A je to potvrzeno! Veřejnost už dávno ví, že Andrej Babiš je kovaný komunista, přestože stranickou knížku zahodil hned po osmdesátém devátém. Jeho projevy dávají znalcům jistotu. Nyní se však situace ještě trochu vyjasnila: O tom, že je Andrej skoro komunista, referuje i zdroj nejpovolanější: Komunistická strana Čech a Moravy!
Andrej Babiš měl přísnou maminku, a proto ani na vteřinu nezaváhal, když mu nařídila vstoupit do Komunistické strany Československa. Je to pochopitelný a omluvitelný důvod, Slováci mají mnohem vyvinutější smysl pro rodinu než zbytek Evropy, a tak je pro ně přání maminky rozkazem. I stal se tedy Andrej maminkokomunistou, a jeho kariéra dále stoupala.
Když začal na příkaz prastrýce spolupracovat se Státní bezpečností, a na doporučení pradědečka začal pracovat v komunistickém podniku zahraničního obchodu, mohla být spokojená i jeho nevlastní prateta: To už byl komouš zcela kovaný. Otočily se kola dějin, a Andrej přestal být poctivým komunistou, který bojuje proti imperialistům vykořisťujícím lid, a stal se imperialistou vykořisťujícím lid. Šlo o proměnu sice zásadní, ale nikoliv překvapivou. Protože po Listopadu se měli lépe imperialisté než komunisté, byla kariéra imperialisty pro Andreje samozřejmě výhodnější. Navíc za dob konce komunismu pobýval v Maroku, a jak se vzdálil z rodného Slovenska, trochu atrofoval i jeho cit pro rodinu a respekt k vůli maminky. Takže přestal být komunistou a stal se třídním nepřítelem.
Pak ovšem čas otočil kolesem dějin ještě jednou, a stalo se cosi neuvěřitelného. Třicet let po revoluci se najednou stali komunisté - přes svůj historicky nejhorší volební výsledek - jednou z parlamentních stran, které podrží Andrejovu vládu. Takže se zase, jak už dávno říkala Andrejova maminka, vyplatí být komunistou alespoň trochu. A Andrej nelenil. Patnáctého března tedy na serveru soudruhů z KSČM vychází aktualita: „Vojtěch Filip: Komunisté jsou ve shodě s ANO zhruba z 80 procent. Autor: Mediální úsek ÚV KSČM“ A ty to sakra musej vědět!
Takže je potvrzeno, že minimálně z osmdesáti procent je již Andrej Babiš opět soudruhem, tak, jak býval před revolucí, tak, jak mu kdysi kázala jeho maminka. Je to hezký návrat k původním kořenům, a je třeba pana premiéra pochválit, že je tak vnitřně konzistentní - že vždy, když se mu to hodí, je komunistou. Buď na sto, nebo alespoň na osmdesát procent. Zbývá jediný problém: Reálná šance, že na rozdíl od komunistů pro svou vládu Babiš nezíská sociální demokraty, a bude muset svůj kabinet opřít i o poslance Svobody a přímé demokracie. Pak se nejspíše dočteme, že Babiš je navíc ještě dvacetiprocentní Japonec.
