Povodeň v Paříži v roce 2010

Povodeň v Paříži v roce 2010 Zdroj: Flickr, Mathieu Marquer

Povodeň v Paříži v roce 1910
Povodeň v Paříži v roce 1910
Povodeň v Paříži v roce 1910
Povodeň v Paříži v roce 1910
Povodeň v Paříži v roce 1910
7
Fotogalerie

Paříž řeší stoletou vodu, pomáhají i Češi

V několika příštích hodinách má hladina řeky Seiny v centru Paříže atakovat hranici sedmi metrů. Provoz hromadné dopravy je omezen, ba zastaven, řada silnic je už teď nesjízdná. Zavřené jsou školy i domovy důchodců. Řada objektů je pod vodou, spoustu dalších povodeň odřízla od elektřiny. Přerušeny byly dodávky pitné vody. Veřejné instituce se urputně snaží co možná nejvíce snížit už tak vysoký rozsah škod, zachovat činnost životně důležitých služeb, a hlavně zajistit ochranu obyvatel.

Tohle naštěstí není realita. Jde o propracovanou simulaci krizové situace – přírodní katastrofy v podobě staleté vody. Akce EU Sequana 2016 probíhá v Paříži ode dneška až do 18. března. Katastrofický scénář, kterým se akce podpořená Evropskou unií řídí, vychází z povodně v roce 1910. Hlavním cílem je otestovat reakce všech zainteresovaných složek a úroveň jejich vzájemné komunikace. Cvičná operace svým rozsahem nemá obdoby: účastní se jí 87 veřejných institucí a soukromých společností, jednotlivá ministerstva i armáda. Do akce se zapojí na 900 záchranářů nejen z Francie, ale i ze zahraničí. Podle informací francouzského deníku Le Monde budou při „povodni“ kromě Italů, Španělů nebo Belgičanů pomáhat i Češi.

Ne vzbudit úzkost, ale uvědomit si riziko

Na druhou stranu, právě proto, že se stále jedná „jen“ o simulaci, provoz škol, nemocnic nebo hromadné dopravy ve skutečnosti zastaven nebude. V terénu se odehrají pouze dílčí části akce (například nácvik evakuace některých objektů), navíc se tak stane během nadcházejícího víkendu, aby byl běžný chod města a jeho obyvatel zasažen co nejméně. Všichni zúčastnění komunikují pomocí speciální sítě řízené společným softwarem. Do simulace se zapojila i francouzská televize a rozhlas. Na speciálním kanále vysílají pokyny a informace o „průběhu povodně“. Policejní komisař Michel Cadot ale zdůrazňuje: „I když to tak může na první pohled působit, cílem akce není vzbudit v lidech úzkost, ale podpořit povědomí o riziku.“

A to je podle hlavního sekretariátu odboru pro ochranu a bezpečnost policejního velitelství zásadní: „Kromě teroristických útoků představují povodně pro Paříž, potažmo celou oblast Île-de-France, hlavní riziko. Zasáhnou totiž veškerou infrastrukturu: dodávky vody a energie, veřejnou dopravu, zdravotnictví apod.,“ uvádí v tiskové zprávě.

Realita, žádná sci-fi

Většině obyvatel představa Paříže pod vodou přijde jako absolutní sci-fi. Přesto je jisté, že stoletá (nebo i větší) voda přijde. A Paříž by byla nerada zaskočena stejně jako například v roce 2002 Praha. Třebaže i tehdy se katastrofa dala téměř s jistotou předvídat (poslední „stoletá“ povodeň zpustošila Prahu v roce 1890), připravenost na všech stranách byla prakticky nulová.

I přes působivý, až ohromující realismus celé akce jde stále o pouhé cvičení, postavené sice na precizně vypracovaných, ale stále jen hypotézách. A je zřejmé, že živelní pohromy jsou nevyzpytatelné a připravit se na ně stoprocentně nejde.