Také jste si všimli, jak najednou nejsou žádné náckovské demonstrace a pochody proti Romům? Jak je to možné? Odpověď je sice nasnadě, ale vyplývají z ní velmi nepěkné sociologické souvislosti vypovídající o xenofobii u nás.
Odvěká teze měsíčkových komentátorů k tématu anticikanismu zní: Proti Romům jsou především lidé, kteří bydlí v sousedství sociálně vyloučených lokalit obydlených nepřizpůsobivými Romy, a nemluví z nich xenofobie, ale špatná zkušenost s Romy. Opakovaně jsem něco takového psal i já. Nyní se ukazuje, že je to asi trochu jinak.
Jak jste si jistě všimli, už rok je zde na protiromské frontě klid. Žádní magoři nepořádají demonstrace proti Romům či nepřizpůsobivým, severními Čechami už nemašírují pochody nácků jako před pár lety a zdálo by se, že čeští náckové vymřeli nebo dostali rozum.
To ale samozřejmě zpochybňuje tezi, že protiromští demonstranti byli ti, kteří bydlí v blízkosti vyloučených romských lokalit a mají s Romy negativní zkušenosti. Negativní zkušenosti ze sousedství se sociálně nepříznivými totiž imigrační vlna nijak nezměnila.
Takže je to asi jinak: ti lidé, kteří mají negativní zkušenosti s Romy, na protiromské demonstrace nechodili a nepořádali je. Naopak ti, kteří je pořádali, ve skutečnosti nejsou hnáni nějakou špatnou zkušeností s romskou minoritou, ale prostým rasismem, xenofobií.
Proto je nyní možné celkem kompetentně prohlásit, že — přes veškeré reálné špatné zkušenosti ze soužití s Romy — nebyly protiromské demonstrace svolávány někým, kdo má s Romy negativní zkušenost, ale normálními xenofobními nácky, kteří dnes dovádějí na protiuprchlické problematice.
