Před 110 lety začal Vácslav Havel projektovat unikátní dům v centru Prahy

Před 110 lety začal Vácslav Havel projektovat unikátní dům v centru Prahy Zdroj: Archív

Pocta Vaclavu Havlovi 2011 Lucerna
Výstřižek z úvodní strany publikace ke 20 letům paláce Lucerna
Lucernu si oblíbili i komunisté ...
Koncert italského zpěváka Drupiho. Ten se za normalizace stal hvězdou i díky koncertům v Lucerně
Louis Armstrong (uprostřed) – nejslavnější koncert v dějinách Velkého sálu Lucerny (1965)
9
Fotogalerie

Stoletý palác Lucerna: Sláva, pády i budoucnost

Příběh paláce Lucerna jako by opisoval pohnutý osud střední Evropy v uplynulém století. Komplex vznikal mezi lety 1906 až 1920 z velkého nadšení stavitele Vácslava Havla. Po komunistickém převratu a znárodnění spravoval Lucernu s neschopností sobě vlastní socialistický stát. Po sametové revoluci ji znovu získala rodina Havlových. Jenže do hry se vložila společnost Chemapol a problémy pokračují vlastně dodnes…

Dole v kabaretu, v dnešním Lucerna Music Baru, vystupoval po vyhlášení Československé republiky Karel Hašler. Po požáru a rychlé rekonstrukci v roce 1927 tu hráli tehdy dvaadvacetiletí Jan Werich s Jiřím Voskovcem. V Biu Lucerna se v roce 1929 odehrála první projekce zvukového filmu u nás. Dějiny procházely i Velkým sálem – vystupovala tu legendární Josephine Bakerová, své sjezdy zde pořádala KSČ, v roce 1965 tady zahrál Louis Armstrong, v roce 1982 Tina Turnerová, později třeba Kraftwerk, Moloko nebo Mumford and Sons. Unikátní propojení všech zmíněných prostor nejen pasáží, Pražany díky své atmosféře přezdívané Bazar, ale i podzemními chodbami pak umožňuje pořádat v Lucerně i podstatně větší akce. Takové, jakou bylo třeba velkolepé undergroundové rozloučení s Václavem Havlem 23. prosince 2011.

Splněný sen

Pražský rodák, architekt, stavební inženýr, a především stavební podnikatel Vácslav Havel, dědeček Ivana a Václava Havlových, vydělal první velké peníze na stavbě činžovních domů. Inspiraci sbíral na svých cestách do Berlína, Paříže a Londýna. V roce 1905 se rozhodl všechno prodat – tedy kromě činžáku vedle dnešního Tančícího domu s popisným číslem 2000 – a soustředit se na velkorysý projekt obchodního domu s rozlehlou pasáží, jenž by odpovídal budoucím velkoměstským měřítkům. Jméno mu dala jeho milovaná žena Emilie. Ta prý, když poprvé viděla plány čelní fasády do Vodičkovy ulice, prohlásila, že jí budova připomíná lucernu.

Palác samotný vznikal ve dvou etapách. Nejdříve v roce 1906 započatou přestavbou budovy do Vodičkovy ulice (bývalého Bělského paláce – dnes s kinem, hudebním klubem a podzemní restaurací Černý koníček), o sedm let později pak přestavbou budovy ústící do ulice Štěpánské (Aehrenthalova paláce a jeho zahrad), kde na místě dnešního Velkého sálu Havel původně zamýšlel zřídit kluziště po vzoru berlínského Eispalastu. Ostatně první kluziště vystavěl již kolem roku 1890 na dnes už neexistujícím Primátorském ostrově.

Více se dočtete v letošním první čísle časopisu Reflex, které vychází ve čtvrtek 7. ledna.