gang operuje především na severu země), který vydělává miliony dolarů na pašování drog, nezákonné těžbě či vydírání. Jádro gangu čítá podle odhadů 1500 až 2000 členů.
Od června roku 2016 plnily novinové titulky radostné zprávy týkající se historického usmíření mezi levicově-militantním FARC a vládou Kolumbie. Dlouhých 52 let se v jihoamerické zemi táhla válka, která má zatím na svědomí na 260 tisíc civilních obětí. Zdálo se, že mír je na dosah. Dohodu, kterou však FARC a vláda podepsala, pak těsně odmítli Kolumbijci v referendu.
Proti schválení mírové dohody, na níž se významně podílela Castrova Kuba, se vyslovilo v referendu těsných 50,2 procent Kolumbijců. Mírová dohoda zahrnovala mimo jiné předpoklad vstupu FARC do vlády, což pro Kolumbijce nebylo lehce stravitelné. Zároveň počítala s ukončením bojů a se zákazem pokračování v narkoválkách, únosech a vraždách vládních přívrženců. Mezi zajímavosti mírové dohody, která byla definitivně schválena na nejvyšší úrovni minulý týden, patřil například fakt, že byla podepsaná perem vyrobeným z kulky a k podpisu hrála stranám Óda na radost.
