Jean-Claude Juncker zatím varoval před vyhrocenými výkřiky.

Jean-Claude Juncker zatím varoval před vyhrocenými výkřiky. Zdroj: EU

Rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová
Řecký premiér Alexis Cipras dostává v Evropě sodu ze všech stran.
Přes řecké ostrovy přišli do Evropy skoro všichni "letošní" běženci.
Uprchlíci v Řecku
Uprchlíci v Řecku
9
Fotogalerie

Schengen se přivírá, Řecko letí přes palubu? Už to naznačuje i Juncker

V dosavadních bouřlivých diskuzích o uprchlících a hrozbě zrušení Schengenu byl předseda Evropské komise Juncker dosud celkem zdrženlivý a spíše varoval před vyhrocenými vášněmi a malováním čerta na zeď. Teď to ale vypadá, že mu došla trpělivost s Řeckem, jež nezvládá řádně přijímat všechny příchozí migranty.

Na včerejší schůzce evropských ministrů vnitra se potvrdil trend postupného přivírání Schengenu. Vypadá to, že dočasné obnovy hraničních kontrol, které unijní legislativa výjimečně povoluje, vydrží ještě další dva roky. „Všem je jasné, že Schengen je na pokraji kolapsu,“ konstatovala rakouská ministryně Johanna Mikl-Leitnerová. Právě její země je s Německem a Švédskem nejčastějším cílem uprchlíků, ale Vídni už dochází trpělivost a chce zavést strop.

Kritiku opět schytalo hlavně Řecko. „Je to mýtus, že řecko-tureckou hranici nelze ochránit,“ tvrdí Mikl-Leitnerová. „Pokud země neplní své povinnosti, budeme muset omezit její spojení  s schengenským prostorem,“ dodal švédský protějšek Anders Ygeman.

Takové výroky jsou už víceméně folklórem, ale teď s nimi víceméně souhlasil Jean-Claude Juncker, který zpravidla volí opatrná slova i postupy. Nyní ovšem podpořil slovinský návrh, aby se evropská pohraniční stráž zaměřila na makedonsko-řeckou hranici. Řecko by se tak muselo s migranty vypořádat samo, jak požadují schengenská, respektive dublinská pravidla, místo aby je posílalo balkánskou trasou dál na sever.

„Nehodláme se stát hřbitovem duší,“ reagoval řecký ministr pro migraci Janis Muzalas. „Nedovedeme pochopit, co to je za politiku, že by některá země uzavřela hranici s Řeckem.“

Nadále se hovoří i o možném suspendování či přímo vyloučení Řecka z Schengenu, do kterého beztak patří víceméně formálně, neboť s ostatními členskými zeměmi nesousedí a nějakou dobu ještě nebude. Byla by to ale symbolická rána, zvláště vzhledem k vleklým hospodářským potížím a spekulacím o opuštění eurozóny.

„Nemáme žádný plán na vylučování Řecka odkudkoli,“ prohlásila nicméně mluvčí Komise pro migraci Natasha Bertaudová. I tak ale připustila, že vedle řecké hranice s Tureckem mají nastoupit evropští pohraničníci i z makedonské strany. A komise příští měsíc přinese zhodnocení a doporučení, jak Řecko zvládá nebo nezvládá migranty řešit.

Podobně pochybná je dohoda s Tureckem, které slíbilo příliv migrantů zabrzdit, výměnou za přinejmenším tři miliardy eur. Schůzka tureckých a německých zástupců v pátek hovořila o tom, že tři miliardy jsou jen „první splátka“. Jenže splátka jaksi za nic.

Další vývoj lze očekávat od únorového zasedání Evropské rady. Už proto, že do té doby potřebuje německá kancléřka Angela Merkelová aspoň náznak nějakého řešení: v půli března totiž její zemi a její stranu čekají volby v několika spolkových zemích a městech. Pár dní předtím se ještě do Prahy sjedou premiéři visegrádské čtyřky předjednat právě migrační otázky.