Lidové noviny napsaly, že po návštěvě čínského prezidenta má opustit post vedoucího prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. List se odvolal na tři na sobě nezávislé zdroje z okolí hlavy státu a bezpečnostní komunity. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček to popírá s tím, že kancléř vykonává svou funkci velmi svědomitě.
Ale i kdyby průlet čínského komunistického draka odfoukl Mynáře, nic to nezmění na tom, že v kulisách Hradu se odvíjí depresivní bezpečnostní truchlohra.
Vždyť už tři roky se v těsné blízkosti prezidenta pohybuje muž, jenž postrádá zákonem požadovanou bezpečnostní prověrku na stupeň tajné a přísně tajné. Navzdory tomu, že již v roce 2013 řekl Zeman v České televizi, že pokud si Mynář prověrku nedodělá, přestane být kancléřem.
Hrad nás ubezpečuje, že Mynář nemá k tajným materiálům přístup. Což si lze jen obtížně představit za situace, kdy kancléř na každém kroku zakopává o utajované skutečnosti, sbíhající se na Hrad z tajných služeb, ministerstva vnitra, obrany, zahraničí a dalších resortů.
Ale hlavně, tady nejde o to, k čemu má nebo nemá Mynář přístup. Ale o to, že se nejvyšší představitel státu okamžitě nezbavil spolupracovníka, kterého Národní bezpečnostní úřad označil za bezpečnostní riziko, když mu prověrku odmítl vydat.
Tím ale Zemanovo okázalé pohrdání zákonem nekončí. Prezident dál drží ve funkci náčelníka vojenské kanceláře Rostislava Pilce, jemuž Národní bezpečnostní úřad prověrku odebral. Což je alarmující, když si uvědomíme, že prostřednictvím generála Pilce prezident vykonává roli nejvyššího velitele armády.
A dále: Bezpečnostní prověrka vypršela možnému Mynářově nástupci a zkušenému technokratovi Janu Novákovi. Přesto ho prezident pověřil funkcí šéfa bezpečnostního odboru, v níž je prověrka vyžadována.
Takže si to shrňme: Bez přísné prověrky jsou hned tři vysocí představitelé hradního úřadu. Mynář ji nedostal, Pilc o ni přišel a Novákovi skončila a zatím o ni nepožádal. K tomu připočítejme, že honorárním poradcem prezidenta je šéf čínské firmy CEFC, aparátčík Jie Ťien – ming, který má podle zasvěcených sinologů úzké vazby na čínské zpravodajské služby. Spěte klidně, občané!
Hrad nás chlácholí, že stejně jako Mynář tak Pilc s Novákem přenechali práci se supertajnými zprávami a depešemi vybraným podřízeným, kteří prověrku mají. Co je ale potom náplní jejich práce? Dělají poslíčky, přenášející od nižších úředníků do rukou prezidenta obálky s tajnými informacemi, které nesmějí rozlepit?
A jak se prezident s vedoucím prezidentské kanceláře nebo náčelníkem vojenské kanceláře radí o utajovaných věcech vrcholného státního významu, když o nich nesmí před nimi mluvit? Buď tedy hlava státu sama porušuje zákonem daná pravidla utajení nebo je ve svých rozhodnutích velmi osamocena.
Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka nemáme důvod k znepokojení, protože „na Pražském hradě je osoba nejpovolanější, která má právo seznamovat se s utajenými skutečnostmi, a to je prezident republiky.“ Když se ale tento prezident obklopuje lidmi, které prověřovací úřad považuje za riziko pro stát, pak se sám stává bezpečnostním rizikem nejvyššího kalibru.
