Video placeholde

Řetězce Kaufland a Lidl z Česka odvedly 31 miliard korun svému německému vlastníkovi

Přebírání neúspěšných řetězců zatížilo v poslední dekádě výsledky většiny tuzemských řetězců. Hospodářsky vítězí Kaufland a Lidl ze skupiny německého retailového magnáta Dietera Schwarze.

Největší balík dividend z tuzemského maloobchodu si za posledních deset let odnesl nejbohatší Němec Dieter Schwarz. Řetězce Kaufland a Lidl mu z Česka odvedly 31 miliard korun. Dividendy, jež mateřským koncernům posílá konkurence, jsou podle informací z výročních zpráv výrazně hubenější.

V případě ziskových marží se přes deset procent dostal jen Lidl. Vývoj ziskovosti u řetězců podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchuMarty Novákové závisí na tom, jak dokážou investovat tam, kde se tvoří přidaná hodnota.

„Je třeba umět vyjednávat s dodavateli a nakupovat zboží za co nejvýhodnější ceny. Stejně důležité je, jak obchodníci co nejefektivněji dopraví zboží ke svému zákazníkovi,“ říká šéfka svazu obchodu. Většímu růstu marží v maloobchodu však podle ní brání silná konkurence.

Velké rozdíly v dividendách mimo jiné ovlivnily různé expanzní strategie řetězců. Lidl a Kaufland v Česku oproti konkurenci rostly přirozeně. Na rozdíl od jiných řetězců se nepustily do akvizic supermarketů od konkurence, která tuzemský trh vyklidila. Netíží je proto dluhy a další náklady spojené s akvizičním růstem. Výdělky potom mohou bez problémů posílat majitelům. Nemusejí řešit splácení minulých ztrát nebo akvizičních úvěrů.

Více se o retailu dozvíte v novém magazínu E15 premium s názvem Sámoška 4.0. Objednávejte zde>>>

 

Akvizice daly hodně zabrat například Aholdu. Po převzetí tuzemské sítě Intersparu se podle posledních zveřejněných výsledků propadl do ztráty přes 1,2 miliardy korun. Nizozemci přitom v Česku dlouhé roky v podobném řádu umazávali ze zisků kumulovanou ztrátu. Již v roce 2005 Ahold koupil tuzemskou část sítě Julius Meinl.

Dvojí akviziční zářez, který si vyžádal velký investiční vklad, udělala v Česku německá skupina Rewe se svými řetězci Billa a Penny Market. Ani jeden nepatří mezi dividendové přeborníky. Koncern Rewe na českém trhu nejdříve v roce 2007 spolkl Delvitu a o rok později také supermarkety Plus Discount. Po dlouhých letech poslala Billa dividendu domů až loni – a to hned 1,2 miliardy korun.

Malé podíly na zisku odvádí matce Tesco. To v minulých letech vykazovalo miliardové ztráty. Sešup zastavilo až loni. Se ziskovou marží přes sedm procent se zařadilo na druhé místo v ziskovosti hned za Lidl.

„Zlepšení ziskovosti je dáno dvěma hlavními faktory. Snížením nákladů v řetězci, nikoli však na úkor kvality, a nabídkou služeb s vysokou přidanou hodnotou,“ uvedl mluvčí Teska Václav Koukolíček.

Problémům původně čelilo mateřské Tesco ve Velké Británii. Zvažovalo dokonce, že ve střední a východní Evropě skončí úplně. Tesco přitom před jedenácti lety přebralo v Česku hypermarkety neúspěšného francouzského Carrefouru.