Setkal jsem se s člověkem, jenž léta jezdí do Jižní Ameriky poznávat šamanskou cestu, prožívat původní spiritualitu Indiánů. A pak jsem si přečetl čerstvé číslo časopisu Dingir. Je to religionistický časopis, který studuje náboženství, a tématem posledního čísla byla indiánská spiritualita. A musím přiznat, že mě to skutečně oslovilo a zaujalo.
Můj hledač náboženství hledá Pravdu v Jižní Americe už dlouhá léta. Ví toho o ní opravdu hodně a dokáže o tom poutavě vyprávět. Chce tam jezdit dál. Bohužel nenahlíží, že vše, co mi nadšeně vyprávěl, by spíš ukazovalo, že by tam už jezdit neměl.
Peru
V Peru existovala vysoká kultura Inků (jež v našem příběhu nefiguruje) a mnoho „divokých“ kmenů v džungli. U těchto kmenů existovali šamani. Ti existují (či spíše existovali) pod různými názvy v málo strukturovaných společnostech po celé planetě.
Šamani spojovali v jedné osobě funkce, které jsou ve strukturovanějších společnostech rozdělené mezi profese kněz, lékař, psycholog, psychiatr a někdy také soudce. Šamani byli totiž považováni za moudré lidi. A ti šamani používali při svých terapiích s klienty po celé planetě drogy, v Peru pak ayahuasku.
Do Peru přišla civilizace nejprve v době drsného kolonialismu a pak, ve dvacátém století, v podobě naší normální technologické civilizace. S ní šamanů začalo ubývat — christianizovaní Indiáni začali chodit místo k šamanům do kostela a k lékaři, šamanů ubývalo.
Návrat šamanů
V osmdesátých letech se ale trend v Peru obrátil a najednou začalo šamanů až zázračně přibývat. Začala totiž vlna zájmu o etnické duchovno a do Peru za šamany začali přijíždět první západní hledači původní spirituality. Asi dva roky šamani ověřovali, co po nich ti bílí vlastně chtějí. Když to pochopili, odešli do džungle.
Jenže s poptávkou se v celém Peru najednou objevila spousta nových šamanů. Připomínám, že recept na ayahuasku je všeobecně znám. To, co ti bílí vlastně chtějí, totiž pochopili nejen indiánští šamani, ale i prostí Indiáni. A tak se z celých vesnic, kde předtím byli třeba truhláři, zemědělci, rybáři a ševci, najednou staly vesnice šamanů.
Koncentrace spirituality kolem poboček McDonald’s
Truhláři, ševci a rybáři sundali tesilky, navlékli etnické oděvy, navařili ayahuasku a čekali na hledače duchovna. A dočkali se. Přijeli turisté, koupili od šamana, který byl původně ševcem, ayahuasku, za nekřesťanské peníze se zfetovali a transcendentálně obohaceni a duchovně probuzeni odjeli domů.
Byznys trvá již asi čtyřicet let, živí se jím celém vesnice a takto duchovně obohaceny odjely už pravděpodobně stovky tisíc turistů. V průběhu procesu ti původní šamani odešli do hor. A v současnosti platí, že největší koncentrace šamanů je kolem míst, kde je autobusové nádraží, hotel se sprchou a McDonald’s.
Mexiko
V malé míře, v odlehlejších oblastech Mexika u „divokých“ kmenů, proběhl stejný proces jako v Peru. Jenom místo ayahuasky zfetují hledače halucinogenními kaktusy nebo halucinogenními houbami. Jev je však okrajový a obrat mexických šamanů je řádově nižší než v Peru. V Mexiku je totiž hlavním cílem hledačů původní indiánské spirituality spiritualita Mayů.
Mayové vytvořili vysokou kulturu, aniž by objevili kov. Vytvořili však — společnost byla poměrně vysoce strukturovaná — celé náboženství, jež provozovali ne šamani, ale kněží. Náboženství bylo zcela perverzní, vycházelo z představy, že bozi žijí z lidské krve, a tak všichni obětovali božstvům krev.
Vyšší vrstvy obětovaly krev vlastní — používaly penetrátory z ostnů rejnoků, kterými se píchly a obětovaly trochu krve. Nižší vrstvy obětovaly krev tak, že jim kněží z vyšších vrstev uřízli hlavu. Když následkem toho začalo nižších vrstev nápadně ubývat, Mayové začali chytat divoké Indiány z okolí svých měst a uřezávali hlavy jim.
Když se okolí mayských měst tímto mechanismem podařilo úspěšně vylidnit, přišli Španělé a díky Bohu tu civilizaci zničili. Kult však — hlavně v odlehlých oblastech — úplně nezanikl, jenom se místo lidem začaly uřezávat hlavy slepicím. Uřezávání hlav lidem španělští kolonizátoři neradi viděli.
Obnova kultu
V osmdesátých letech, jak se posilovalo sebevědomí dříve zanedbávaných etnik, došlo alespoň k částečné obnově kultu v, dejme tomu, zmírněné podobě a skutečně v Mexiku existují kněží praktikující něco jako původní mayský kult. Když přijeli do Mexika titíž lidé jako do Peru hledat indiánské duchovno, kněží mayského kultu pochopili, co chtějí, ale nevěděli, jak se s tím vyrovnat.
Kulturně zakotvená tradice — že by jim uřízli hlavu — není v souladu s mexickými zákony a kněží by z toho mohli mít nepříjemnosti. Tak se rozhodli, že se s těmi bílými prostě vůbec nebudou bavit, a u toho zůstali dodnes. Mezitím však zaznamenali zájem turistů o indiánskou spiritualitu ševci, truhláři a rybáři z vesnic obydlených mayským obyvatelstvem a i oni pochopili, co evropští hledači chtějí. Mayové vytvořili vysokou kulturu a jsou chytří.
Takže řada vesnických řemeslníků, kteří uměli číst, odjela do nejbližšího města, kde byla knihovna, a tam si načetli evropský new age. Vrátili se, sundali džíny, stará jim ušila etnické oděvy a stali se z nich mayští kněží. Mayské náboženství obětovalo bohům, evropští hledači si však potřebují odvést transcendentální zisk, řekněme požehnání.
Staří kněží řežou hlavy novým kněžím
Takže ti „noví kněží“ dnes — když jim hledač zaplatí nemalou částku — dokážou zajistit, že hledači božstvu v té svaté hoře sice nic neobětují, ale naopak hora dodá něco jim. Nějakou transcendentální sílu nebo jiné kydy. „Noví kněží“ provádějí pravý opak původní mayské spirituality a vycházejí při tom z Evropy.
Přesto přijíždějí každý rok tisíce, ale spíš desetitisíce hledačů z našeho kulturního okruhu, nechávají se osvítit horou, odjíždějí osvíceni a tržby „nových kněží“ kontinuálně narůstají. Karmický zákon však platí i pro ně. Oni původní, opravdoví kněží praktikující skutečnou mayskou víru nemají ty nové kněze moc rádi. Domnívají se, že jim mayskou spiritualitu trochu prasí, a občas, když je vhodná příležitost, některému z nich v souladu s mayskou kulturní tradicí uříznou hlavu.
Kam jet? Peru, nebo Mexiko?
Takže pokud budu chtít vidět stejné kretény, kteří u nás provozují léčitelství, v indiánském provedení, určitě pojedu do Latinské Ameriky. Váhám mezi Mexikem a Peru, ale spíš to vypadá na to Peru. V obou zemích je sice ona původní indiánská spiritualita stejný podvod, ale v tom Peru se při jejím provozování člověk alespoň zfetuje.
