Zdálo by se, že o sarajevském atentátu na rakouského následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este, a jeho českou manželku Žofii, vévodkyni z Hohenbergu, dne 28. června 1914 už bylo napsáno a řečeno vše. K podrobnějšímu připomínání známých událostí došlo opět před třemi lety, kdy od nich uplynulo rovné století. S hrudí dmoucí se pýchou dodejme, že se jim zevrubně věnoval i tištěný Reflex.
Jiří Skoupý, absolvent oboru Německý jazyk a literatura na brněnské Masarykově univerzitě, letos vydal v nakladatelství Mladá fronta v součinnosti s Národním technickým muzeem zajímavou knihu Šofér, která změnil dějiny s podtitulem Za volantem vstříc atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este. Dokázal v ní, že ani k tak známé události ještě nebylo řečeno poslední slovo. Neuvážený a v podstatě zbytečný atentát na konopišťského pána (který v Rakousko-uherské říši zdaleka nepatřil k jestřábům, neboť si vojenskou slabost podunajské monarchie uvědomoval) a jeho manželku vedl k rozpoutání do té doby nejstrašnější a nejvražednější války v dějinách. Během ní Srbsko, na které Rakousko-Uhersko svalilo veškerou vinu za jeho spáchání, přineslo v poměru k počtu obyvatel nejtěžší oběti ze všech účastníků a její konec vyústil v pád trůnu habsburského.
Autor nahlíží inkriminovanou tragédii očima jejích hlavních přímých účastníků, a to moravského šlechtice, velkostatkáře a majitele zámku ve Velkém Meziříčí JUDr. Františka Marii Alfréda hraběte Harracha a jeho tehdejšího zaměstnance, českého šoféra Leopolda Lojky. Nezůstává ovšem pouze při tom; věnuje se rovněž zevrubnému vylíčení jejich pohnutých životních osudů.
Pro doplnění nezapomeňme na fakt, že právě jubilejní, sté výročí sarajevského atentátu se zasloužilo o jednu zajímavou věc. Vrátilo do obecného povědomí termíny dříve používané pro popis pozoruhodného fenoménu, kdy úplně neznámý, prostý člověk dokáže mimoděk způsobit naprostý zvrat v chodu historie. Přesné znění těchto termínů zní Lojka-efekt nebo, chcete-li, lidovější Lojkovi to neřekli. Ano, ctění čtenáři správně pochopili, že se jedná o výše zmíněného Harrachova řidiče Leopolda Lojku.
Jiří Skoupý dokonale využil archívy a na 208 stranách doplněných fotografiemi předkládá zájemcům o detaily vedoucí k rozpoutání první světové války (pro niž se v řadě států, jako například v zemi galského kohouta, Itálii a zemích Britského impéria, ujal název Velká válka) přehršli zajímavých informací. Navíc tak činí čtivou formou. Zájemce o období, jež vyústilo v konec habsburského soustátí, tím zajisté potěší.
