Proč se vytrácí sex z našich životů? Jak žijí „mužské ženy“ a „ženští mužové“? Kdy se mateřství stává „výkonnostním cílem“ a jak si pustit do života prožitky? Na tyto a další otázky odpovídá přední česká koučka Andrea Považanová.
Kdo k vám nejčastěji chodí?
Většinou manažerky z nadnárodních firem kolem čtyřiceti let, které se ve svém životě zaměřují na cíl a výkon. Často říkají: Práce je všechno, co mám, práce je můj život. Přicházejí ve chvíli zlomu, kdy si uvědomí, že v životě minuly samy sebe a řítí se do samoty a velkého prázdna.
Jak se to projevuje?
Jsou zmatené a nerozumějí sami sobě. Žijí totiž ve světě, kde je velmi silně potlačovaná jejich ženská stránka a kde se vnitřně nastavily jako muž. V rámci orientace na společenskou kariéru zapomínají na své původní ženské principy.
Jaké to jsou?
Vnímání a zvažování, což je odlišuje od mužů. Ti jsou více nastaveni na kontrolu a uskutečňování. Žena nastavená jako muž se časem dostává do izolace a na konci dne zůstává se svým úspěchem sama. Přitom ženy jako takové jsou multifunkční. Jsou schopné řídit firmy, studovat vysoké školy, pilotovat letadla, být v politice, milovat, péct koláče a současně rodit děti. Muž je bojovník a lovec a jde většinou za svým sexuálním pudem nebo výkonem zaměřeným na úspěch. V případě jemnějších mužů je motivátorem přijetí tzv. statusu hodného hocha. Málokdy však dokáže muž přecházet z jedné role do druhé.
V čem je tedy problém?
Stále více žen ve špičkových funkcích ztrácí svou ženskou podstatu, to jemné a svým způsobem slabé. To je pro ženu dar a síla současně. Umožňuje jí to v reálném životě chovat se celistvě a dotahovat situace do konce. Vracím je na začátek a říkám jim, že jejich pravou podstatou je ženství, čímž jim nabízím návrat k životní rovnováze.
O jakém procentu žen a mužů mluvíte?
O drtivé většině.
Kde je počátek té nerovnováhy?
Když začaly bojovat s něčím, nad čím se nedá vyhrát. Žena by neměla bojovat s mužem a chtít se mu vyrovnat. Naopak cestou je spolupráce v rovnocenné úctě. Je to respekt k oběma světům. Od žen to chce zaměření na ženský princip ve smyslu: já jsem žena, mám takové a takové nastavení, talent a zdroje, vědomosti, jedinečnost a toho využiju k tomu, abych dosáhla úspěchu. Svět dneška bohužel popírá rozdíly mezi mužem a ženou, což je špatně. Základem všeho je rovnováha, takže dříve nebo později si úspěšná žena uvědomí, že by se chtěla stát matkou. Většinou chce tuto „novou roli“ zahrnout do běžného života. To v ní bohužel nastartuje mužský princip a budoucí dítě zahrne do svých nových výkonnostních cílů.
Co to znamená „zahrnout dítě do svých výkonnostních cílů“?
Místo lásky a milování nastupuje projektový management s cílem „dosažení dítěte“. Taková žena ke mně přichází a říká: Andreo, něco mi chybí, přála bych si být matkou, pomozte. To první, co vidím, je velký neklid, který vychází ze strachu, že to biologicky nestihne. Pak dojde k závěru: Co nejrychleji musím porodit! To vyvolá velmi kontraproduktivní vnitřní program a s ním spojenou paniku a chaos. Je to jako s harddiskem počítače, který je plný. Pokud chceme, aby byl ještě plnější, může dojít k rozpadu celého systému.
Proč těm ženám prostě neřeknete: Tak se na všechno vybodněte a žijte životem osamělého muže bez dětí. Nemusíte doma uklízet a tu pizzu vám donáška vždycky přiveze.
Možná zapomínáte, že jsou stále ženami. Řešení je zastavit se a vnitřně se napojit na ženský princip – začít vnímat, zvažovat, uklidnit se, zpomalit a zamyslet se nad pravou hodnotou života. Pokud je mateřství nastaveno tak, že ke všemu, co mám, ještě sešlápnu plyn svých aktivit směrem k mateřství, většinou se to nezdaří.
Proč?
Přišla ke mně žena, která dlouhodobě chtěla otěhotnět. Když jsem se ptala, jak vnímá muže včetně toho svého, přišla překvapivá odpověď, že to není podstatné. Muž v jejím myšlení nebyl zohledněný, jen její cíl – mít dítě. Vidění spolupráce muže se ženou tam vůbec nebylo. Velmi časté jsou také případy, kdy se přepracované ženy domluví s někým, kdo jim pomůže naplnit jejich „výkonnostní cíl“, zvaný dítě.
Co takovým ženám místo toho doporučujete?
Chci těm ženám, které jsou „vnitřně muži“, pomoci s návratem k ženství.
Andrea Považanová absolvovala mezinárodní vztahy a diplomacii se zaměřením na personální management. Byla personální ředitelkou společnosti Ringier ČR. Následně pracovala jako koučka, specializující se na spolupráci s manažery ve vrcholovém řízení firem. Působí jako executive coach, HR supervizor a pravidelně představuje svůj vlastní přístup pro úspěšné nastavení a udržení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem Work-Life Balance. Během sedmnáctileté praxe odkoučovala více než 10 000 hodin.
Co to znamená návrat k ženství? Více si přečtěte v rozhovoru, který vyšel v novém tištěném Reflexu
