Největší poklad v dějinách, poklad, který má hodnotu biliony dolarů, objev světového formátu. V takovýchto superlativech se nyní v Kolumbii i dalších jihoamerických státech hovoří o ztroskotané galeoně, kterou potápěči objevili u břehů Cartageny. Přestože kolumbijský prezident Juan Manuel Santos prohlásil poklad za kolumbijský, UNESCO i další instituce upozorňují, že to s nárokem na cennou loď není tak jednoduché.
Galeona ztroskotala u břehů Kolumbie před třemi sty lety. Převážela zlato, stříbro a drahokamy, které měly být převezeny ze španělských kolonií do Španělska, aby pomohly španělskému král Filipovi V. financovat nákladnou válku o španělské dědictví. Přesná hodnota podmořského pokladu zatím není známá, objevila se však již řada spekulací, která hodnotu vyjadřuje v astronomických částkách. „Začíná nová kapitola kulturní i vědecké historie, nejen pro Kolumbii, ale pro celý svět,“ uvedl v jednom ze svých četných prohlášení k pokladu Juan Manuel Santos.
Tým archeologů a potápěčů se nyní snaží přesně zjistit, jaký je obsah ztroskotané galeony. Loď prozkoumávají pomocí speciálního robota, výsledky však zatím nebyly zveřejněny. Spekulace o zlatých mincích i stříbře se však pravděpodobně potvrdí, jde nyní jen o množství a o další faktory.
Problém, který se s lodí pojí, má také další rozměr: není zatím jasné, komu poklad náleží. Z hlediska mezinárodního (mořského) práva se totiž vlastnictví může posuzovat podle několika hledisek – kromě možnosti vznesení nároku původního vlastníka, které je však velmi nepravděpodobné, se vlastnictví posuzuje podle teritoriální vody, v níž bylo objeveno. V minulosti však byly zaznamenány také případy, kdy se „poklad“ z jedné země převezl do jiné, kde byly pak vystaveny v muzeu. Juan Manuel Santos má však věc za hotovou.
