Jan Wiener přebírá vyznamenání od prezidenta Václava Havla

Jan Wiener přebírá vyznamenání od prezidenta Václava Havla Zdroj: ČTK

Jan Wiener
Jan Wiener
Zuzana Wiener (vlevo) právě odhalila na Kampě pamětní desku svého muže, letce RAF Jana Wienera. Vpravo Eva Trotter, která pamětní desku na Malé Straně dokázala prosadit.
3
Fotogalerie

Proč pořád jen Werich? Na Kampě žil skvělý navigátor RAF!

Navigátor 311. bombardovací peruti RAF Jan Wiener je mimořádným příkladem člověka, jenž bere osud do svých rukou. A to navzdory jakémukoliv režimu a jakékoliv moci. Narodil se v roce 1920 v Hamburku v česko-německožidovské rodině. Nyní mu v Praze na Malé Straně odhalili pamětní desku (Na Kampě 6).

Pražská Malá Strana bývá obvykle vnímána jako místo, kde se zastavil čas. Nejspíš někde v dobách Jana Nerudy a jeho malostranských povídek. Jako by sem moderní dějiny nedoléhaly, jako by se tu snad vůbec neodehrávaly a celá čtvrť zůstávala jakýmsi skanzenem.

I pamětní desky umístěné na malostranských domech obvykle upomínají na umělce či buditele osmnáctého století, velké bardy století devatenáctého, možná ještě prvních desetiletí století dvacátého. O nacismu a komunismu nepadne na malostranských zdech, snad s výjimkou té Lennonovy, ani slovo. Je to velký omyl.

Dlouhá cesta do Británie

Příkladem je Jan Wiener. Příslušník RAF, historik a spisovatel. Celý jeho život je životem člověka, jenž si za žádnou cenu – a bez ohledu na jakýkoliv režim — nenechá vzít právo na vlastní rozhodnutí, na vlastní volbu osudu a cesty. Platilo to, když během mobilizace v roce 1938 dobrovolně narukoval, i když mu nebylo předepsaných osmnáct let. Když po okupaci utíká do Jugoslávie. A dál — když přeplave Sávu, vytyčující hranici mezi Jugoslávii a Itálií, protože chce přes Marseille do severní Afriky a odtud k československým jednotkám do Británie.

Když cestuje Itálií na vlakovém podvozku, v Janově je objeven a zatčen. Když se pokusí o útěk ze zajateckého tábora v Kalábrii, je dopaden, ale svůj boj nevzdá, nerezignuje a na začátku srpna 1943 uprchne znovu, tentokrát úspěšně. Když překročí na jihu Itálie frontu a konečně dosáhne vysněné Británie, absolvuje leteckou školu a je zařazen k 311. bombardovací peruti jako radionavigátor a střelec.

Potom válka, v níž ztratí oba rodiče, končí. Jan Wiener začne studovat historii na filozofické fakultě. Po Únoru je ze školy vyhozen, poté obviněn ze špionáže a od roku 1950 stráví několik let v pracovním táboře na Kladně. Dál však bere život do svých rukou. A tak už s manželkou Zuzanou — v pořadí již třetí — odejdou v roce 1965 do Spojených států. Konečně život bere do svých rukou i tehdy, když se po roce 1989, na rozdíl od mnoha jiných, vrátí domů, aby vyučoval historii, psal knihy, působil jako poradce Václava Havla.

Pamětní deska na Kampě

Jan Wiener zemřel v roce 2010. Nyní se dočkal pamětní desky na domě U zlatých nůžek (Na Kampě 6), v němž před svou emigrací na přelomu padesátých a šedesátých let bydlel, kde poznal svou manželku Zuzanu, dceru domácích, kteří mu po propuštění z kriminálu pronajali jeden z pokojů svého bytu. Patří k malostranské historii. Té moderní, na niž se na Malé Straně pro kýčovité vzývání nerudovské malebnosti často zapomíná.