S opravdu zajímavým projektem na předvánoční trh přišlo nakladatelství Yinachi. Jmenuje se prostě Hrdinové a na obálce pak nenajdete autory, ale pouze noticku Největší příběhy české kopané. Velká rudá brožovaná publikace s brankářem ve skoku však bude snadno poutat pozornost potenciálních kupců. Ale stojí Hrdinové za to i uvnitř?
Stojí. Z mnoha důvodů, které se pokusíme vyjmenovat. A protože dál už bude recenze pouze pozitivní, posteskněme si hned ze začátku, že kniha není vázaná, slušelo by jí to víc. A co vás čeká uvnitř? V podstatě všechny perličky o fotbale, které jsou nejspíš k nalezení. Mnohé budete znát, i když nejste fotbaloví fandové, mnohé vás ale překvapí. Autor Ondřej Fuczik Horák (mj. držitel Magnesie Litery za knihu Proč obrazy nepotřebují názvy) navíc všechno podává velice poutavě.
S trochou nadsázky dokonce můžeme říct, že Hrdinové jsou knihou určenou pro nečtenáře. Fuczik se přímo vyhýbá jakémukoli delšímu textu, vždy jde o glosy a sloupky psané často svěžím reportážním stylem. A právě to k Hrdinům poutá. Krátké, po stránce rafinovaně rozmístěné texty přímo svádějí k nahlédnutí. Vzhledem k tomu, že informace v nich obsažené jsou zábavné, rychle začnete číst další. Po chvíli zjistíte, že příběhy českého fotbalu nadšeně listujete a odtrhnout se můžete jen těžko.
Kupodivu vůbec nemusíte být fanoušky kulatého nesmyslu, fotbal dokonce přímo nemusíte mít rádi, ale Fuczikovo podání ve vás i přesto vzbudí zápal a svaté nadšení pro Věc. Stejně jako fotbal je však i tato kniha týmovou záležitostí. Hrdinové by nevypadali ani z poloviny tak dobře, kdyby neobsahovaly spousty ilustrací Vojtěcha Šedy, který mimo ně nakreslil také komiksové kraťasy o největších legendách naší kopané.
Dodejme, že komiksů v knize vlastně moc není a plní spíše roli ozvláštňující a ilustrační (opět můžeme jasně vnímat snahu přitáhnout k ní nečtenáře), všechny informace v nich obsažené jsou totiž redundantní, protože zazní již předtím v textu. I tak ale můžeme ocenit Šedovu snahu ilustrovat rozdílným kreslířským rukopisem jednotlivé periody nejen 20. století.
Kapitoly knihy logicky kopírují zajímavá dějinná období. Začínáme už roku 1892 a komiks i kapitola jsou věnovány zejména prvnímu profesionálnímu trenérovi Skotovi Johnu W. Maddenovi, bez kterého by možná česká kopaná neměla tak slavnou historii. Druhá meziválečná kapitola se soustředí zejména na legendárního slušňáka Káďu Peška a mezinárodní úspěchy, ta další dokumentuje období útlaku až do roku 1956 (hvězdou tu je pochopitelně Pepi Bican).
Josef Masopust a Andrej Kvašňnák jsou hrdiny kapitoly končící rokem 1969. A tak se přes Viktora, Panenku a Bergera dostaneme až do současnosti. Poslední komiksy jsou věnovány Pavlu Nedvědovi a Petru Čechovi.
Kniha se však rozhodně nevěnuje pouze těmto několika osobnostem. Fuczik dodává komplexní obraz jak o dobovém fotbalu, tak o době samotné (neopomíná ani písně, knihy a filmy s fotbalovou tematikou). Euforický styl prvních kapitol se postupně mění v melancholičtější popisy situace obou totalit, je cítit i zklamání z polistopadového vývoje. Pozornost je upřena nejen na zábavné historky ze života hráčů a popisu zápasů, ale také na korupční kauzy a situace neveselé…
Zkrátka a dobře, kniha Hrdinové je stejná jako fotbal – plná emocí. Skvěle napsaná, výtečně ilustrovaná, tip na dárek pro všechny generace milovníků fotbalu. A asi jediný zaručený způsob, jak právě ty skalní donutit otevřít knihu. I bez jediné fotografie je totiž na co koukat, a jak jednou přečtou pár řádek, půjde to samo.
Fejeton Jaromíra Bosáka o knize Hrdinové si přečtěte na samém konci Reflexu, který vyšel právě dnes, v rubrice Á propos.
