Jak bude znít nový slib prezidenta Zemana?

Jak bude znít nový slib prezidenta Zemana? Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

Velká vlastenecká revoluce. Obraz první: Nad Hradem svítá

Pochopit spodní proudy české politiky není úplně jednoduché. Následující dílo Kryštofa Pavelky a Jana Ignáce Říhy by ctěnému čtenáři mohlo dopomoci se v té naší české bažině zorientovat.

Situace v republice je v březnu 2018 zdánlivě klidná, ale pod povrchem to vře. Po opětovném zvolení Miloše Zemana prezidentem hledají někteří klíčoví politici způsob, jak vítězství pronárodních, vlasteneckých sil zajistit jednou provždy. Problémy má i Andrej Babiš: v poklidném budování státní firmy jménem Česko mu brání zlovolná kampaň spojené soudní, evropské a žurnalistické mafie, která Andreje obviňuje z dotačních podvodů, manipulace médií a ze spolupráce s bývalou StB. Nejlepší mozky v zemi však formují plán, jak vše zvrátit. Začínáme na Pražském hradě, kde Jiří Ovčáček právě z okna zamyšleně sleduje ranní opar nad Prahou. Jeho jindy usměvavá tvář je zbrázděna starostmi. Vtom se otevřou dveře a zazní mocný bas Ovčáčkova pána a velitele.

ZEMAN: Jděte od toho okna, Jiří. Takhle z poloprofilu vypadáte trochu jako Heydrich.

OVČÁČEK: Ale...

ZEMAN: Uklidněte se. Heydrich pochopitelně stával u naprosto jiného okna, to ví každý pitomec. Navíc, vy nevypadáte jako Reichs-

protektor, ale jako hromádka neštěstí. Co se  děje? Ven s tím.

OVČÁČEK: Kavárna, pane prezidente. Prohráli, ale nedají si pokoj. Po Praze se začala fašizovat i Morava. Brnisko jde proti nám a šíří se to. Už i ve Zlíně je prý cítit puch druhé republiky. Abychom tak ještě ztratili bodré Moraváky…

ZEMAN: Jak jistě víte, Jiří, v roce 1992 jsem ve Federálním shromáždění řekl, že třetina obyvatel této země je slabá duchem a každý sedmý občan je dementní alkoholik. Třetiny slabé duchem jsme se zbavili rozdělením se Slovenskem a dementní alkoholici nám zůstali na Moravě.

OVČÁČEK: Tak proč jsme tam před volbami pořád jezdili!? Doteď mám noční můry z moravských vrabců!

ZEMAN: I dementní alkoholik je volič. Ještě se máte hodně co učit. Nicméně na Brnisko i Zlín se teď vykašlete.

OVČÁČEK: Ale když oni se mi tam smějí! Skládají o mně posměšné písničky. Hrají o mně kabarety. Dělají si legraci, že jsem nenašel Peroutkův článek.

ZEMAN: Ano, vidíte, proto jsem vlastně přišel. Na Peroutku zapomeňte. Ten Hitlerův kamarád nás už nezajímá. Máme sto let české státnosti. To chce jiný kalibr. Potřebuju, abyste vytáhl nějaká svinstva na Karla Čapka.

OVČÁČEK: Na Č… Čapka? Proč?

ZEMAN: Byl to chabrus. Pořád Masaryk, Masaryk, ideály, ale když šla republika do kopru, umře si na zápal plic, ani nepočká, až ho přijde zatknout gestapo. Mohl umřít jako hrdina, ale chcípnul doma v posteli. To by se mně nestalo. Ostatně by mě vůbec zajímalo, jestli to byl zápal plic. On byl, jak, Jiří, z dobových fotografií samozřejmě víte, neurotik, bledý… Neumřel třeba na syfla? Nebyl on Čapek nakonec buzerant?

OVČÁČEK: No dovolte…

ZEMAN: Výraz „buzerant“ najdete už u Komenského. Dobře si to pamatuji. Mám totiž sloní paměť, hoši ve sněmovně mi kdysi díky tomu dali humornou přezdívku Bimbo. Chcete se hádat s Komenským?

OVČÁČEK: Ne, to nechci.

ZEMAN: Nu, tak pokračujme. Tedy ten Čapek. Chci na něj nějakou špínu. Co třeba ten jeho spolek. Pátečníci, to zní skoro jako kavárníci, ne? Bůhví, co se na těch jejich srazech dělo. Prostě mi něco sežeňte. Do osmadvacátého října.

OVČÁČEK: Ale kdybych aspoň mohl vědět, proč to potřebujete…

ZEMAN: Vše se dozvíte v pravý čas. Je to věc nejvyšší priority. Součást důmyslného plánu. Jsem šachista, mám tahy promyšlené dlouho dopředu.

OVČÁČEK: (obdivně): Jako Putin.

ZEMAN: Lichotky na mne obvykle působí asi jako nahá aktivistka hnutí Femen, Jiří, ale dnes udělám výjimku a řeknu, že jsem polichocen. To byl mimochodem bonmot. Jsem bonmoty proslulý. A teď plavte a sežeňte mi na toho pisálka Čapka něco pikantního.

Ovčáček odchází, jeho tvář už opustily chmury a opět má dychtivě rozjásaný výraz bývalého redaktora stalinistických novin. Zemanovi zazvoní telefon.

ZEMAN: Já tě zdravím, Václave. Ano, už jsme to rozjeli. Teď je řada na tobě. Tak dobrou chuť...

Pokračování futuristické miniatury Kryštofa Pavelky si přečtěte v zítřejším tištěném Reflexu.

Reflex 10/2018Reflex 10/2018|Archív