V pražském metru funguje wi-fi. Ale jen v šesti stanicích.

V pražském metru funguje wi-fi. Ale jen v šesti stanicích. Zdroj: archiv

Wi-Fi v pražském metru: Kam nepustíme trh, vymyslíme kravinu

Tak jsem při čekání na metro ve stanici Florenc zaznamenal tu „slavnou“ internetovou Wi-Fi síť za deset milionů korun, kterou těsně před volbami do Poslanecké sněmovny prezentovali pražští politici jako úspěch bezmála na úrovni dostavby pražského silničního okruhu. A přepadl mě zmar.

Proč máme v Čechách nadání řešit příležitosti tak, že je spolehlivě zabijeme nejhorší možnou alternativou?

Je evidentní, že po signálu v metru existuje poptávka. Jenže v tak regulované oblasti, kam můžete jen se svolením vlastníka, což je dopravní podnik stoprocentně vlastněný magistrátem hlavního města, jednoduchá řešení neexistují.

Dopravní podnik se totiž dlouho nemohl rozhodnout, jestli chce zasíťování metra pojmout jako službu pro své zákazníky („Uděláme to, ať jsou zákazníci spokojení!“), nebo jako součást svého děravého byznysu („Uděláme to, abychom z toho něco vyvařili!“).

Wifi zdarma

První alternativa by znamenala rychlé řešení včetně dohody na pokrytí nákladů (ty lze samozřejmě přenést na operátory, jde i o jejich byznys), druhý případ představuje nataženou ruku a stínování jakési veřejné zakázky, pro kterou však chybí ekonomické jádro pudla.

Jakožto dodavatel si sečtete náklady na přípravu, implementační náklady a desátek dopravnímu podniku. Proti nim postavíte očekávané příjmy ze služeb spotřebovaných v metru, které očistíte od služeb odsunuté povahy: Většina hovorů, jež neproběhnou kvůli lokaci majitele mobilního telefonu mimo signál, totiž proběhne o pár minut později, když majitel mobilu z metra vystoupí.

A k tomuhle ekonomickému argumentu si připočtěte další riziko, a sice populismus politiků, kteří již tak ohroženou návratnost vysokých nákladů a vysokých požadavků na funkčnost torpédují prohlášeními o tom, že je třeba stejně nabízet služby „zdarma“ v co největší míře.

Zdarma neexistuje

Jak ale ví každé malé dítě, z úst politiků žádné zdarma neexistuje. Nebo snad routery na poskytování Wi-Fi, kabely pro připojení internetu nebo servis hardware a software bude bezplatný? Udělá jej nějaká firma jako charitu? Určitě ne. Zdarma totiž znamená následující: „Vybereme špatné řešení, které zacvakáme z eráru, tedy z vašich daní, ať již službu používáte, nebo ne.“

Na to, že se Praha rychle zařadí mezi metropole, kdy ani v metru nemáte od všudypřítomného pokrytí signálem chvilku klidu, můžeme zapomenout. To by totiž museli politici přemýšlet, když už mají plná ústa chytrých „smart“ projektů. Řešení lokální Wi-Fi sítě, na kterou se připojuji tak složitě, že mi mezitím přijede metro, na nějž jsem čekal, a po nástupu okamžitě signál ztratím, rozhodně není smart!

Autor je předseda správní rady Liberálního institutu a vysokoškolský pedagog.

V lednu se konají prezidentské volby. Pokud ještě nevíte, koho volit, vypočítejte si svého kandidáta v naší volební kalkulačce. Více o kandidátech se dozvíte v našem přehledu. Na webu Reflexu najdete také základní informace o volbách. O tom, kdo má šanci na postup do druhého kola, si uděláte předstvu pohledem na volební preference v průzkumech veřejného mínění.