Obálka druhého dílu komiksu Baltimore

Obálka druhého dílu komiksu Baltimore Zdroj: Archiv nakladatelství Comics Centrum

Ukázka z druhého dílu komiksu Baltimore, z Prokletých zvonů
Ukázka z druhého dílu komiksu Baltimore
Osud zavádí lorda Baltimora do malého rakouského městečka sužovaného řáděním ďáblem posedlých upířích jeptišek z nedalekého kláštera, do jejichž čela se postavil samozvaný černokněžník.
Černokněžník pro uskutečnění svých světovládných záměrů potřebuje oživit jistou mocnou čarodějku.
Černokněžník ukrývá ve stínech klášterních kobek toho, jehož jednonohý mstitel lord Baltimore tak divoce pronásleduje...
9
Fotogalerie

Horor a temnota v komiksu: Mike Mignola rozezní Prokleté zvony

Baltimore je projekt slavného komiksového tvůrce Mika Mignoly, kterého známe především z jeho Hellboye. Autor miluje hororovou a okultní tematiku, takže se příběh odehrává v roce 1916 a hemží se upíry a silami temnot, které se probudily během první světové války. Démony probudilo největší krveprolití lidských dějin a podivný mor zachvátil Evropu, která se zdráhá uvěřit návratu nadpřirozena.

Už první díl s názvem Morové lodě vypadal slibně, přestože v něm autor teprve rozdával karty. Druhý sešit s titulem Prokleté zvony (opět vydává Comics Centrum) už jede na plné obrátky a hlavní hrdina, lord Baltimore, má co do činění s okultistou, který se v našich skutečných dějinách také neblaze proslavil – poznáte jej bezpečně, i když za celou dobu nepadne ani jednou jeho jméno.

Oko za oko, smrt za smrt

Lord Baltimore je bývalý voják, který možná spustil invazi upírů, když se jednomu z nich postavil raněný za temné noci mezi zákopy. Naneštěstí se jednalo o jednoho ze starších upírů, které přilákala vůně čerstvé krve, avšak až zranění, jež mu způsobil Baltimore, jej dokonale probudilo z apatie, v níž setrvával po celá tisíciletí.

Mike Mignola vyniká v budování fikčních světů, takže čtenáře nemůže překvapit, že také zde bude původcem zla jakýsi prastarý lovecratovský bůh, který dřímá kdesi mezi světy. Zatím spí, ale jeho služebníci, již dříve vládli zemi, se po celých věcích probudili a snaží se vzít si zpět, co jim podle nich náleží. Baltimore věří, že pokud zničí upíra, kterého sice zranil, ale nezabil, zvrátí události ve prospěch lidstva. Ale ještě více věří v pomstu. Upír mu totiž na oplátku za zranění zahubil celou rodinu.

Skvělý brakový bujón

Prokletý hrdina v patách démona, celé Evropa zamořená nečistými silami, inkvizitor balkánského původu, který ve jménu vyššího dobra páchá větší zvěrstva než sami démoni. K tomu všemu americký válečný dopisovatel, který uvěřil v upíry a zasloužil si tak vyhazov ze svého zámořského deníku. Všechny použité ingredience mají nejvyšší jakost pro tvorbu skvělého brakového bujónu, který nám Mignola servíruje společně s kreslířem Christopherem Goldenem. Ten sdílí Mignolovu oblibu v obskurnostech a podle bonusových materiálů si opravdu užívá kreslení všemožných nestvůr.

Tentokrát se děj přenese do Rakouska, kde Baltimore svého protivníka dostihne v klášteře plném prokletých jeptišek a ve společnosti již zmíněného mága, který svými hrůznými rituály znovu oživí Helenu Petrovnu Blavatskou, slavnou okultistku 19. století (ve skutečnosti měla Blavatská s černou magií pramálo společného a spíš než čemu jinému předcházela hnutí new age). Právě ona se má stát zřídlem jeho moci.

Fajn šestákový příběh

Aby byl dějový oblouk dokonalý, musí následovat hrdinovo dilema, zda je osobní pomsta důležitější než prospěch společnosti – a nebyl by to Mignola, kdyby všechno nedopadlo zcela jinak, než protagonisté zamýšleli… Sečteno a podtrženo, máme v ruce další fajn šestákový příběh, který si na nic nehraje, ale v němž spisovatelské řemeslo skvěle funguje a čtenáři jej zhltnou na posezení. Dodejme ještě, že komiks je jedním z posledních dokončených překladů Jana Kantůrka, který zesnul nedávno, 21. března.