Hromadná nehoda na dálnici D1 u Mirošovic.

Hromadná nehoda na dálnici D1 u Mirošovic. Zdroj: Profimedia.cz

Je prosinec, přišlo náledí. A civilizace končí

Události tohoto víkendu byly tak banální, jak jen mohou být. Prostě jenom normálně mrzlo, jak už bývá v prosinci zvykem. Přesto očekávaný příliv mrazů zastavil provoz na řadě silnic a de facto paralyzoval republiku. Naše civilizace začíná být rizikově křehká.

V životě je málo jistot, a ani počasí už není, co bývalo. Klimatický rozvrat změnil charakter našich zim, takže ladovské zasněžené obrázky nevídáme, a mráz je skoro unikátním jevem. Přesto nejde skutečnost, že týden před vánocemi mrzne, chápat jako něco nepředvídaného, mimořádného a katastrofického. Ono totiž podobně, jako v létě bývá teplo, tak v zimě bývá zima. Funguje tak celou věčnost naše podnebné pásmo, a i když s klimatickým rozvratem přibývá extrémů, tak teplota mínus pět stupňů je osmnáctého prosince zcela standardní záležitost.

Jaké však tato zcela standardní a jen velmi lehce zátěžová situace vyvolala reakce? Cituji: „Nehoda 17 vozidel u Mirošovic před pátou ráno zastavila D1 ve směru na Brno. V blízkém okolí nehody u Mirošovic se staly ráno další havárie. Na 19,5. kilometru ve směru na Brno se srazila dvě osobní auta s nákladním. Na sjezdu z dálnice D1 na Mirošovice se také srazily dva osobní vozy s kamionem. Další smrtelná nehoda se na D1 stala na 39. kilometru u Českého Šternberku. Dálnici D4 na Příbramsku zablokovala nehoda kamionu. Policie žádá řidiče, aby nevyjížděli.“

Prostě - těch pár milimetrů ledu, vzniklých kvůli tomu, že v zimě byla zima, dokázalo zastavit dopravu na klíčových dopravních tepnách přes celou zemi. Tak běžná a obyčejná situace, jako je mráz a náledí, dokázala ochromit pohyb osob a zboží na nejdůležitější silniční trase v zemi. Přitom šlo jen o úplně normální jev, jaký se obvykle v zimě objevuje opakovaně. To, že posledních pár let byly zimy většinou velmi mírné, nedělá z mrazu kalamitu.

Dokážeme vůbec předpokládat, jak by se náš systém, naše infrastruktura, potažmo naše civilizace vypořádala s tím, kdyby se počasí zachovalo nestandardně? Pokud nás standardní výkyv teploty ochromí na celý den, co kdyby se počasí rozhodlo a sněžilo by a mrzlo celou zimu? Tedy s malými pauzami, aby nasněžený sníh mohl roztát a proměnit se po opětném zmrznutí v ledovku? Dovedeme si představit, jak by se naše infrastruktura vyrovnala třeba jen s obyčejnou ladovskou zimou od listopadu do března, doprovázenou dvoumetrovými závějemi sněhu?

Já myslím, že taková situace by vyvolala okamžité a dlouhodobější zhroucení celé infrastruktury. Od kolapsu zásobování jídlem - rozvozu potravin - přes zamrzlé vodovody až po nemožnost poloviny národa dostat se do práce.

Vybudovali jsme si civilizaci, která funguje, jen když je hezky a slunce se na nás směje. Stačí velmi malý výkyv, a její infrastruktura kolabuje. Takže větší výkyv či dokonce menší pohromu náš systém zjevně nemá šanci přežít. Zchoulostivěli jsme do té míry, že nás evoluce nahradí odolnějšími populacemi, které nejsou tak zoufale závislé na technologiích jako my.