Evropská spravedlnost si někdy neumí poradit s lidmi, kteří ji veřejně a opakovaně terorizují. Příkladem je jeden z nejznámějších masových vrahů posledních desetiletí, Anders Behring Breivik, který v roce 2011 zavraždil v Norsku 77 osob. Teď si přes svého právníka stěžuje až k Evropskému soud pro lidská práva, protože podmínky svého věznění považuje za „nelidské“. Přitom má k dispozici všechen komfort.
Breivik opakovaně tvrdil, že dlouhodobá izolace ve vězení je porušením jeho lidských práv. Když všechny soudy v Norsku jeho stížnosti zamítly, což se naposledy stalo začátkem června, jeho advokát Øystein Storrvik předložil celou věc Evropskému soudu pro lidská práva ve francouzském Štrasburku.
Podnět byl podle agentury AFP podán do Štrasburku ve čtvrtek. Breivik si stěžuje na to, že je ve vězení v izolaci, že se nesmí stýkat s žádnými ostatními odsouzenými. Omezena je také jeho korespondence, přístup k internetu a možné návštěvy.
Norská justice i další úřady se ale obávají, že jakýkoli kontakt masového vraha by mohl vést k šíření jeho zvrhlých myšlenek.
Navíc norský stát argumentuje tím, že Breivik má ve vězení dokonalý komfort. Aby se nemohl stýkat s ostatními vězni, má sám k dispozici 3 místnosti, může pravidelně komunikovat s úředníky věznice i svým právníkem, cvičit, číst si, má dobré zacházení i jídlo.
Přestože Breivik zavraždil 77 lidí, nedostal ani doživotí. Odsouzen byl k 21 letům, protože v „nelidském“ Norsku delší trest neexistuje. Soud ovšem v jeho případě stanovil, že po uplynutí vyměřeného trestu lze dobu věznění prodloužit na dobu neurčitou.
Breivikovi je nyní 38 let a nedávno si oficiálně změnil jméno na Fjotolf Hansen.
Navíc tento vrah nikdy u žádného líčení nevyslovil lítost nad vraždami především mladých lidí. Pouze opakuje, že své oběti zabil proto, že podporovali multikulturalismus a měli levicové názory.
