Stromoví mravenci Azteca brevis své oběti umučí taktikou připomínající středověký skřipec

Stromoví mravenci Azteca brevis své oběti umučí taktikou připomínající středověký skřipec Zdroj: thesciencepage.com

Stromoví mravenci Azteca brevis své oběti umučí taktikou připomínající středověký skřipec
Stromoví mravenci Azteca brevis své oběti umučí taktikou připomínající středověký skřipec
3
Fotogalerie

Středoameričtí mravenci mučí své oběti zařízením podobným středověkému skřipci

Objeven byl již v roce 1999, druh mravenců s názvem Azteca brevis ale stál dlouhou dobu stranou pozornosti biologů i veřejnosti. Studie publikovaná v časopise Biological Journal of the Linnean Society z něj nicméně nyní takřka přes noc učinila jeden z těch nejsledovanějších. Mravenci Azteca Brevis totiž při usmrcování obětí používají pasti, které nápadně připomínají lidské mučící nástroje ze středověkých žalářů.

Při lovu čekají na kořist v dírách větví, jež jsou právě tak velké, aby skrze ně mohli protlačit hlavu. Ve chvíli, kdy se nad nimi objeví vhodná oběť, se do ní mravenci ve stejném okamžiku zakousnou a trpělivě ji tahají do vyhloubených děr. Simultánní útok způsobí, že je zvíře natahováno jako na středověkém skřipci tak dlouho, dokud není usmrceno, nebo se neroztrhne.

„Zmocní se končetin těchto členovců a tahají je zpět. Kořist tak znehybní a mohou ji roztaženou rozporcovat nebo stáhnout dovnitř a následně rozporcovat,“ uvádí autoři studie.

Daný útok může dle vědců trvat 20 minut ale i několik hodin. Přičemž mravenci si dovolí i na dvacetkrát většího protivníka. Podobné chování vědci zaregistrovali zatím pouze u jediného dalšího druhu mravence.

Unikátní taktika stromových mravenců

„Žádní jiní (mravenci) pasti nevytvářejí. Ani tuhle ani žádnou jinou. Předpokládáme, že důvodem pro její vznik byl nedostatek proteinu ve složení potravy stromových mravenců. Tato technika přepadu ze zálohy je koneckonců velmi efektivní co se týče spotřeby energie, pokud chcete ulovit daleko většího protivníka,“ uvedl Markus Schmidt, jeden z autorů studie.

Výsledek experimentu byl tak překvapivý, že Schmidtovi kolegové vyrazili do pralesa raději ještě jednou, aby danou taktiku viděli na vlastní oči. Jejich skepticismus bere Schmidt zpětně s nadhledem a v rozhovoru pro iflscience.com zmiňuje, že právě možnost zopakovat experiment se stejným výsledkem je pro důvěru ve vědu mimořádně důležitý.