Pražské pivnice pod širým nebem se přizpůsobují rychlým změnám okolních čtvrtí. Z dělnických lokalit se staly módní adresy a venkovní nalejvárny se chtějí tvářit jako cool místa. Jenom Žižkov se hipsterské invazi zatím brání.
Jestliže Brno je jediný vtip, ve kterém se dá bydlet, tak sedmý pražský obvod, zejména jeho centrální část Letná, představuje jediný internetový mem, kam se můžete nastěhovat.
Letná měla ještě donedávna unikátního genia loci: omlácené secesní činžáky, rozsáhlé, ale tak akorát zanedbané parky, zdevastovaná ruina Expa 58, kam chodilo žactvo nedaleké základní školy kouřit a vyprávět si zkazky o nebezpečných bezdomovcích a narkomanech, kteří údajně kdesi uvnitř objektu žijí.
Letná prostě byla městská část, jejíž ulice ovládali napůl pejskaři v důchodovém věku a napůl sígři, kteří si bývalý pomník masového vraha Stalina předělali na skatepark. Na zahrádkách restaurací čtvrté cenové skupiny vysedávali v hezkém počasí vedle fousatých strejdů, brejlících tiše do piva, pankáči, kouřili slabou trávu a somrovali cíga.
A středobodem celé Letné byly od jara do babího léta zahrádky u Letenského zámečku. Když bylo pěkně, stačilo se tam prostě vydat naslepo a skoro vždycky natrefit na pár známých. A když ne, nevadilo to. Zahrádky vybavené odřenými lavicemi a stoly, jež pokrývala mozaika rytin a vzkazů, nabízely jeden z nejhezčích výhledů na Prahu. Na vyvýšeném místě nad městem se dalo v klidu tiše sedět u doneseného lahváče nebo si číst a šumící metropoli pod sebou mít jako kulisu.
Letná: velkovýrobna pohody
Ze všeho zbyl jen ten výhled. Letná je aktuálně nejvíc trendy ve městě. Čtyřky zmizely – pryč je i legendární klub Wakata – a nahradily je bistra, kavárny a restaurace pro střední korporátní kádry.
Definitivní status Letné jako „place to be“ pak stvrdil módní fotograf a rezident Prahy 7 Tomáš Třeštík, jenž spolu s facebookově aktivní manželkou prezentuje svou modelovou letenskou rodinu, kde má každý ty správné kecky a na jejímž balkóně se střídají vybrané osobnosti.
Pejskaře i punkery vyštvaly rostoucí ceny nájmů, vyšroubované platformou Airbnb a přílivem cizinců. Průměrný obyvatel Letné je buď cizinec na stáži či studijním pobytu, nebo hipster s plátěnou taškou přes rameno, který každému říká, že je umělec, což v praxi znamená, že dělá v reklamce. Dost možná právě v opraveném a nově nablýskaném Expu, kde sídlí česká pobočka globální marketingové firmy.
A zahrádky? Příjemně omšelý a trochu zapomenutý kout nad Prahou, kde bylo jedno okýnko s pivem a párkem v rohlíku, je pryč. Letenské zahrádky se dostaly do zahraničních průvodců, a tak se do velkovýrobny letní pohody pod kaštany, vybavené několika stánky s desítkou za čtyři pětky, klobásami i kebabem, hrnou davy turistů, aby si vedle už tak početných zástupů Pražanů užily autentickou atmosféru. Atmosféru, která z kdysi nejkrásnějších zahrádek nad Prahou i celé Letné už dávno vyvanula.
Gentrifikace
Tento termín označuje proces, jehož jsme právě v Praze nepochybně svědkem. V zásadě jde o situaci, kdy se do levných čtvrtí, obývaných převážně eklektickým mixem dělníků, studentů nebo začínajících umělců, kteří zde vytvářejí unikátního genia loci, začíná stěhovat střední a vyšší střední třída. Přitahuje ji právě osobitá atmosféra.
Přiliv bohatších lidí ovšem zvyšuje cenu nájmů a služeb, otevírají se restaurace a obchody, jež na charakteru místa v podstatě parazitují a dále zdražují cenu bydlení. Přiliv nových lidí a peněz ve výsledku ze čtvrti vyžene právě ty obyvatele, kteří charakter čtvrti vytvořili.
Klasickým případem gentrifikované čtvrti z minulosti je třeba pařížský Montmartre, kdysi sídlo bohémy a dnes turistický skanzen, nebo čtvrť Camden v Londýně. V pražském kontextu je ukázkovým příkladem gentrifikace vývoj, který prodělala v posledních patnácti letech městská část Praha 7, zejména její část Letná.
O osudu dalších známých pražských zahrádek se přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 7. června.
