Stát musí restituentům dál vydávat náhradní pozemky - ilustrační foto

Stát musí restituentům dál vydávat náhradní pozemky - ilustrační foto Zdroj: David Malík, archiv Blesku

Ústavní soud překvapil. Stát musí restituentům dál vydávat náhradní pozemky. To ale nestačí

Jen několik dní před platností takzvané restituční tečky, která měla ukončit vydávání náhradních pozemků lidem, jimž původní pozemky zestátnil předlistopadový režim, rozhodl Ústavní soud ČR o tom, že se restituční tečka nekoná. Soud tím překvapil snad všechny.

Zrušení restituční tečky znamená, že kromě finančních kompenzací, které měly být od prvního července letošního roku pro zemědělské restituenty jedinou možností náhrad, musí stát dál vydávat náhradní pozemky.

To je každopádně pozitivní verdikt ÚS a částečně i překvapující, soudě podle toho, jak se v poslední době k problému vyjadřovaly různé osobnosti včetně zástupce veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. K ukončení nekonečně trvajícího procesu částečné nápravy předlistopadových křivd ale verdikt ÚS zřejmě moc nepřispěje.

V prvé řadě stát v současné době poté, co zprivatizoval prakticky veškerou zemědělskou půdu, potřebné pozemky pro restituenty nemá. Státní pozemkový úřad sice opakovaně nějaké zbylé pozemky nabízí, o ty ale není mezi lidmi zájem, neboť jsou to pozemky nevhodné v podstatě pro jakéhokoli vlastníka, nehledě na to, že příslušný restituent (oprávněná osoba) většinou žije daleko od místa, v němž by mu měl být vydán v minulosti ukradený majetek.

Absurdní finanční náhrady

V druhé řadě, a to je podstatné, není a nebude mezi restituenty zájem ani na uspokojování prostřednictvím finančních náhrad, protože ty vycházejí z úředních cen půdy, které jsou na hony vzdáleny od aktuálních tržních cen.

Ústavní soud sice v minulosti konstatoval, že „finanční náhrada za pozemky, které nelze oprávněné osobě vydat, má být s ohledem na účel restitučních zákonů přiměřená a rozumná“, to se však stalo jen v jednotlivých případech.

Obecně by ale finanční náhrady za nevydané pozemky tvořily třeba i jen desetinu stávající hodnoty nárokovaného majetku. Pokud by tak měly být zemědělské restituce skutečně systémově dořešeny, bylo by třeba k prodloužení lhůty na výdej pozemků přidat také obecné doporučení ke zreálnění finančních náhrad. To však ÚS neučinil.

Autor je agrární analytik.